Královská zahrada

sochy českých lvů a vázy (1731)
(přesměrováno z Královská zahrada (Praha))

Královská zahrada se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu táhnoucím se od západu k východu. Má rozlohu 3,6 ha[1] a od Pražského hradu je oddělena Jelením příkopem. Byla založena králem Ferdinandem I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renesančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnoho objektů. Ve východním čele zahrady je to Letohrádek královny Anny, přední dílo italské renesance v českých zemích. Uprostřed je to Míčovna a sochy od Maxmilliána Brokofa a J. J. Bendla, k západu pak Vila Edvarda Beneše. Hlavním cílem zahrad bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají ekotopu střední Evropy. A tak se zde můžeme setkat s kaštany, javory, lískami a dalšími nepůvodními druhy. Prostor Královské zahrady není jednolitý, ale je tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí. Královská zahrada je stejně jako jiné zahrady Pražského hradu otevřena jen přes den. V zimě je zcela uzavřena.

Královská zahrada
Parter Královské zahrady s Letohrádkem královny Anny
Parter Královské zahrady s Letohrádkem královny Anny
LokalitaHradčany, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozloha3,6 ha
Založeno1534
Kód památky11719/1-922 (PkMISSezObrWD) (součást památky Pražský hrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis zahrady

editovat
 
Královská zahrada
[1597] Od konírny se dá jít do zahrad po velkém krytém mostě zřízeném nad hlubokými hradními příkopy, kde lze spatřit nesmírné množství jelenů a laní, jež vrhají každý rok mladé. V těch prvých zahradách je hojnost květin všeho druhu i upravených parterů a na jejich konci je ještě jedna malá zahrada, obehnaná železnými mřížemi na zeleno nabarvenými, kde je překrásná fontána z bronzu, jejíž náramně velká nadrž je zhotovená ze stejného kovu. Zcela blízko ní je letohrádek; ... V zahradě s fíkovníky, citrónovníky a oranžovníky nedaleko odtud je vidět velmi pěkná krytá budova míčovny.
—  Jacques Esprinchard[2]

Zahrada je na svém západním cípu ohraničena cestou vedoucí přes Prašný most do Hradu, na opačné jižní straně pak Letohrádkem královny Anny, nesprávně označovaném jako Belvedér. Na jižní straně hraničí s Jelením příkopem, který ji odděluje od Pražského hradu. Na severní straně se nachází zeď. V zahradě je řada objektů, soch, fontán, vodotrysků a zahradnických prvků. Patří sem:

 
Ozdobné zděné ploty


[1603] Jde-li se do zahrad, je nutno vyjít z Hradu po krytém dřevěném mostě nad příkopem s nevelkou tajnou chodbou nahoře: tudy se císař vskrytu ubírává na procházku do svých zahrad, takže jej nikdo nemůže spatřit, ale on sám může zhlédnout, kohokoli se mu zlíbí. Podobné galérie má zřízeny po celém paláci i na zahradách, jež jsou celkem tři; uprostřed leží sad, jehož všechno ohražení sestává z ovocných stromů vybraných odrůd. Je tam i místo, kde se pěstují pomerančovníky a fíkovníky. ... U zahrady je spanilý palác, kam se císař někdy chodí rozptýlit, a v něm je několik bronzových soch. ... V zahradě letohrádku je pak také veliká překrásná krytá míčovna neobyčejné délky a se sloupovým portikem.
—  Pierre Bergeron[3]

Stromy a keře

editovat

Některé stromy v Královské zahradě jsou staré zhruba 150–300 let. Jsou to většinou dřeviny nepůvodní, tedy dovezené z ciziny, i když se tu najde i několik lip. Jsou zde hlavně listnáče (javor, buk, kaštan, dub), ale i menší konifery. Z keřů jsou to např. nádherně kvetoucí magnólie.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Zahrady Pražského hradu [online]. Pis.cz, rev. 2009-05-20 [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. 
  2. FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 33. Dále jen Tři francouzští kavalíři. 
  3. Tři francouzští kavalíři, s. 83

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat