Wikipedie

Zátyní

část města Dubá v okrese Česká Lípa

Zátyní (německy Sattai)[3] je malá vesnice, část města Dubá v okrese Česká Lípa. Nachází se asi čtyři kilometry severozápadně od Dubé. Zátyní je také název katastrálního území o rozloze 2,76 km².[4]

Zátyní
Autobusová zastávka v Zátyní na trase linky č. 281 z České Lípy přes Dřevčice do Dubé
Autobusová zastávka v Zátyní na trase linky č. 281 z České Lípy přes Dřevčice do Dubé
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDubá
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°33′27″ s. š., 14°29′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel23 (2021)[1]
Katastrální územíZátyní (2,76 km²)
Nadmořská výška380 m n. m.
PSČ471 41
Počet domů26 (2011)[2]
Zátyní
Zátyní
Další údaje
Kód části obce191221
Kód k. ú.791229
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V lesích v jihozápadní části katastru Zátyní se v II. zóně ochrany nachází skalní vyvýšenina Čap (387 m n. m.) se skalní věží zvanou Čapská palice, a se zbytky hrádku Čap.[5] K Zátyní patří také osada Uhlířské domky, ležící podél silnice do Lhoty. K Zátyní až do první poloviny 20. století patřila také malá osada Lešnice, která nyní náleží ke vsi Pavličky, jež jsou části obce Tuhaň.[6]

Název

editovat

Název Zátyní je odvozen z polohy místa za týnem. Jméno vsi se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Zytynij (1553), Zateyna (1638), Sattay (1654, 1834), Zátyní (1848), Satyni, ale též Satyné a Sattai (1854).[7]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici údajně pochází z roku 1553,[7] ovšem podle některých jiných zdrojů měla být ves Zátyní zmiňována již v roce 1325.[6] Po roce 1553 bylo Zátyní zmíněno také v roce 1623. V 19. století postihlo vesnici několik požárů. Při největším z nich v roce 1834 shořelo 14 usedlostí a místní škola. K dalším požárům došlo v letech 1871 a 1885.[6]

Na místě vyhořelé školy byla v roce 1840 postavena kaplička, která byla pravděpodobně zasvěcena patronu hasičů sv. Florianu. V sedmdesátých letech 20. století ji místní národní výbor odprodal soukromé osobě a bývalá kaple od té doby slouží jako rekreační objekt.[6]

Přírodní poměry

editovat

Katastrální území Zátyní je součástí chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj a evropsky významné lokality Roverské skály.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 146 obyvatel (z toho 71 mužů) německé národnosti, kteří byli, s výjimkou jednoho evangelíka, členy římskokatolické církve.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 149 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]

Od přelomu 19. a 20. století počet obyvatel neustále klesal. Až do konce druhé světové války žilo v Zátyní pouze německé obyvatelstvo. Po jeho odsunu a obsazení domů novými obyvateli se počet zde žijících osob dále snižoval.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 203 220 188 175 158 146 149 88 88 40 26 13 16 17 23
Počet domů 37 39 39 38 35 34 34 22 30 11 9 18 23 26 26

Pamětihodnosti

editovat
  • Západně od vesnice se na stejnojmenném skalním masívu dochovaly pozůstatky hradu Čap z přelomu čtrnáctého a patnáctého století.[12]
  • V místním rybníku, napájeném pouze dešťovými srážkami, se vyskytuje vodní rostlina prustka obecná, která je v České republice vzácná a chráněná.[6]

Galerie

editovat
  •  
    Domy u silnice do Lhoty
  •  
    Místní kaplička
  •  
    Skalní útvar Čapská palice
  •  
    Rybník uprostřed vsi
  •  
    Boží muka na okraji vsi
  •  
    Skály u cesty do Lhoty

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-30. 
  5. ↑ Seznam. Zátyní, Dubá [online]. mapy.cz [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f LHOTÁKOVÁ, Martina; MYŠKOVÁ, Markéta. Katastrální území Zátyní. Osada Zátyní (Sattai) [online]. Dubá: Město Dubá [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zátyní, Sattai, s. 739. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 183. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 55. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. S. 13, 158. 

Externí odkazy

editovat
Město Dubá

k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zátyní&oldid=24452073“