Státní znak Slovinska

státní symbol evropského státu

Státní znak Republiky Slovinsko byl přijat v předvečer vyhlášení nezávislosti státu na Jugoslávii24. června 1991 – prostřednictvím stého dodatku tehdejší slovinské ústavy.[1] Slovinsko jako státní útvar vzniklo v rámci Jugoslávie po druhé světové válce a od té doby je hlavním motivem znaku nejvyšší slovinský vrchol – Triglav.[2][3] Ten se ve znaku oficiálně objevuje od roku 1947. V období meziválečného království, v letech 1921 až 1941, bylo Slovinsko ve znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a poté království Jugoslávie reprezentováno umělým znakem vytvořeným na základě domnělé vazby s dávnými Ilyry. Do vzniku státu jižních Slovanů byl ústředním slovinským symbolem znak Kraňska z třináctého století.[4]

Státní znak Republiky Slovinsko
Varianty
Znak 19471991
Informace
Subjekty oprávněné užívat znakRepublika Slovinsko
Přijato24. června 1991
ŠtítStátní znak Republiky Slovinsko má tvar štítu. Uprostřed štítu je na modrém pozadí silueta Triglavu v bílé barvě, pod ním jsou dvě vlnité modré čáry, které představují moře a řeky, nad nejvyšším vrcholem jsou v trojúhelníku umístěny tři zlaté šesticípé hvězdy. Štít je červeně lemován.

Historické znaky Slovinska

editovat

Za historický znak Slovinska bývá považován především znak Kraňska. Kraňský znak vyobrazuje na stříbrném štítu modrou orlici s červenou zbrojí a na hrudi s desetkrát červenozlatě šachovaným půlměsícem.[5] Samotnou kraňskou orlici je možné vysledovat do roku 1195.[6] Kraňský znak jako takový se objevuje od 13. století a vznikl patrně kombinací erbů rodů Andechs-Meranů (orlice) a Spanheimů (červenostříbrné šachování).[4] Listinou z 12. ledna 1463 císař Fridrich III. Habsburský přidal zlatou korunu; zlatá barva také vystřídala stříbrnou barvu na štítu i v šachovnici.[7][8] Císařskými dekrety z 22. srpna a 17. listopadu 1836 rozhodl císař Ferdinand I. Dobrotivý o změně kraňského znaku. V novém popisu byly zlaté části s výjimkou koruny opět stříbrné jako před rokem 1463.[9] Počátkem dvacátého století došlo v kraňském znaku k drobné změně, když se šachovnice na hrudi orlice stala zlatočervenou.[10] Po vzniku státu jižních Slovanů po první světové válce se kraňský znak objevoval na standartách příslušníků vládnoucího rodu Karađorđevićů.[11]

 
Část znaku Království Jugoslávie symbolizující Slovinsko a ideu ilyrismu

V průběhu roku 1920 bylo rozhodnuto, že Slovinsko bude na znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zastupováno svým novým znakem, který bude tvořit modrý štít se třemi šesticípými hvězdami, pod nimiž bude půlměsíc. Již první informace o novém slovinském znaku, který měl podle oficiální interpretace odkazovat ke starým Ilyrům, vyvolaly kritiku a odpor: byla zpochybňována historicko-národní vazba Ilyrů se Slovinskem a jako jediný skutečný slovinský znak byla prohlašována kraňská orlice.[12][13] Vidovdanská ústava z června 1921 však zavedla článkem 2 znak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jehož součástí byl kritizovaný znak slovinský, který tvořil modrý štít se třemi zlatými šesticípými hvězdami, pod nimiž byl bílý půlměsíc.[14]

Osvobozenecká fronta, hlavní slovinská představitelka národněosvobozeneckého boje za druhé světové války, měla ve svém emblému trojvrší Triglavu.[15] Autorem emblému Osvobozenecké fronty byl Edvard Ravnikar, který zkombinoval národní symbol Triglavu s pěticípou hvězdou symbolizující význam komunistů v Osvobozenecké frontě.[4][16] Motiv Triglavu zůstal zachován i po druhé světové válce. Historicky první slovinská ústava z ledna 1947 se vymezení znaku, jehož autorem byl Branko Simčič[4], věnovala ve článku 3:

Státní znak Lidové republiky Slovinsko je pole obklopené žitným klasem. Klas je propleten s lipovými listy. Mezi vrcholy klasu je pěticípá hvězda. V dolní části pole jsou tři vlnité linie představující moře. Nad nimi se tyčí tři vrcholy, z nichž prostřední je vyšší, boční stejné; vrcholy představují Triglav.
— Ust. čl. 3 Ústavy Lidové republiky Slovinsko[17]

Stejně tak byl později vymezen i znak Socialistické republiky Slovinsko.[18]

Současná podoba znaku

editovat

Stý dodatek tehdejší slovinské ústavy z června 1991 charakterizoval znak, jehož autorem je sochař Marko Pogačnik,[19] takto:

Státní znak Republiky Slovinsko má tvar štítu. Uprostřed štítu je na modrém pozadí silueata Triglavu v bílé barvě, pod ním jsou dvě vlnité modré čáry, které představují moře a řeky, nad nejvyšším vrcholem jsou v trojúhelníku umístěny tři zlaté šesticípé hvězdy. Štít je červeně lemován.
— Dodatek C odst. 2 Ústavy Republiky Slovinsko[1]

Pojetí znaku je podle jeho autora ovlivněno dílem France Prešerena a Jože Plečnika. Prešeren úvodem své básně Krst pri Savici zmiňuje Triglav, pod ním hladinu jezera a nad ním zlaté světlo, což jsou podobné prvky jaké využil Pogačnik ve znaku.[20] Zatímco byl v období komunistického politického monopolu motiv Triglavu spojován především s emblémem Osvobozenecké fronty, povšiml si Pogačnik díla Jože Plečnika již z roku 1934.[15][20] V tomto roce vytvořil Plečnik mariánský sloup, který se dnes nachází v Bledu, na němž není vytesán znak Slovinska z oficiálního znaku království Jugoslávie, ale zvláštní emblém, na němž se nachází Triglav s šesticípou hvězdou nad ním.[20] Podle všeho byl Plečnikův mariánský sloup také inspirací pro Ravnikara a jeho emblém Osvobozenecké fronty.[16]

Tři šestiramenné zlaté hvězdy nacházející se nad Triglavem pocházejí z erbu hrabatCelje.[21] Tento původně německý rytířský rod na nějaký čas sjednotil většinu území se slovinským obyvatelstvem.[22] Původní skutečný význam hvězd je neznámý. V současnosti se spekuluje o tom, že tři hvězdy mají symbolizovat Slunce, a to při svítání, v zenitu a při západu.[23] Absence významu hvězd byla a je motivem i dalších spekulací. Již v meziválečném období se objevovala účelová interpretace, podle níž usilovali již Celjští o národně-státní sjednocení jižních Slovanů a tři hvězdy v jejich znaku tak předvídaly tři plemena jednoho jihoslovanského národa. Tyto spekulace však byly i ve své době odmítány.[24] V souvislosti se slovinským státním znakem jsou dnes hvězdy prezentovány jako symbol kulturní a správní tradice Slovinska a jeho zapojení do proudu evropských dějin, neboť Celjští se díky dědickým smlouvám a výhodné sňatkové politice zařadili v pozdním středověku mezi přední evropské šlechtické rody.[21][22] Erb Celjských je dnes znakem městské občiny Celje.[23]

Další podrobnosti ke slovinským státním symbolům stanovuje zákon o znaku, vlajce a hymně Republiky Slovinsko a o slovinské národní vlajce ze října 1994.[25]

Reference

editovat
  1. a b Ustavni amandma C k Ustavi Republike Slovenije. Uradni list Republike Slovenije [pdf]. 1991-06-25 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky) 
  2. The New Encyclopaedia Britannica. 15. vyd. Volume IX. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1982. 1025 s. ISBN 0-85229-387-9. S. 276. (anglicky) 
  3. HEIMER, Željko. Slovenia: Coat of arms of Slovenia [online]. 2002 [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d BENEDEJČIČ, Andrej. Slovenian National Insignia [online]. [1995] [cit. 2010-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-04. (anglicky) 
  5. PREUSS, Volker. Krain: Wappenschild – Blazon [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (německy, anglicky) 
  6. HESMER, Karl-Heinz. Chronik griffbereit: Flaggen und Wappen der Welt: Mit aktuellen Länderinformationen. München: Chronik, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-577-14537-4. S. 237. (německy) 
  7. Izbor barv za slovensko zastavo. Grafičar: Revija slovenskih grafičarjev. 2006, čís. 6, s. 25. Dostupné online. ISSN 1318-4377. (slovinsky) 
  8. Slovenska heraldika. Kranjska [online]. C2007-2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-26. (slovinsky) 
  9. SERŠE, Aleksandra. Grb in zastava dežele Kranjske upoštevaje zlasti leto 1916 deželnostanovske, deželne in narodne barve kranjskega grba in zastave. S. 139 (3). Arhivi [online]. 2008 [cit. 2010-07-15]. Roč. 31, čís. 1, s. 139 (3). [dále jen Serše (2008)]. Dostupné online. 
  10. Serše (2008). s. 140 (4).
  11. HEIMER, Željko. Royal Yugoslavia (1918-1941): Royal standards [online]. 2003 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Vprašanje slovenskega grba. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-09-18, roč. 48, čís. 213, s. 3. Dostupné online. (slovinsky) 
  13. Spaka. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-10-21, roč. 48, čís. 241, s. 1. Dostupné online. (slovinsky) 
  14. Čl. 2 In Ustav Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca (1921) [online]. 2007-08-26, rev. 2007-11-30 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (srbsky) 
  15. a b SMOLE, Viktor. V povirju treh rek. Jezik in slovstvo. Prosinec–leden 1977/78, roč. 23, čís. 3/4, s. 45. Dostupné online. (slovinsky) 
  16. a b ŠAVER, Boštjan. Triglav, sveta gora slovenstva [online]. 2004-07-01 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. (slovinsky) 
  17. Ustava Ljudske republike Slovenije. Uradni list Ljudske republike Slovenije [pdf]. 1947-01-24 [cit. 2010-07-01]. [online]. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  18. Čl. 7 In Ustava Socialistične republike Slovenije (1974)/Socialistična republika Slovenija [online]. 2006-07-17, rev. 2006-07-18 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (slovinsky) 
  19. BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-776-1. S. 176. 
  20. a b c Slovenski simboli: Predstavitev korenine za tabor voditeljev Glej Daleč [doc]. Novo mesto: SKVO Gorjanskih medvedov, 2006 [cit. 2010-07-15]. S. 4–5. Dostupné online. (slovinsky) 
  21. a b National Assembly. National symbols [online]. C2010 [cit. 2010-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-23. (anglicky) 
  22. a b KOMÁRKOVÁ, Monika. Srovnání literární postavy Friderika II. Celjského v dramatech J. Jurčiče, O. Župančiče, A. Novačana a B. Krefta. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 66 s. Dostupné online. S. 18. [dále jen Komárková (2010)]. 
  23. a b Mestna občina Celje. Grb in zastava Mestne občine Celje [online]. C2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-13. (slovinsky) 
  24. Komárková (2010). s. 33.
  25. Zakon o grbu, zastavi in himni Republike Slovenije ter o slovenski narodni zastavi. Uradni list Republike Slovenije [online]. 1994-10-27 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky) 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat