Kukačka zelená
Kukačka zelená (Carpococcyx viridis) je velký druh kukačky, která se endemitně vyskytuje v Barisanském pohoří na indonéském ostrově Sumatra.
 Kukačka zelená | |
|---|---|
 Kukačka zelená | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | kukačky (Cuculiformes) |
| Čeleď | kukačkovití (Cuculidae) |
| Rod | kukačka (Carpococcyx) |
| Binomické jméno | |
| Carpococcyx viridis Salvadori, 1879 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatDruh formálně popsal italský zoolog Tommaso Salvadori v roce 1879. Jedná se o monotypický taxon, tzn. netvoří žádné poddruhy.[2] Druhové jméno viridis v latině znamená „zelený“.[3]
Taxon byl po dlouhou dobu považován za konspecifický (náležící ke stejnému druhu) s kukačkou bornejskou (Carpococcyx radiceus), avšak v roce 1995 byl uznán za samostatný druh.[4] Od svého objevení v roce 1878 do roku 1995 byla kukačka zelená známa jen z devíti exemplářů, přičemž osm z nich bylo nalezeno v Barisanského pohoří na východě Sumatry. Kukačka bornejská se přitom vyskytuje hlavně v nížinaté krajině, je asi o 20 % větší než kukačka zelená a podstatné rozdíly se najdou i v opeření.[4] Mezi lety 1916–1997 kukačka zelená zcela unikala pozornosti vědců a věrohodný záznam z roku 1997, kdy se kukačku podařilo odchytit a vyfotografovat, byl považován za první po 81 letech.[5]
Výskyt
editovatKukačka zelená je endemická Sumatře, kde je známa pouze z Barisankého pohoří na jižní straně ostrova. Stanoviště druhu tvoří předhorské a kopcovité oblasti zhruba mezi 300–1400 m n. m. Od svého znovuobjevení v roce 1997 byla několikrát spatřena a vyfotografována.[6]
Popis
editovatTento statný druh kukačky dosahuje délky těla kolem 55 cm. Křídla jsou zakulacená, stejně jako ocas. Nohy jsou dlouhé a silné, statný zobák je převážně nazelenalý, avšak báze je namodralá. Duhovky jsou rudé až rudohnědé. Oblast kolem očí je neopeřená a ukazuje se tak nápadně zbarvená kůže, která je za okem vínově červená, nad okem zelená a před okem světle modrá. Nohy jsou zelené až šedozelené. Dospělec má hlavu, svrchní partie včetně křídel a ocasu leskle zelené. Hruď je matně zelená, zbytek spodiny žlutohnědý s tmavě hnědým proužkováním.[7]
Nedospělý jedinec má hnědou hlavu a spodinu, křídla a ocas zelenočerné. Duhovky jsou tmavě šedé a odkrytá oblast holé kůže kolem očí je značně redukována. Zobák nedospělce je tmavě hnědě zelený, spodní čelist je světlejší. Nohy jsou tmavě šedé.[7]
Biologie
editovatJedná se o skrytě žijícího, velmi vzácného ptáka, o jehož biologii je známo jen absolutní minimum informací.[8][9] Žije při zemi. Živí se patrně malými obratlovci a většími bezobratlými živočichy. K zahnízdění dochází snad v první polovině roku.[9] Vydává zvuk heh heh heh heh připomínající kašlání nebo hlasité tok-tor.[10]
Ohrožení a početnost
editovatMezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za kriticky ohrožený. Kukačka má totiž extrémně malý areál rozšíření i populaci, která se odhaduje na 70–400 jedinců. Hlavní hrozbu druhu představuje ničení původních lesů za účelem získávání zemědělské půdy. Druh ohrožují i místní lovci, kteří se sice primárně zaměřují na jiné při zemi žijící druhy jako je kur bankivský, nicméně do jejich ok se prokazatelně zachytávají i kukačky zelené, které stejně jako kuři sbírají potravu při procházení lesní podlážky.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 403. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b COLLAR, N. J.; LONG, A. J. Taxonomy and names of Carpococcyx cuckoos from the Greater Sundas. Forktail. Roč. 11, s. 135–139. (anglicky)
- ↑ ZETRA, B., et al. Rediscovery of the Critically Endangered Sumatran Ground Cuckoo Carpococcyx viridis. S. 63–65. Forktail [online]. 2002. Roč. 18, s. 63–65. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Carpococcyx viridis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22724459A112393882.en. (anglicky)
- ↑ a b ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 206–207. (anglicky)
- ↑ ARLOTT, Norman. Birds of the Philippines, Sumatra, Java, Bali, Borneo, Sulawesi, the Lesser Sundas and the Moluccas. London: William Collins, 2018. ISBN 9780008102401.
- ↑ a b BirdLife International. Threatened birds of Asia: the BirdLife International Red Data. Cambridge, UK: BirdLife International, 2001. ISBN 0-946888-44-2. (anglicky)
- ↑ ARLOTT, Norman. Birds of the Philippines, Sumatra, Java, Bali, Borneo, Sulawesi, the Lesser Sundas and the Moluccas. London: William Collins, 2018. ISBN 9780008102401.
Literatura
editovat- ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky)
- PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kukačka zelená na Wikimedia Commons 
Taxon Carpococcyx viridis ve Wikidruzích
