Dominova skalka
Dominova skalka je přírodní památka v okrese Sokolov jižně od obce Nové Vsi v centrální části CHKO Slavkovský les. Cílem ochrany je zachování rostlinných společenstev na hadcovém substrátu s typickými společenstvy. Název Dominova skalka navrhl vedoucí AOPK v Plzni Miloš Hostička na počest Karla Domina, botanika a autora fytogeografické studie o květeně Slavkovského lesa. O území pečuje Správa CHKO Slavkovský les.[4]
Přírodní památka Dominova skalka | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. dubna 1989[1] |
Nadm. výška | 720–747[1] m n. m. |
Rozloha | 6,33 ha[2][3] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Sokolov |
Umístění | Nová Ves |
Souřadnice | 50°4′17,04″ s. š., 12°47′5,28″ v. d. |
Dominova skalka | |
Další informace | |
Kód | 1142 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis oblasti
editovatGeologie
editovatJedná se o morfologicky výrazné výchozy serpentinitu (hadce), který je součástí Vlčího hřbetu, největšího hadcového tělesa v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu. Zde se dají pozorovat hadce vzniklé silnou serpentinizací na amfibolitovém podloží Kladské skupiny. Během historického vývoje došlo k vyzvednutí hadců s výrazným deformačním páskováním. V hadcích je možno pozorovat relikty původních minerálů (např. pyroxeny, spinel), oproti tomu olivín prošel celkovou přeměnou. Během geofyzikálních měření bylo zjištěno, že těleso hadců je výraznou tíhovou a magnetickou anomálií. U paty největšího skalního výchozu se nacházejí menší suti a balvany.
V minulosti probíhala na území těžba kamene na stavbu náspů a cest. Těžba však měla velmi omezený rozsah a v současnosti jsou její stopy v terénu již téměř nerozpoznatelné.
Zvětráváním hadce vznikla půda s vysokým obsahem hořčíku. Tento specifický substrát výrazně ovlivňuje místní vegetaci. [5]
Flóra a fauna
editovatLokalita je vegetačně shodná s nedalekou národní přírodní památkou Křížky. Území je významnou lokalitou hadcových rostlinných společenstev s výskytem vřesovce pleťového (Erica carnea), endemického rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium), sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum), sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium), kriticky ohroženého svízele sudetského a dalších druhů. V oblasti žijí vzácné druhy hmyzu, typické pro reliktní nelesní biotopy. Z motýlů zde žijí například otakárek fenyklový (Papilio machaon) a batolec duhový (Apatura iris).[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b PP Dominova skalka [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ MATĚJŮ, Jan. Plán péče o přírodní památku Dominova skalka na období 2013-2022. Karlovy Vary: AOPK ČR Správa CHKO Slavkovský les, 2012.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 92.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 517.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominova skalka na Wikimedia Commons
- Na webu Slavkovský les
- Na webu geology.cz