Lubsko

Lubská oblast, či Lubský kraj (německy Schönbacher Ländchen) je historické označení oblasti kolem západočeského města Luby (německy dříve Schönbach). Tato oblast v minulosti spadala pod správu České koruny a také dnes její větší část leží na českém území.

Lubsko je zobrazen na mapě Districtus Egranus z roku 1715 v horní části

Dějiny

Období pravděpodobného prvního osídlení někdejšího Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy bylo toto území zmiňováno jako „okolní les“ nebo o „Lubský újezd“. V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou.

Cisterciáci z nedalekého valdsaského kláštera, založeného v roce 1133 Děpoltem III. z Vohburgu, začali ihned po založení konventu s rozvojem půdy a kultivací majetku. Kromě pozdějšího Stiftlandu (klášterního území) to byly i vzdálenější oblasti jako dříve řídce osídlené Lubsko. Zřejmě roku 1188 byla v Lubech zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi.

9. ledna 1319 byly Luby (Schönbach) císařem Ludvíkem IV. povýšeny na město, obdržely trhové právo a městskou listinu podle chebského vzoru. Do poloviny 12. století oblast Lubů postupně připadla klášteru. Za opata Franze Kübela v roce 1348 město získal Rüdiger ze Sparnecku.

Karel IV., římský císař a český král, se snažil toto svobodné říšské léno podřídit české koruně, což se mu také v několika případech v Chebsku a sousedních oblastech podařilo. V důsledku sporů Sparnecků s Neuberky nakonec celé Lubsko připadlo české koruně.

Obce v kraji

V době Rüdigera ze Sparnecku Lubsko zahrnovalo následující obce:

• Schönbach (Luby)
• Oberschönbach (Horní Luby)
• Unterschönbach (Dolní Luby)
• Schwarzenbach (Černá)
• Absroth (Opatov)
• Fasattengrün (Božetín)
• Ullersgrün (Oldřišská)
• Watzkenreuth (Vackov))
• Ermesgrün (Smrčina)
• Steingrub (Lomnička)
• Fleißen (Plesná)
• Grün, Tockengrün (poblíž Landwüstu, později Wüstung)
• Stein (Kámen)
• Kirchberg (Kostelní)
• Ursprung (Počátky)
• Waltersgrün (Valtéřov)
• Lauterbach (Čirá)
• Konstadt (Mlýnská)
• Bärenhäuser
• Frauengrün
• Schönwerth (Krásná)
• Schönau (Sněžná)
• Markhausen (Hraničná)
• Friedrichsgrün. Tato oblast zasahuje do saského Fojtska, Frauengrün a Bärenhäuser náležejí do obce Bad Brambachu. Další podobně uzavřenou oblastí je sousední Ašský výběžek (Ascher Ländchen).

Literatura

• Peter Braun: Die Herren von Sparneck. Stammbaum, Verbreitung, Kurzinventar. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 82, Bayreuth 2002. S. 86.
• Alban Freiherr von Dobeneck: Geschichte des ausgestorbenen Geschlechtes der von Sparneck. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 22, Heft 3, 1905, S. 1–65 und Band 23, Heft 1, 1906, S. 1–56. Neudruck: ISBN 978-3-8370-8717-8.
• Karl Mädler: Zur Geschichte des Schönbacher Ländchens. In: Unser Egerland. Schriftenreihe für lebendige Heimatpflege. Heft 25. Wunsiedel 1925. S. 41–46.
• Heribert Sturm: Tirschenreuth (= Historischer Atlas von Bayern, Teil Altbayern. I, 21). Kommission für Bayerische Landesgeschichte, München 1970, DNB 456999094 (Digitalisat). 
• Heribert Sturm: Districtus Egranus, Eine ursprünglich Bayerische Region. (= Historischer Atlas von Bayern. Teil Altbayern, Reihe 2, 2). München 1981, ISBN 3-7696-9930-0.
• Werner Pöllmann: Grenzbeschreibung des Elster(gebirgs)landes 1165 und 1181, Reichte das Stiftland um Schönbach tatsächlich bis zur oberen Weißen Elster? In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 54ff.
• Christian Passon: Neue (alte) Erkenntnisse zu den Grenzbeschreibungen in den Urkunden des Klosters Waldsassen von 1165 -1185 In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 71ff.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schönbacher Ländchen na německé Wikipedii.

Portály: Česko | Geografie | Historie