Wikipedie

Louka (Nová Ves)

část obce Nová Ves v okrese Sokolov
(přesměrováno z Louka u Mariánských Lázní)

Louka (německy Grün[3]) je malá vesnice, část obce Nová Ves v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Nové Vsi. Louka leží v katastrálním území Louka u Mariánských Lázní o rozloze 11,43 km².[4]

Louka
Železniční zastávka Louka u Mariánských Lázní
Železniční zastávka Louka u Mariánských Lázní
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNová Ves
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°3′19″ s. š., 12°48′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 (2021)[1]
Katastrální územíLouka u Mariánských Lázní (11,43 km²)
PSČ356 01
Počet domů11 (2021)[2]
Louka
Louka
Další údaje
Kód části obce105562
Kód k. ú.705560
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1354,[5] kdy Jan Beneda, opat kláštera v Teplé prodal ves bečovským pánům Boreši a Slavkovi z Rýzmburka. K bečovskému panství patřila Louka až do roku 1850. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a obec se octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. V letech 1947 až 1953 došlo k devastaci vesnice a zůstalo pouze torzo původní vesnice. Na návsi stával Kostel svatého Václava. Ten přestal plnit svou funkci a v roce 1950 byl zrušen. Po odchodu armády z výcvikového prostoru kostel chátral a v roce 1987 došlo k jeho demolici.[6]

Přírodní poměry

editovat

Území vesnice leží na svazích Slavkovského lesa, svažujících se na východě a jihovýchodě do údolí Teplé.[7] Horninové podloží tvoří převážně pásmo amfibolitů a hadců (tzv. Mnichovských hadců) mariánskolázeňského metabazitového komplexu.[8] Celé území se nachází v centrální části CHKO Slavkovský les. V katastrálním území Louka u Mariánských Lázní se nachází národní přírodní rezervace Pluhův bor a přírodní památka Dominova skalka. Do území vesnice částečně zasahuje přírodní rezervace Údolí Teplé. V této přírodní rezervaci se na nepojmenovaném potoce, přítoku Teplé, nachází zajímavý vodopád, pojmenovaný jako Loucký vodopád.[7] V údolí potoka Kyselka vyvěrá minerální pramen Grünská kyselka, jediný volně přístupný zdroj z minerálních pramenů, využívaných pro výrobu komerční minerálky Magnesia.[9] Poblíž pramene se nacházel zajatecký tábor z druhé světové války s menším hřbitovem, kam se pohřbívali zemřelí zajatci. Jeho přesná poloha však není známá.[10]

Obyvatelstvo

editovat

Převážná část obyvatel pracovala v zemědělství. Z Louky pocházela řada významných obchodníků s chmelem, v roce 1841 bylo ve vesnici evidováno 36 chmelnic.[11]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 802 obyvatel (z toho 366 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 789 Němců a sedm cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 818 obyvatel: šest Čechoslováků, 804 Němců a osm cizinců. Kromě dvou evangelíků byli římskými katolíky.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 105 1 069 956 935 911 802 818 127 80 51 59 42 33 33 48
Počet domů 124 128 132 129 129 131 164 64 — 13 10 7 8 11 11

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1949 Louka byla samostatnou obcí, se kterým patřila do okresu Karlovy Vary, ale v letech 1900–1930 v okrese Teplá. V letech 1950–1959 byl osadou obce Mnichov v okrese Mariánské Lázně. Od roku 1960 je částí obce Nová Ves v okrese Sokolov.[11][16]

Pamětihodnosti

editovat

V Louce stával kostel svatého Václava. Jeho základní kámen byl položen roku 1725, roku 1728 byl kostel dokončen. Za doby trvání vojenského výcvikového prostoru Prameny zpustnul. Roku 1960 byl opraven a využíván jako seník. K demolici kostela došlo v roce 1987.[11]

Galerie

editovat
  •  
    Náves
  •  
    Grünská kyselka
  •  
    Národní přírodní rezervace Pluhův bor
  •  
    Loucký vodopád
  •  
    Přírodní památka Dominova skalka
  •  
    Přírodní rezervace Údolí Ohře
  •  
    Kaple Panny Marie

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  6. ↑ ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libry, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 139. 
  7. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-08-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 242–244. 
  10. ↑ JAŠA, Luděk. Zajatecký tábor na Grünu [online]. Slavkovský les, 2009 [cit. 2016-09-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 561–570. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 234. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 360. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 9.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 304. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Louka_(Nová_Ves)&oldid=24326779“