Kostel svatého Gotharda (Potěhy)

Kostel svatého Gotharda je jednolodní kostel nacházející se v Potěhách u Čáslavi, první zmínka o kostelu pochází z 13. století.

Kostel svatého Gotharda
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°52′6,78″ s. š., 15°25′14,85″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Zasvěcení	Svatý Gothard
Další informace
Adresa	Potěhy, Česko Česko
Kód památky	30875/2-1148 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

13. století

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy se o ní zmiňuje listina českého krále Václava I.. Již tehdy se Potěhy uvádějí jako farní a první zpráva o raně gotickém kostele svatého Gotharda pochází z roku 1268. Kostel se skládal z presbytáře, orientovaného přibližně na východ, sklenutého křížovou klenbou s kamennými žebry a lodí dlouhou 10,6 m.

Ve 14. až 16. století kostel neprošel žádnými stavebními úpravami. V 16. století měl kostel faráře podobojí.

17. století

Koncem 16. nebo počátkem 17. století byla k presbytáři ze severní části přistavena sakristie, která byla hned od počátku postavena jako podvěží. Do sakristie vedený portálek s rovnou profilovanou renesanční římsou je nejstarší dochovaný detail. Obec byla toku 1627 prodána Marii Magdaléně Trčkové, rozené Lobkovicové. Roku 1636 byl nabytý majetek Trčkům zkonfiskován a císař ho věnoval generálmaršálkovi Arnoštu de Suis. Ten započal se znovubudováním kostela, nejspíš díky válečným událostem zpustlého. V roce 1642 – 1659 došlo k raně barokní přestavbě kostela. Jižní a severní zdi lodi byli strženy – došlo k rozšíření a výstavně současné lodě i nového presbytáře. V severní části došlo k výstavně zděné arkády kruchty, nesené třemi masivními pilíři. Po přesunutí presbytáře se ze starého stala kaple Panny Marie. Sakristie dál plnila svůj účel i když byla v nepraktické poloze a byla na ní vystavěna věž. V kostele byl zvon, datovaný do roku 1659, který byl pořízen při příležitosti dokončení větší stavební úpravy. Ve věži jsou patrné zazděné střílnové otvory, které dokazují možnost opevnění kostela.

V průběhu 18. století nejsou o kostele žádné zmínky.

19. století

Kostela se výrazně dotklo několik přestaveb. Roku 1807 vyhořela obec i s kostelem. Následujícího roku byl kostel znovu vystavěn. Zachovány jsou stavební plány. Druhý kostelní zvon nesl letopočet 1807. Z východní strany presbytáře byla postavena nová dvoupodlažní sakristie. Ve druhém podlaží je oratoř. V roce 1873 došlo k úpravě dle návrhu architekta Františka Schoranze díky aktivitám na aueršperském žlebském panství. Okna získala lomený záklenek a neogotickou profilaci ostění. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dále došlo na výstavbu dvoustupňovitých vnějších pilířů po obvodu kostela. Došlo i k přestavbě krovu i tvaru střechy nad presbytářem ze sedlové na pultovou ustupující od lodě.

20. století

Poslední opravy a úpravy kostela proběhly v letech 1912–1913, které měly pouze zajišťovací a údržbový charakter. Koncem 20. století došlo na výmalbu interiéru kostela.

Popis

Kostel je jednolodní a přibližně orientován presbytářem k jihu. Na východní straně je od severu věž spolu s kaplí Panny Marie a sakristie vedle presbytáře. Kostel vyplňuje jižní část návsi, naproti kostelu se nachází fara. Trojboký presbytář s velmi profilovaným obloukem je sklenut paprsčitou klenbou na žebrech vybíhajících z konzol. Loď je plochostropá, kruchta lodi je nesená třemi masivními pilíři a arkádami. V podvěží je valená klenba a portálek do kaple. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dvoudílné okenní výplně v presbytáři jsou tvořeny dvěma jeptiškami a dvojplaménkem, okna ve věži a kapli dvěma jeptiškami a trojlistem, čtyřdílné okno v průčelí je tvořeno čtyřplaménkem, dvěma trojlisty a jeptiškami a třídílná okna v lodi třemi jeptiškami a paprsčitou rozetou. Střecha věže je tvořená čtyřmi štíty, severní a jižní štíty mají hodiny, východní je opatřen zvony a západní otvorem ve tvaru kříže. Vstupní průčelí, které je tvořeno věží a štítovou stranou lodě, má 5 dvoustupňovitých vnějších pilířu, 4 jsou rozmístěny po stěně lodi a zbývající je na nároží věže. Uprostřed štítové stěny je vstupní ústupkový portál s tympanonem, nad portálem je čtyřdílné okno a na oknem je otvor ve tvaru kříže.

Správci farnosti

V současné době je kostel i bývalá potěžská farnost spravována ze Žlebů. V minulosti zde působili tito kněží:

- 1907 R.D. Josef Semrád, farář, děkan (*20.9.1832 - 20.4.1907 Potěhy)

1907 - 1911 R.D. Maxmilian Smrčka, 1906 - 1907, 1911 kaplanem

1911 - 1919 R.D. Václav Sýkora, děkan (*25.9.1848 Chrast - 24.3.1919 Potěhy)

1919 - 1919 R.D. Josef Šinkora, 1911 - 1919, 1919 - 1921 kaplanem

1919 - 1936 R.D. Václav Stýblo

1936 - 1939 R.D. František Fořt

1939 - 1940 R.D. Emil Tichý

1940 - 1944 R.D. Josef Turek, farář

1944 - 1946 R.D. Josef Nouza, administrátor

1946 - 1987 R.D. Alois Hoffmann, děkan (*3.3.1912 - 8.2.1987 Potěhy) - poslední farář, který bydlel v Potěhách, poté spravováno z jiné farnosti

1987 - 1991 R.D. Josef Čech, děkan, excurrendo ze Žlebů (+1996)

1991 - 1992 R.D. Mgr. Jan Linhart, excurrendo z Čáslavi (kaplan)

1992 - 1993 R.D. Mgr. Antonín Brychta, excurrendo z Čáslavi (kaplan)

1993 - 1994 R.D. Mgr. Petr Stejskal, excurrendo z Čáslavi (kaplan)

1994 - 1996 R.D. Mgr. Pavel Tobek, excurrendo z Čáslavi

1996 - 1997 R.D. František Makovec, excurrendo ze Žlebů

1997 - 1997 R.D. Pavel Cepek, excurrendo ze Žlebů

1997 - 2005 R.D. Mgr. Vít Horák, excurrendo ze Žlebů

2005 - dosud R.D. Mgr. Josef Pikhart, excurrendo ze Žlebů

Zařízení

Zařízení je z 18. století a z 1. poloviny 19. století, pod kruchtou je původní oltářní obraz sv. Gotharda z doby kolem roku 1800, je silně přemalovaný a zničený. Kamenný náhrobník pod kruchtou je z roku 1775, v kapli P. Marie je rokokový oltář z 2. poloviny 18. století s rokajovou ornamentikou a novou sochou P. Marie.

• 
  Průčelí kostela
• 
  Loď kostela
• 
  Sakristie kostela
• 
  kaple Panny Marie
• 
  Věž kostela
• 
  Detail věže
• 
  Okno v průčelí
• 
  Okno presbytáře
• 
  Okno lodi
• 
  Vnější pilíře
• 
  Presbytář kostela
• 
  Kostelní loď
• 
  Vchod do kaple
• 
  Kaple Panny Marie
• 
  Půdorys kostela
• 
  Okno jdoucí přes klenbu
• 
  Portálek do původní sakristie
• 
  Detail římsy
• 
  Otvor nad sakristií
• 
  Detail otvoru
• 
  Prostor nad sakristií
• 
  Konzola římsy mezi lodí a presbytářem
• 
  Konzoly žeber v presbytáři
• 
  Klenba presbytáře
• 
  Pilíře nesoucí kruchtu
• 
  Klenby kruchty
• 
  Okno jdoucí přes strop
• 
  Schodiště ve věži
• 
  Zazděné okenní otvory ve věži
• 
  Krov lodi
• 
  Krov věže
• 
  Hodinový stroj

Odkazy

Literatura

• Poche, Emanuel – Umělecké památky Čech, 1977, 1. vydání
• Birnbaumová, Alžběta., Jansová, Libuše. – Soupis památek historických a uměleckých v království českém okres Čáslav, s. 281–283, Praha, 1929
• Kibic, Karel. ml. – Památky středních Čech, Z průzkumů kostelů na Čáslavsku – kostel sv. Gotharda v Potěhách a kostel sv. Václava v Bílém Podolí, s. 6–13, 2002, 16(2)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Gotharda na Wikimedia Commons
• https://ecclesiaincastellata.wordpress.com/opevnene-kostely-v-cechach/

Autoritní data	NKC: xx0283818

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Křesťanství