Svatý Gothard
Svatý Gothard z Hildesheimu (někdy také psán Gothahardus, Gotardus, Godehardus, Gotthard či Godehard) (960 Reichersdorf u Niederalteichu, 5. května 1038 Hildesheim) byl bavorský benediktin, misionář, postupně opat čtyř klášterů, a dále biskup z Hildesheimu, patron řádu benediktinů a světec.
| Svatý Gothard z Hildesheimu | |
|---|---|
 Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000) | |
| Biskup | |
| Narození | 960 Reichersdorf u Niederalteichu |
| Úmrtí | 5. květen 1038 Hildesheim |
| Svátek | 5. květen |
| Místo pohřbení | Hildesheim |
| Státní občanství | Německo |
| Řád | Řád svatého Benedikta |
| Vyznání | katolická církev |
| Svatořečen | roku 1131 papežem Inocencem II. |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | drak, model kostela |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Podle životopisce Wolfherra měl Gothard otce Ratmunda a kněžské svěcení přijal v 31. roce svého věku, jméno matky ani místo narození není dobovými prameny doloženo, podle pozdější tradice to měl být dvůr nedaleko vsi Niederalteichu. V devatenácti letech se spolu s arcibiskupem Frederikem Salcburským dostal do Říma a stal se tam knězem – děkanem. Roku 990 se stal mnichem benediktinského řádu v Niederalteichu, roku 996 byl zvolen tamějším opatem, úřadu se ujal roku 997. Roku 999 organizačně zajišťoval vyslání mnichů k založení Ostrovského kláštera. V letech 1001 a 1002 byl opatem kláštera v Tegernsee, v letech 1005–1012 kláštera v Hersfeldu a v letech 1007–1013 kláštera v Kremsmünsteru.
V letech 1022–1038 byl hildesheimským biskupem. Roku 1134 byl papežem svatořečen jako první bavorský biskup. Další podrobné informace viz Životopisy svatých: Světci k nám hovoří (v rubrice "výběr světce podle měsíců" je uvedený 5. května).[1]
Patrocinium
editovatJe patronem měst Gotha, Ferrara, knížectví Modena, benediktinského opatství v Niederaltaichu, spolupatronem města Hildesheimu, maďarského kláštera cisterciáků a města Szentgotthárd, mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, Gotthardského masivu, jím procházejících tunelů a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.
V Čechách mu benediktini z kláštera na Ostrově u Davle již ve 12. století zasvětili kostel svatého Gotharda ve Slaném; v Čechách i jinde je kostelů zasvěcených svatému Gothardovi více.
Je také patronem zedníků.
Ikonografie
editovatBývá vyobrazen – zejména ve vrcholném a pozdním středověku – jako stojící opat či prelát v pontifikáliích s berlou a mitrou, někdy ve dvojici nebo ve skupině s dalšími biskupy nebo řádovými patrony benediktinů. U nohou může mít draka, v ruce model kostela. Sedící bývá vyobrazen u pultu, jak píše a je obklopen knihami. Ve scénách se objevuje, jak křísí mrtvého nebo zakládá kostel.
V dómském pokladu v Hildesheimu je uložena jeho berla ze slonoviny s rytou jmenovkou majitele na kovovém prstenci.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŽIVOTOPISY SVATÝCH. catholica.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online.
- ↑ OMNIA - Bildarchiv Foto Marburg. www.omnia.ie [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
Literatura
editovatPrameny
editovat- Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (Monumenta Germaniae Historica)
- Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica)
Bibliografie
editovat- Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Basel-Rom-Wien 1993, s. 415
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Gothard na Wikimedia Commons - Libellus.cz: Godehard z Hildesheimu
