Kraňské vévodství

historický státní útvar

Kraňské vévodství (slovinsky Vojvodina Kranjska, německy Herzogtum Krain) nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 13641918 na území současného Slovinska. V letech 18151918 bylo korunní zemí Rakouského císařství resp. Rakouska-Uherska. Jeho hlavním městem byl Laibach (česky Lublaň, německý název byl až do roku 1918 oficiálním názvem města), v současnosti jako Ljubljana je hlavním městem Slovinska.

Kraňské vévodství
Vojvodina Kranjska (sl)
Herzogtum Krain (de)
Ducatus Carnioliae (la)
 Kraňská marka 13641918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Italské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Kraňské vévodství v rámci Rakouska-Uherska v roce 1914
Rozloha
9 954 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1806)
Rakouské arcivévodstvíRakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
PředlitavskoPředlitavsko Předlitavsko
florin
Vznik
1364 – povýšení na vévodství
1815 – rakouská korunní země
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Kraňská marka Kraňská marka
Následující
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Italské království Italské království

Historie

editovat

Od roku 976 spadalo Kraňsko pod vévodství korutanské. Od roku 1040 bylo markrabstvím pod vládou patriarchů akvilejských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 12691276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo v letech 12761335 majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.

V roce 1364 bylo stávající markrabství povýšeno na vévodství a posléze se stalo jednou z habsburských dědičných a také korunních zemí. Od konce 15. století do 17. století trpělo Kraňské vévodství tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání (1515, 1525 a 1573).

 
Znak kraňského vévody dle H. G. Ströhla
 
Znak vévodství dle H. G. Ströhla

V 19. století bylo přirozeně díky své poloze centrem slovinského národního hnutí, usilujícího za národní svobodu a nezávislost na Rakousku (např. idea „Velkého Slovinska“ či „Slovinského království“).

Za napoleonských válek v letech 18091813 bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po bitvě národů se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština se začala rozmáhat a pronikat do literatury právě za éry Ilyrských provincií (Slovinsko je proto jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

V letech 18161849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo až do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 vešlo téměř celé území Kraňského vévodství do nového státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. království Jugoslávie. Malý severozápadní cíp připadl spolu s bývalým Rakouským přímořím Itálii.[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Carniola na anglické Wikipedii.

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/kransko Archivováno 13. 10. 2011 na Wayback Machine. Web leccos.com - článek Kraňsko

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat