Kostel svatého Ondřeje (Luby)
Kostel svatého Ondřeje byl farní, dnes však filiální římskokatolický kostel v Lubech u Chebu ve farnosti Skalná. Je kulturní památkou ČR.[1]
| Kostel sv. Ondřeje | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°15′15,77″ s. š., 12°24′22,51″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Farnost | Skalná |
| Zasvěcení | Svatý Ondřej |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Románský, gotika, renesance, baroko |
| Další informace | |
| Adresa | Luby, Česko |
| Kód památky | 34151/4-51 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat.jpg)
Kostel v Lubech pochází z doby první kolonizace zdejší oblasti v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1184, kdy je místní kostel zmiňován jako majetek cisterciáckého waldsassenského kláštera. Tomuto klášteru věnoval Luby roku 1165 český král Vladislav II. Další zmínka pochází z roku 1188 v souvislosti se stavbou či přestavbou kostela. Z této vývojové fáze je zachována mohutná románská hranolová věž, v jejímž přízemí je situován presbytář kostela. Věž byla upravena v roce 1734 barokně a opravena v roce 1856. Roku 1199 je v listině waldsassenského kláštera zmiňován první plebán v Lubech. Ve středověku (snad již od počátku) byl kostel koncipován jako pevnostní, čemuž nasvědčuje masivní románská věž s úzkými okénky a zdí ohrazený ostroh, na němž kostel stojí.
Až do roku 1501 patřila celá oblast Chebska včetně Lubů pod Řezenskou diecézi. V 16. století během šíření luterské víry z Německa byla zdejší oblast až do roku 1621 prakticky protestantská. Ve zdejší farnosti to byly nejen Luby s kostelem svatého Ondřeje, ale také ves Kostelní s kostelem svatého Jiljí, který patří spolu s kostelem sv. Ondřeje k vůbec nejstarším v této oblasti.
Současná podoba kostela je tvořena směsí různých stavebních úprav napříč dějinami. Z nejstarší podoby kostela je zachována románská, později barokně upravená věž (1734). Z doby gotiky pak sakristie. Jak vypadala kostelní loď původně, není známo. Současná hmota kostela bez věže, tedy dochovaná loď včetně boční polygonálně zakončené vížky se schodištěm na galerii pochází z přestavby v roce 1697. Další významnější přestavby a úpravy kostela následovaly v letech 1734 (věž), 1735 (interiér), 1792 (varhany) a 1856 (věž, nástropní malby).
Interiér
editovat.jpg)
Presbytář je sklenut křížovou klenbou. Jeho zařízení tvoří hlavní barokní oltář z 1. poloviny 18. století[2] se sochami apoštolů Petra a Pavla. Oltářní obraz pak znázorňuje ukřižovaného svatého Ondřeje. Na vrcholu je motiv Korunování Panny Marie. Dále se zde nachází novogotická zasklená oratoř.
Loď kostela je sklenutá barokní klenbou s nástropními freskami z roku 1856 (v tomto roce proběhla poslední velká úprava). V lodi se nachází dřevěná kruchta z 18. století, uprostřed dvoupatrová. Vstupuje se na ní bočním schodištěm z jižní strany. Na druhém kůru se nacházejí pozdně barokní varhany od Ignáce Schmidta z roku 1792, pod kůrem jsou dvě rokokové zpovědnice. V přední části lodi jsou čtyři neorenesanční boční oltáře, kazatelna je barokní. Na zábradlí první galerie jsou připevněny obrazy cyklu křížové cesty. Čelní stranu lodi okolo triumfálního oblouku zdobí freska Ukřižování z roku 1735.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-06-18]. Identifikátor záznamu 34151/4-51 : Kostel sv. Ondřeje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luby, s. 325.
Literatura
editovat- Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luby, s. 325.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Ondřeje na Wikimedia Commons - Varhany v lubském kostele svatého Ondřeje
