Wikipedie

Lhota (Dubá)

část města Dubá v okrese Česká Lípa
(přesměrováno z Lhota u Dřevčic)

Lhota (německy Wellhütte)[3] je malá vesnice a část města Dubá v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severozápadně od Dubé. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Dřevčic o rozloze 1,57 km².[4] Díky řadě zachovalých staveb lidové architektury byla Lhota vyhlášena jako vesnická památková rezervace.[5]

Lhota
Západní okraj vesnické památkové rezervace. Na snímku vlevo je památkově chráněný roubený dům čp. 14.
Západní okraj vesnické památkové rezervace. Na snímku vlevo je památkově chráněný roubený dům čp. 14.
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDubá
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°34′7″ s. š., 14°29′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel18 (2021)[1]
Katastrální územíLhota u Dřevčic (1,57 km²)
PSČ471 41
Počet domů19 (2011)[2]
Lhota
Lhota
Další údaje
Kód části obce191213
Kód k. ú.791211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Historická mapa vesnice

Podle archeologických nálezů v okolních skalách bylo zdejší území osídleno již v období mezolitu a neolitu. V roce 1998 zde byla objevena keramická nádobka, náležející k neolitické kultuře s vypíchanou keramikou, jejíž stáří je odhadováno na téměř 7 000 let.

V historických pramenech je Lhota poprvé zmiňována v roce 1402 jako součást dědického podílu Václava, syna Jindřicha Berky z Dubé, kdy náležela k hradu Čap.[6] Později Lhota příslušela k Zakšínu a k Deštné a po roce 1623 byla součástí Dokského panství Valdštejnů.

V druhé polovině 19. století byla Lhota několikrát postižena požáry, přesto se zde dochovala řada památkově cenných roubených a zděných vesnických domů. Letité problémy se zásobováním obce vodou vyřešila v roce 1923 výstavba vodojemu, z něhož byl napájen i rybník v centrální části vesnice. V roce 1995 byla Lhota prohlášena vesnickou památkovou rezervací.[5]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo sto obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 91 obyvatel s nezměněnou národnostní a náboženskou strukturou.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 112 117 104 97 97 100 91 36 39 29 13 7 4 14 18
Počet domů 22 22 23 23 23 23 23 16 16 10 5 16 19 19 19

Doprava

editovat

Přes Lhotu vede místní komunikace s autobusovou zastávkou Dubá, Lhota na trase linky Česká Lípa – Dubá. Přes vesnici vedou dvě cyklotrasy č. 0057 a 0058. Pro pěší zde turistická cesta vyznačená není. Do Lhoty či do přilehlých vsí neexistuje žádné železniční spojení – nejbližší zastávky Stvolínky, případně Zahrádky na trati Česká Lípa - Lovosice jsou vzdáleny vzdušnou čarou zhruba osm kilometrů, trať z České Lípy do Bakova nad Jizerou leží zhruba ještě o jeden kilometr dále.[11] Nad vsí jsou Lhotské skály s nejvyšším vrcholem Strážníkem (398 metrů) a u silničky do sousední vsi Zátyní se nachází zajímavé skalní okno.[12]

Pamětihodnosti

editovat

Na území památkové rezervace se kromě dalších roubených a zděných domů a četných sklepů, vytesaných v pískovcových skalách, nacházejí dva památkově chráněné domy a dvě větší usedlosti.[13] Vesnička se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj a zároveň je součástí evropsky významné lokality Roverské skály.

Galerie

editovat
  •  
    Střed vesnické památkové rezervace
  •  
    Skalní okno u cesty do Zátyní
  •  
    Kříž z roku 1891
  •  
    Pod vrcholem Strážníku
  •  
    Poslední z někdejších lhotských rybníků
  •  
    Domy u autobusové zastávky

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-29. 
  5. ↑ a b Lhota [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Díl II. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-763-6. Kapitola Drchlava a další vísky u Dubé, s. 68. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 182. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 53. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Lhota, Dubá [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Mapa KČT 15. Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  13. ↑ NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 56. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Město Dubá

k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lhota_(Dubá)&oldid=24317743“