Lnice květel

druh rostliny
(přesměrováno z Linaria vulgaris)

Lnice květel (Linaria vulgaris Mill.) je hojně rozšířená vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae),[1] v dřívějších taxonomických systémech před nástupem fylogenetiky řazená do čeledi krtičníkovité.[2] V české květeně má status dávno zdomácnělého archeofytu.

Jak číst taxoboxLnice květel
alternativní popis obrázku chybí
Lnice květel (Linaria vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodlnice (Linaria)
Binomické jméno
Linaria vulgaris
(L.) Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Detail ostruhatého květu

Je to až půl metru vysoká, zpravidla nevětvená bylina, s plazivým oddenkem a hustým hroznovitým květenstvím. Květy jsou nápadné až 1 cm[3] dlouhou ostruhou, jejich koruna má světle žlutou a patro dolního pysku oranžovou barvu. Květy měří bez ostruhy 16–22 mm a rozkvétají od června do září.

Celokrajné listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovitě kopinaté.[4] Plodem je dvoupouzdrá vejčitá tobolka s velkým množstvím široce křídlatých semen (až 32 000 na rostlinu).[5]

Rozšíření a ekologie

editovat

Roste hojně až obecně na polích, suchých úhorech, mezích, pasekách, podél cest či na různých ruderálních stanovištích, od nížin do podhůří.[4] Má v oblibě kypré, kamenité nebo písčité půdy a teplejší, výslunná stanoviště.[5] Její květy jsou opylovány čmeláky.[5]

Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu kromě nejsevernějších okrajů a západní Asii.[6]

Použití

editovat

Jedná se o starou léčivou rostlinu obsahující flavonoidy a organické kyseliny, díky nimž působí projímavě a močopudně. V přírodní medicíně se však už prakticky nepoužívá.[3]

Reference

editovat
  1. Linaria vulgaris | Pladias. www.pladias.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  2. OLMSTEAD R.G ET. AL. Disintegration of the Scrophulariaceae. [s.l.]: American Journal of Botany 88: 348-361, 2001. 
  3. a b Stumpf, Ursula: Naše léčivé rostliny. Ikar 2013, s. 112-113
  4. a b Toman, Hísek: Naší přírodou krok za krokem - rostliny, Albatros 1994
  5. a b c Aichele, D.: Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Ikar 2001
  6. A. Pilát, O. Ušák: Kapesní atlas rostlin. SPN 1964, s. 184

Externí odkazy

editovat