Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac
Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac (francouzsky Louis-Hercule-Timoléon de Cossé-Brissac, 8. duc de Brissac, marquis de Cossé et Thouarcé, comte de Vithiers, seigneur de Pontchartrain) (14. února 1734 Paříž – 9. září 1792 Paříž) byl francouzský šlechtic, generál a dvořan. Od mládí zastával vysoké posty u dvora a v armádě, po otci v roce 1780 zdědil titul vévody. Od roku 1775 udržoval milostný poměr s Madame du Barry, bývalou milenkou Ludvíka XV. V době francouzské revoluce byl v hodnosti generálporučíka velitelem královské gardy (1791), jako stoupenec monarchie byl uvězněn a zavražděn během masakrů v září 1792.
| Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac | |
|---|---|
 Portrét vévody de Brissac v uniformě velitele švýcarské gardy (Louis Roland Trinquesse, sbírky zámku Brissac) | |
| Vojenský guvernér Paříže | |
| Ve funkci: 1780 – 1791 | |
| Předchůdce | Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Nástupce | Louis d'Affry |
| Nejvyšší stolník Francie | |
| Ve funkci: 1780 – 1792 | |
| Předchůdce | Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Nástupce | úřad zanikl |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Francie |
| Hodnost | generálporučík (1791), maréchal de camp (1776) |
| Narození | 14. února 1734 Paříž |
| Úmrtí | 9. září 1792 (ve věku 58 let) Paříž |
| Místo pohřbení | hřbitov u chrámu Svatého Ludvíka, Versailles |
| Titul | vévoda |
| Choť | Adélaïde Diane de Cossé |
| Rodiče | Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac a Marie Josèphe Durey de Sauroy |
| Děti | Adélaïde Pauline Rosalie de Cossé-Brissac |
| Příbuzní | Casimir-Louis-Victurnien de Rochechouart de Mortemart, Alice Elfride Victurnienne de Rochechouart-Mortemart a Antoinette de Rochechouart (vnoučata) |
| Profese | voják |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala pair |
| Commons | Louis Hercule Timoléon de Cossé, 8th Duke of Brissac |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu Cossé-Brissac,[1][2] narodil se jako mladší syn maršála Jeana Paula Timoléona de Cossé-Brissac, 7. vévody de Brissac (1698–1780) a jeho manželky Marie Josephe Duroy de Sauroy (1716–1756).[3][4] Od mládí zastával čestné důstojnické posty v armádě, na rozdíl od otce ale nikdy nebojoval ve válce. Jako mladší otcův dědic užíval titul markýz de Cossé, ve dvaceti letech se stal kapitánem dragounů (1754), později se stal velitelem četnictva v Akvitánii a v roce 1759 byl jmenován plukovníkem jezdectva. Po nástupu Ludvíka XVI. byl povýšen do hodnosti kapitána švýcarské gardy (1775) a následně obdržel hodnost generálmajora (maréchal de camp, 1776).
Po otci zdědil v roce 1780 titul vévody de Brissac s právem francouzského paira, zároveň převzal funkci vojenského guvernéra Paříže[5] a také dvorský úřad nejvyššího stolníka Francouzského království (Grand panetier de Francie).[6] Hlavním rodovým sídlem byl zámek Brissac, který je majetkem rodiny od roku 1502.[7]
Milenec Madame du Barry a francouzská revoluce
editovatPo úmrtí Ludvíka XV. se stal milencem Madame du Barry, s níž se seznámil již několik let předtím ve Versailles.[8][9] Střídal s ní pobyty na jejím zámku v Louveciennes a svém rodovém sídle v Brissacu.[10] Za francouzské revoluce byl neochvějným stoupencem krále Ludvíka XVI. a jeho dynastických práv. V roce 1791 byl zbaven funkce pařížského guvernéra, ale v hodnosti generálporučíka (Lieutenant-Général des Armées du Roi)[11] se stal velitelem královské gardy. Na nátlak veřejného mínění byl nakonec odvolán a uvězněn v Orléansu. Při převozu vězňů před soud do Paříže byl spolu s dalšími prominenty starého režimu zavražděn během zářijových masakrů.[12] Tělo bylo zohaveno a uříznutou hlavu hodili vzbouřenci do okna zámku Louveciennes k nohám Madame du Barry, která se z toho pochopitelně složila. Madame du Barry poté odjela do Londýna k Brissacově dceři vévodkyni de Mortemart. Kvůli svým majetkovým zájmům se později vrátila do Francie a v roce 1793 byla popravena.[13]
Rodina
editovat
V roce 1760 se v Paříži oženil s Adélaide Dianou Mancini-Mazarini (1742–1808), dcerou diplomata a spisovatele Louise Mancini-Mazariniho, vévody de Nevers (1716–1798).[14] Adélaide Diana byla v letech 1771–1775 první dvorní dámou a palácovou dámou Marie Antoinetty. Po navázání Brissacova poměru s Madame du Barry žili manželé odloučeně. Z manželství se narodily dvě děti, syn Jules Gabriel de Cossé-Brissac (1771–1775) zemřel v dětství. Dcera Adélaide Pauline (1765–1818) byla manželkou Victurniena de Rochechouchart, vévody z Mortemartu (1752–1781).[15][16]
Po uvěznění v době revoluce sepsal vévoda Brissac v srpnu 1792 svou závěť. Univerzální dědičkou rodového majetku byla ustanovena dcera Adélaide, ovdovělá vévodkyně z Mortemartu, Madame du Barry měla podle vlastního výběru obdržet roční rentu ve výši 24 000 livrů nebo jednorázovou částku 300 000 livrů. Rodový majetek byl však po Brissacově smrti zestátněn ve prospěch Francouzské republiky a zámek Brissac vyplundrován.[17] Navzdory revolučním událostem se ve sbírkách zámku dochoval umělecky hodnotný portrét vévody Brissaca v ceremoniální uniformě důstojníka švýcarské gardy (autor Louis Rolland Trinquesse).[18] Později se zámek vrátil do majetku rodiny. Nástupcem titulu vévody byl vzdálený příbuzný Timoléon de Cossé-Brissac (1775–1848), který v době Francouzského císařství zastával nižší úřady ve státní správě a po restaurace Bourbonů mu byla obnovena hodnost francouzského paira.[19][20]
Vévoda Brissac měl dva bratry, starší Louis Timoléon, hrabě de Brissac (1733–1759), byl plukovníkem jezdectva v královské armádě a zemřel bez potomstva, mladší Pierre Emmanuel, markýz de Thouarcé (1741–1756) zemřel ještě v dětství. Jejich sestřenice Catherine de Cossé-Brissac (1724–1794) byla manželkou maršála vévody Louise de Noailles (1713–1793) a za revoluce byla popravena.[21]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 686 (heslo Brissac) ISBN 80-7185-089-6
- ↑ Dictionnaire des familles françaises anciennes, XII. díl; Paříž, 1913; s. 15–19 (heslo Cossé) dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Cossé-Brissac dostupné online
- ↑ Marie Josephe de Sauroy na webu geneanet.org dostupné online
- ↑ Přehled guvernérů francouzských provincií a měst na webu conseilduroi.fr dostupné online
- ↑ Seznam nejvyšších stolníků Francie 1500–1791 na webu europeanheraldry.org dostupné online
- ↑ Dějiny zámku Brissac dostupné online
- ↑ THOMA, Helga: Metresy francouzských králů; Praha, 1997; s. 175, 177 ISBN 80-7202-092-7
- ↑ Madame du Barry na webu racineshistoire.fr dostupné online
- ↑ MÜLDNER, Josef: Dopisy paní du Barry; Plzeň, 1921; s. 87–88
- ↑ Officiers généraux de l'armée de terre et des services (Ancien Régime – 2010); Vincennes, 2011; s. 62 dostupné online
- ↑ MICHELET, Jules: Francouzská revoluce; Odeon Praha, 1989; s. 312–313
- ↑ THOMA, Helga: Metresy francouzských králů; Praha, 1997; s. 179–183 ISBN 80-7202-092-7
- ↑ Rodina Mancini-Mazarini na webu racineshistoire.fr dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu de La Rochefoucauld na webu racineshistoire.fr dostupné online
- ↑ Rodina Louise Hercula Timoléona de Cossé-Brissac na webu geni.com dostupné online
- ↑ Séquestre de la Terre de Brissac[chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://broichessac.fr/wp-content/uploads/SH-sequestre-du-chateau-1793-1796-1-6.pdf dostupné online]
- ↑ PAVLÍČKOVÁ, Eva: L'humanisme en Val de Loire; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2006 (bakalářská práce); s. 20–21 (kapitola V. Brissac) dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1890; Gotha, 1890; s. 272–273 dostupné online
- ↑ Timoléon de Cossé-Brissac na webu Les hommes des Napoleon I dostupné online
- ↑ Rodina Noailles na webu racineshistoire.fr dostupné online
Literatura
editovat- Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek 5; Paříž, 1822; s. 30–31 (kapitola Louis Hercule Timoléon de Cossé) dostupné online
- SAINT-VICTOR, Jacques de: Madame du Barry; Ostrava, 2005; 302 s. ISBN 80-7303-237-6
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac na Wikimedia Commons - Rodina Cossé-Brissac na webu racineshistoire.fr
