Leopold Škarek
Leopold Škarek (10. listopadu 1874, Mysletice[1] – 23. března 1968, Moravec) byl římskokatolický kněz, který dvakrát stál v čele českých a slovenských jezuitů. Poprvé to bylo v letech 1919–1925, podruhé v letech 1929–1933. V prvním funkčním období měl přitom titul viceprovinciál, neboť v Československu byla tehdy zřízena pouze viceprovincie, až později povýšená na provincii.[2]
| Veledůstojný pán Leopold Škarek | |
|---|---|
| římskokatolický duchovní | |
.jpeg) mons. Leopold Škarek | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Metoděj Řihák |
| Nástupce | Josef Vraštil |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 10. listopadu 1874 |
| Místo narození | Mysletice  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 23. března 1968 (ve věku 93 let) |
| Místo úmrtí | Moravec  Československo |
| Místo pohřbení | Moravec |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
| Poznámky |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studium
editovatV roce 1896 byl vysvěcen na jáhna, v březnu 1897 v Brně na kněze. Na jeho prosbu jej ještě téhož roku biskup František Saleský Bauer propustil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. První řeholní sliby složil v Bratislavě v roce 1899. Po filosofii, kterou dokončil v roce 1902, si doplnil teologická studia v Innsbrucku. Pět let učil latinu, řečtinu a češtinu na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.
Provinciálem Tovaryšstva Ježíšova
editovat8. prosince 1919 byla zřízena Československá viceprovincie řádu a Škarek se stal do roku 1925 jejím představeným. Po skončení úřadu se vrátil opět na arcibiskupské gymnázium. V roce 1929 se stal na čtyři roky provinciálem. Poté opět učil v Bubenči, později na Velehradě. V roce 1935 se stal rektorem koleje a magisterem noviců v Benešově u Prahy. Rektorem zůstal až do zabrání koleje nacisty v březnu 1942, kdy odešel na Svatý Hostýn a dále opět na Velehrad. Poté byl poslán do Želiva. Odtud se v roce 1951 přestěhoval do Moravce.[2]
| „ | Svým optimismem pomáhal celé provincii přečkávat těžké a chmurné chvíle disperze. On to byl, kdo mluvil i v nejtěžších situacích ne o navštíveních, ale o vyvolení to nebo ono prožít. Snad nejkrásněji vyjadřuje jeho víru i optimismus jedna situace v Moravci. Když mu bylo 92 let a měl uskřinutou kýlu, přišel lékař a konstatoval: „Stařečku, musíte okamžitě na operaci do Nového Města.“ P. Škarek odpověděl: „Tak, můj drahý, zaprvé žádný stařeček, nanejvýš obstarožní mladík…” | “ |
| — Jan Pavlík, SJ | ||
Dílo
editovat- ŠKAREK, Leopold. Co bylo po zrušení Tovaryšstva Ježíšova? Životopis Josefa Pignatelliho SJ. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2010.
- ŠKAREK, Leopold: Hrst vzpomínek na zašlé časy (memoáry z doby dvojího provincialátu), nevydáno
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kostelní Myslová
- ↑ a b PAVLÍK, Jan. Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v Moravském Slezsku od roku 1814. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7412-067-1.
Literatura
editovat- PITRUN, Bernard. Jadrné memento. Životopisný nástin českého provinciála jezuitů Leopolda Škarka SJ (1874–1968). Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2008. ISBN 978-80-86715-98-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Škarek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Škarek
- P. Leopold Škarek (Kapitola o Škarkovi z knihy Jana Pavlíka)
| (Vice-)provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Metoděj Řihák |
1919–1925 1929–1933 Leopold Škarek |
Nástupce: Josef Vraštil |
