Wikipedie

Nová Ves (okres Sokolov)

obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji

Nová Ves (německy Neudorf) je obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Žije v ní 199[1] obyvatel.

Nová Ves
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce Nová VesVlajka obce Nová Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHorní Slavkov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′3″ s. š., 12°46′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel199 (2024)[1]
Rozloha26,96 km²[2]
Nadmořská výška742 m n. m.
PSČ353 01, 364 64
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNová Ves 200
364 64 Bečov nad Teplou
sekretariat@novaves-so.cz
StarostaIng.et Ing.Pavel Straka
Oficiální web: www.novaves-so.cz
Nová Ves na mapě
Nová Ves
Nová Ves
Další údaje
Kód obce560561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364. Jednalo se o německé kolonizační sídlo, i když střed měl původně podobu okrouhlé návsi, typickou spíše pro slovanské vsi. Až do roku 1850 byla vesnice součástí bečovského panství. Roku 1850 se stala samostatnou obcí. Okolo návsi byla především na přelomu 18. a 19. století postavena skupina chebských hrázděných statků. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a obec se octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. V letech 1947 až 1953 byl obyvatelstvu umožněn přístup pouze na zvláštní povolení. Došlo k devastaci a postupnému zániku hrázděných stavení i památek. Po opuštění vojenského prostoru byly v obci postaveny panelové domy. Od roku 1960 náleží obec k okresu Sokolov.[4]

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[5]

Přírodní poměry

editovat

Území obce leží v kotlině náhorní plošiny Slavkovského lesa, svažující se na východě a jihovýchodě do údolí Teplé.[6] Horninové podloží tvoří kromě žul Karlovarského plutonu i pásmo amfibolitů a hadců (tzv. Mnichovských hadců) mariánskolázeňského metabazitového komplexu.[7]

Od druhé poloviny 19. století se nedaleko Nové Vsi využíval minerální pramen novoveská kyselka. Po vybudování nového jímání a budovy stáčírny se minerálka stáčela do láhví. Po obsazení Sudet v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody a postoupení pohraničí Československé republiky ji převzalo nacistické Německo. Minerálka byla pod názvem Sudettenquell využívána pro potřeby wehrmachtu bojující v Africe. Po skončení druhé světové války byl pramen ještě nějaký čas využíván. Pokračovalo jak stáčení vody do lahví a rozvoz láhví. Pramen spadal pod správu lázní se sídlem v Mariánských Lázních. V roce 1948 došlo ke stavebním úpravám, potom však pramen spravovala armáda, která přišla do nově vzniklého vojenského prostoru Prameny. Využívání však klesalo, a když armáda vojenský prostor opustila, stáčírna zanikla. Po roce 1995 byly v okolí původního pramene vybudovány nové jímací vrty a minerálka je čerpána a potrubím se dopravuje do stáčírny v Mnichově. Zde ji firma Karlovarské minerální vody míchá s minerálními vodami z dalších vrtů z hadcové oblasti a expeduje pod výsledným produktem minerálka Magnesia.[8][9][10]

Celé území se nachází v centrální části CHKO Slavkovský les. Leží zde několik maloplošných chráněných území. Jižně od Nové Vsi to jsou národní přírodní rezervace Pluhův bor a přírodní památka Dominova skalka. Územím obce prochází naučná stezka Mnichovské hadce. Na severozápadním okraji obce částečně zasahuje do jejího území přírodní rezervace Rašeliniště u myslivny, na jihovýchodě přírodní rezervace Údolí Teplé.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 071 obyvatel (z toho 477 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 1 061 Němců a osm cizinců. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 028 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 1 023 Němců a čtyři cizince. S výjimkou čtyř evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů Nové Vsi (bez místní části Louka)[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 492 1 532 1 415 1 283 1 256 1 071 1 028 39 122 250 219 205 223 189
Počet domů 172 189 191 191 194 193 193 11 33 20 14 26 29 31
Vývoj počtu obyvatel a domů Nové Vsi (včetně místí části Louka)[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 597 2 601 2 371 2 218 2 167 1 873 1 846 166 202 301 278 247 256 222
Počet domů 296 317 323 320 323 324 339 75 33 33 24 33 37 42

Současnost

editovat

V obci je veřejný vodovod, kanalizace a prodejna potravin. Ve vsi funguje komunitní centrum Rozec, které zajišťuje provoz místní knihovny, tělocvičny, dětské herny. Rovněž pořádá různé kulturní aktivity. Je zde zmodernizované dětské hřiště. [14][15]

Části obce

editovat

K obci přísluší také východně položená malá osada Starý Dvůr.

Pamětihodnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
  •  
    Hřbitov
  •  
    Bývalá stáčírna Novoveské kyselky
  •  
    Jímací vrty pro minerálku Magnesia
  •  
    Přírodní památka Dominova skalka
  •  
    Přírodní rezervace Rašeliniště u myslivny

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 552–559. 
  5. ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  6. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ JAŠA, Luděk. Novoveská kyselka [online]. 2009 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 244. 
  10. ↑ Novoveská kyselka [online]. PřírodaKarlovarska.cz [cit. 2019-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-11. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 234. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 361. 
  13. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 9.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  14. ↑ Centrum Rožec - aktivity
  15. ↑ Nová Ves - zprávy obecního úřadu
  16. ↑ Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nová_Ves_(okres_Sokolov)&oldid=24239757“