Rüdiger ze Sparnecku
Rüdiger ze Sparnecku (německy von Sparneck, * kolem 1300 - mezi roky 1364 a 1368) byl chebský purkrabí z rodu Sparnecků. Rodinný majetek rozšířil o četná panství, včetně Schönbacher Ländchen a několika rytířských sídel.
| Rüdiger ze Sparnecku | |
|---|---|
| Narození | 2. tisíciletí |
| Úmrtí | 1364 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rod Sparnecků
editovat
Rüdiger pocházel z francké šlechtické rodiny Sparnecků a byl zřejmě nejvýraznější osobností tohoto rodu. Své jméno odvozují od Sparnecku, který je dnes součástí zemského okresu Hof v Horních Frankách. Územní rozsah vlastnictví Sparnecků zaujímal přibližně plochu někdejšího okresu Münchberg a zahrnoval také několik panství v Chebsku.
Jméno Rüdiger bylo u Sparnecků častým křestním jménem a mnohdy vedlo k záměnám členů rodu. Z novějších výzkumů vyplývá, že Rüdigerovým otcem byl také Rüdiger ze Sparnecku a nikoli Arnold ze Sparnecku, jak píše Alban von Dobenck. Rüdigerova matka není známa.
Rüdiger byl ženatý se ženou z rodu Fojtů z Weidy. Měli děti Erharda, Friedricha, Paba a Hans na hradě Steinu. Koupí či výstavbou dalších rytířských sídel, která uskutečnil, vznikly další rodové linie Sparnecků.
Životopisná data
editovatÚřady
editovatRoku 1336 byl Rüdiger ze Sparnecku purkrabím v Chebu se sídlem na Velkém Valdštejně. Norimberský purkrabí Jan II. mu v roce 1341 pronajal panství Wunsiedel, Hohenberg a Schönbrunn. V roce 1359 byl jmenován zástupcem míšeňských markrabat.
Akvizice hradů a pozemků
editovatV roce 1343 pro svého syna Hanse získal hrad Stein a založil tak linii Sparnecků ze Steinu. V roce 1348 za opata Franze Kübela koupil od valsaského kláštera Lubsko. Kolem roku 1350 postavil hrad Uprode a také novou budovu na Valdštejně, zvanou Červený hrad, dříve zde stával jen Ostburg). V roce 1364 udělil městu Münchbergu městská práva. Před rokem 1368 získal hrad Gattendorf jeho syn Erhard, který založil novou linii Sparnecků z Gattendorfu a Hallersteinu.
Valdštejn pod českou korunou
editovat2. května 1356 učinil významné rozhodnutí: Valdštejnské panství a mnoho svých dalších statků připojil k české koruně. Norimberským purkrabím se v průběhu staletí trvající akviziční politiky dařilo stále rozšiřovat svou sféru vlivu na sever. Do sféry vlivu purkrabství se dostaly menší svobodné říšské rody a loupeživí rytíři, což znamenalo počátek větších územních států. Oblast Sparneck zůstala po dlouhou dobu českým lénem. 11. května 1358 vzdal Rüdiger poctu českému králi Karlovi IV.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rüdiger von Sparneck na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- Alban von Dobeneck: Geschichte des ausgestorbenen Geschlechtes der von Sparneck, Teil 1, Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken, 22. Band, 3. Heft, S. 1–65, 1905 und Dobeneck Teil 2, AO 23. Band, 1. Heft, S. 1–56, 1906. Nachdruck: ISBN 9783837087178.
- Konrad Held: Schloß Stein bei Berneck. Verlagsdruckerei E. C. Baumann, Kulmbach, 1928.
- Hans Hofner: Gattendorf, Beiträge zur Geschichte des Landkreises Hof. Heft 1, 1963.
- Karl Siegl: Die Kataloge des Egerer Stadtarchivs. Eger 1900.
- Reinhardt Schmalz: Geschichte der Adelsfamilie von Sparneck. Krumbach 2013. S. 50f.