Litrea
Litrea[1] (Lithraea, alternativně též Lithrea) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Zahrnuje celkem 3 druhy rostoucí v Jižní Americe. Jsou to dřeviny se střídavými zpeřenými nebo jednolistými listy a drobnými pětičetnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rostliny obsahují ostrou šťávu, způsobující při kontaktu s pokožkou těžké dermatitidy. Tvrdé a odolné dřevo chilského druhu Lithraea caustica je místně využíváno jako konstrukční materiál a jako palivo.
 Litrea | |
|---|---|
 Lithraea cuastica s plody | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | ledvinovníkovité (Anacardiaceae) |
| Rod | litrea (Lithraea) Miers, 1826 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatLitrey jsou dvoudomé, stálezelené keře a stromy ronící ostrou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené nebo jednolisté, řapíkaté, složené z celokrajných, přisedlých lístků. Střední vřeteno listu je často křídlaté. Květy jsou stopkaté, pětičetné, uspořádané v úžlabních a/nebo vrcholových latách. Květní stopky jsou článkované. Koruna je zelenavě bílá až nazelenale žlutá. Tyčinek je deset. V květech je laločnatý disk. Gyneceum je složené ze tří na bázi srostlých plodolistů. Blizny jsou hlavaté. Plodem je kulovitá, bledě šedá až bělavá, hladká peckovice s pryskyřičnatou dužninou (mezokarpem), přirostlou k tvrdé pecce (endokarpu).[2]
Rozšíření
editovatRod litrea zahrnuje 3 druhy vyskytující se výhradně v Jižní Americe. Druhy Lithraea brasiliensis a Lithraea molleoides jsou rozšířeny v oblasti od Brazílie (mimo Amazonii) po severní Argentinu, druh Lithraea caustica je endemit středního Chile.[3]
Ekologické interakce
editovatNa listech litrejí se živí housenky některých druhů nočních motýlů zejména z čeledí martináčovití (Citheronia splendens, Citheronia vogleri, Eacles imperialis, Eacles penelope, Lonomia cynira), Megalopygidae (Megalopyge chrysocoma a M. lanata) a slimákovcovití (Sibine geyeri, Sibine trimacula).[4]
-
Housenka můry Megalopyge lanata -
Bizarní housenka martináče Citheronia splendens -
Martináč Eacles imperialis
_(16311000497).jpg)
.jpg)
Obsahové látky a jedovatost
editovatLitrey patří společně s rody jedovatec (Toxicodendron), křivokřídlec (Loxopterigium), Mauria a Tapirira k nejjedovatějším zástupcům čeledi ledvinovníkovité v tropické Americe.[5] Účinnými substancemi jsou látky ze skupiny urushiolů. Pokud se šťáva z rostliny dostane na pokožku, dochází k vybuzení imunitního systému a senzibilaci, po níž se při opakovaném kontaktu se šťávou objevují silné alergické reakce projevující se dermatitidou. Mezi charakteristické projevy náleží zarudnutí, otoky a puchýře. Protože se alergen přenáší i na rukou a oděvu, mohou se příznaky projevit i na jiných částech těla, než je ta, která přišla se šťávou přímo do kontaktu. Běžný je silný otok obličeje a očních víček. U senzibilovaných jedinců nastupují příznaky obvykle den nebo dva po kontaktu s rostlinou, někdy však již po 6 hodinách. Neléčená dermatitida zpravidla přetrvává po dobu následujících 2 až 3 týdnů.[6][7]
Taxonomie
editovatRod Lithraea je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Schinus a Mauria.[8]
Význam
editovatLithraea caustica je ve středním Chile běžnou dřevinou a místní obyvatelé ji využívají zejména jako palivo. Listy této rostliny jsou konzumovány v čerstvém stavu k léčení alergií. Načervenalé dřevo je dekorativní, tvrdé a velmi odolné vůči vlhkosti a hnilobě. Používá se zejména na stavbu domů a lodí.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HURTADO, Inés. Poisonous Anacardiaceae of South America. Clinics in Dermatology. Apr.-June 1986, čís. 4(2).
- ↑ AIÉ, Selva Iris. Allergic contact dermatitis caused by Lithraea molleoides and Lithraea brasiliensis: Identification and characterization of the responsible allergens. Journal of Contact Dermatitis. 1997, čís. 8(3).
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
