Ladislav Langer
Ladislav Langer (12. září 1902 Slatina[1] – 14. března 1942 KT Auschwitz) byl český zahradnický odborník a pedagog, od roku 1931 profesor státní vyšší ovocnářsko-vinařské a zahradnické školy na Mělníce.[2][3]
| Ing. agr., dr. techn. Ladislav Langer | |
|---|---|
| Narození | 12. září 1902 Slatina  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. března 1942 (ve věku 39 let) KT Auschwitz  Německá říše |
| Alma mater | Vysoká škola zemědělská v Brně |
| Povolání | zahradnický odborník a pedagog |
| Příbuzní | Žofie Bohumila Langrová (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodina
editovatNarodil se slatinskému řezníku a nájemci hospody Františku Langerovi (1869–1938) a Žofii, za svobodna Ondráčkové (1871–1965), jeho starší sestrou byla pozdější generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského Žofie Bohumila Langrová.
Život, dílo a smrt
editovatStudia na Vysoké škole zemědělské v Brně dovršil v roce 1939 doktorskou prací Rozbor výrobních podmínek a nákladu v typické zelinářské oblasti Čech osm let poté, co začal pedagogickou kariéru na Vyšší škole ovocnářsko-vinařské a zahradnické v Mělníce jako odborný učitel.[4]
Zabýval se šlechtěním a semenářstvím zelenin, květinářstvím a fytopatologií, organizoval zemědělsko-zelinářské družstevnictví v Čechách a osvětu mezi pěstiteli. Je autorem odborných hesel v Zahradnickém a ovocnicko-vinařském slovníku naučném (značka „Lgr“).[3] Byl členem Tělocvičné jednoty Sokol Mělník.
Za druhé světové války, v roce 1941, zbyl zatčen gestapem, vězněn v Terezíně, odkud na podzim 1941 deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 14. března 1942 zemřel.
Jeho jméno je vzpomenuto na pomníku s nápisem „Zemřeli – abychom žili…“, padlým a umučeným členům Sokola za 1. a 2. světové války u Tyršova domu v Mělníce[5] a na pamětní desce obětem 2. světové války a komunismu na mezipatře schodiště rektorátu Mendelovy univerzity v Brně, kde mu byl in memoriam udělen titul RTDr.[6] V brněnské Slatině je po něm pojmenovaná ulice (Langrova).[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika 17613, sn. 357 [online]. MZA [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
- ↑ KAVINA, Karel. Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný, Díl 2. E-M [online]. Praha: Československá akademie zemědělská, 1938 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SKALA, Ladislav. Naši předchůdci: biografický slovník českého zemědělství a venkova. 1. A-L. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky v Agrospoji, 1993. 316 s. ISBN 80-7084-057-9. S. 297.
- ↑ Program vysoké školy zemědělské v Brně na studijní rok 1939-1940. 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1939. 43 s. S. 36.
- ↑ Pomník padlým členům Sokola u Tyršova domu v Mělníku | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - Oběti holocaustu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
