Korespondenční šach

šachová partie na dálku

Korespondenční šach (někdy též šach na dálku či moderně koršach) je obecné označení pro hraní šachu formou dálkové komunikace. Toto šachové odvětví je specifické zejména tím, že časová spotřeba v partii se počítá na dny a hráči smějí při hře využívat veškeré formy podpory, tj. mohou nahlížet do literatury, radit se s dalšími osobami, analyzovat za pomoci počítačů apod. Časový limit v korespondenčním šachu dnes obvykle činí 40–50 dní na 10 tahů a partie trvají v průměru cca 15–18 měsíců.

Dopisní formulář pro korespondenční šach.
Vzor dopisního formuláře pro korespondenční šach typický pro východní blok

Korespondenční šach v Česku

editovat

Historicky má Česká republika celkem 15 velmistrů (GM) a 6 velmistryň (LGM) v korespondenčním šachu. Na ratingové listině ICCF platné pro období od 1. 10. do 31. 12. 2012 mělo SKŠ v ČR celkem 5 hráčů v první světové stovce a jednoho z nich dokonce na 7. místě Elo – listiny ICCF aktivních hráčů. Česká koršachová reprezentace patří do absolutní světové špičky, což v posledním období neustále dokazuje zejména svými skvělými výsledky ve vrcholných soutěžích družstev (např. 4. místo ve finále X., 1. místo ve finále XI. a 2. místo ve finále XIII. Olympiády, 1. místo ve finále IV. a 3. místo ve finále V. Olympiády žen, 3. místo v V. i VI. finále ME, 1. místo ve III. ročníku Dunajského poháru, 1. místo v I. i II. ročníku Chessfriends Rochade – 5171, skvěle rozehrané finále XVI. Olympiády s dobrými vyhlídkami na 1. místo, jisté 2. nebo 3. místo českého družstva Brevnov Knights v nejvyšší lize „A“ IV. ročníku soutěže Champions League atd.), ale pozadu nezůstávají ani čeští reprezentanti v turnajích jednotlivců.

Český politolog Roman Chytilek je v současnosti (srpen 2020) jedničkou na seznamu ICCF.

Korespondenční šachové olympijské hry ICCF

editovat

Pánské

editovat
# Rok Zlato Stříbro Bronz Čeština
1 [1] 1949–1952 Maďarsko  Maďarsko (25) Československo  Československo (20) Švédsko  Švédsko (19,5)
2 [2] 1952–1955 Československo  Československo (27,5) Švédsko  Švédsko (27,5) Německo  Německo (27)
3 [3] 1958–1961 Sovětský svaz  Sovětský svaz (35,5) Maďarsko  Maďarsko (32,5) Jugoslávie  Jugoslávie (32)
4 [4] 1962–1964 Sovětský svaz  Sovětský svaz (36) Východní Německo  Východní Německo (28,5) Švédsko  Švédsko (27,5)
5 [5] 1965–1968 Československo  Československo (31,5) Sovětský svaz  Sovětský svaz (30) Západní Německo  Západní Německo (29,5)
6 [6] 1968–1972 Sovětský svaz  Sovětský svaz (38) Československo  Československo (28,5) Východní Německo  Východní Německo (25,5)
7 [7] 1972–1976 Sovětský svaz  Sovětský svaz (35,5) Bulharsko  Bulharsko (30) Spojené království  Spojené království (29,5)
8 [8] 1977–1982 Sovětský svaz  Sovětský svaz (46,5) Maďarsko  Maďarsko (44) Spojené království  Spojené království (41,5)
9 [9] 1982–1987 Spojené království  Spojené království (33,5) Západní Německo  Západní Německo (30) Sovětský svaz  Sovětský svaz (27)
10 [10] 1987–1995 Sovětský svaz  Sovětský svaz (34) Anglie  Anglie (33,5) Východní Německo  Východní Německo (33,5)
11 [11] 1992–1997 Československo  Československo & Německo  Německo(45,5) Kanada  Kanada (40)
Skotsko  Skotsko (40)
12 [12] 1998–2004 Německo  Německo (47,5) Litva  Litva (42,5) Lotyšsko  Lotyšsko (42,5) 6° (36,5)
13 [13] 2004–2009 Německo  Německo (38) ČESKÁ REPUBLIKA (34,5) Polsko  Polsko (32)
14 [14] 2002–2006 Německo  Německo (45,5) Litva  Litva (39,5) Spojené státy americké  Spojené státy americké (36) 7° (33)
15 [15] 2006–2009 Norsko  Norsko (48) Německo  Německo (47) Nizozemsko  Nizozemsko (46,5)
16 [16] 2010–2016 ČESKÁ REPUBLIKA (33,5) Německo  Německo (28,5) Francie  Francie (26,5)
17 [17] 2009–2012 Německo  Německo (44,5) Španělsko  Španělsko (43,5) Itálie  Itálie (39,5)
18 [18] 2012–2016 Německo  Německo (41,5) Slovinsko  Slovinsko (41) Španělsko  Španělsko (39)
19 [19] 2016–2021 Bulharsko  Bulharsko (27) Německo  Německo (26,5) ČESKÁ REPUBLIKA (26,5)
Polsko  Polsko (26,5)
20 [20] 2016–2019 Německo  Německo (39,5) Rusko  Rusko (39,5) Španělsko  Španělsko (39)
21 [21] 2020-2023 Německo  Německo (38) Lucembursko  Lucembursko (37) USA  USA (37) 7° (36,5)

Olympijské hry pro ženy

editovat
# Rok Zlato Střibro Bronz Čeština
1 [22] 1974-1979 Sovětský svaz  Sovětský svaz (22) Západní Německo  Západní Německo (19) Československo  Československo (15,5)
2 [23] 1980-1086 Sovětský svaz  Sovětský svaz (26) Československo  Československo (26) Jugoslávie  Jugoslávie (20)
3 [24] 1986-1992 Sovětský svaz  Sovětský svaz (23) Československo  Československo (21) Maďarsko  Maďarsko (14,5)
4 [25] 1992-1997 Česko  Česko (24) Rusko  Rusko (21) Polsko  Polsko (18,5)
5 [26] 1997-2003 Rusko  Rusko (25) Německo  Německo (22) Česko  Česko (18)
6 [27] 2003-2006 Litva  Litva (26,5) Německo  Německo (23,5) Itálie  Itálie (23) 5° (20)
7 [28] 2007-2009 Slovinsko  Slovinsko (25) Litva  Litva (23,5) Německo  Německo (23) 5° (20)
8 [29] 2008-2010 Polsko  Polsko (27) Bulharsko  Bulharsko (27) Itálie  Itálie (26) 6° (22)
9 [30] 2011-2014 Rusko  Rusko (34) Litva  Litva (32,5) Německo  Německo (30)
10 [31] 2015-2017 Německo  Německo (33) Litva  Litva (30) Rusko  Rusko (28) 10° (18,5)


Světové šachové mistrovství pro korespondenci

editovat
# Obdobi Prvni Druhý Čeština
1 1950-1953 Cecil Purdy   Harald Malmgren  
2 1956-1959 Viacheslav Ragozin   Lucius Endzelins   Valt Borsony (10°)
Jaroslav Ježek (11°) [32]
3 1959-1962 Alberic O´Kelly   Piotr Dubinin  
4 1962-1965 Vladimir Zagorovsky   Georgy Borisenko  
5 1965-1968 Hans Berliner   Jaroslav Hýbl   Karel Husák (3°) [33]
6 1968-1971 Horst Rittner   Vladimir Zagorovsky   Jaroslav Hýbl (8°)
Rudolf Ševeček (14°) [34]
7 [35] 1972-1976 Jakov Estrin   Jozef Boey   Jindřik Zapletal (14°)
Zdeněk Nečesaný (17°)
8 1975-1980 Jorn Sloth   Vladimir Zagorovsky   Josef Nun (15°) [36]
9 1977-1983 Tônu Ôim   Fritz Baumbach  
10 1978-1984 Vytas Palciauskas   Juan Morgado  
11 1983-1989 Fritz Baumbach   Gennadi Nesis  
12 1984-1991 Grigory Sanakoev   Josef Franzen  
13 1989-1998 Mikhail Umansky   Erik Bang  
14 1994-2000 Tônu Ôim   Ove Ekebjaerg  
15 1996-2002 Gert Timmerman   Joop van Oosterom  
16 1999-2004 Tunc Hamarat   Rudolf Maliangkay   Rudolf Ševeček (11°) [37]
17 2002-2007 Ivar Bern   Wolfgang Rohde   Libor Daněk (12°) [38]
18 2003-2005 Joop van Oosterom   Hans Elwert   Milan Mráz (14°) [39]
19 2004-2007 Christophe Léotard   Frank Gerhardt   Václav Lexa (13°) [40]
20 2004-2011 Pertti Lehikoinen   Stefan Winge   Miloš Kratochvil (3°)
Michal Tochaček (9°) [41]
21 2005-2008 Joop van Oosterom   Alexander Ugge  
22 2007-2010 Alexandr Dronov   Jürgen Bücker   David Vrkoč (4°)
Lubomir Machýček (16°) [42]
23 2007-2010 Ulrich Stephan   Thomas Winckelmann   Pavel Sváček (13°)
Ladislav Žlebčick (14°) [43]
24 2009-2011 Marjan Šemri   Hans Wunderlich  
25 2009-2013 Fabio Finocchiaro   Richard Hall  
26 2010-2014 Ron Langeveld   Florin Serban  
27 2011-2014 Alexandr Dronov   Matthias Kribben  
28 2013-2016 Leonardo Ljubičič   Horacio Neto   Petr Boukal (3°)
Zdeněk Straka (15°) [44]
29 2015-2018 Alexandr Dronov   Jacek Oskulski  
30 2017-2019 Andrey Kochemasov   Enver Efendiyev  
31 2019-2022 Fabian Stanach  
Christian Muck  ,
Ron Langeveld  
32 2020-2022 Jon Edwards   Michel Lecroq  
Sergey Osipov  
Horácio Neto  

Mistrovství světa žen

editovat
# Obdobi Prvni Druhý Česko  Česko
1 1968-1972 Olga Rubtsova   Gertrude Schoisswohl  
2 1972-1977 Lora Jakovleva   Olga Rubtsova  
3 1978-1984 Luba Kristol   Merike Rötova  
4 1984-1992 Ljudmila Belavenets   Nina Orlova  
5 1993-1998 Luba Kristol   Ingrida Priedite   Eva Možná (3°)
Vlasta Nejezchlebová (4°) [45]
6 2000-2005 Alessandra Riegler   Maja Zelcic   Vlasta Horácková (3°)
Eva Možná (12°) [46]
7 2002-2006 Olga Sukhareva   Mary Jones   Marie Bažantová (4°)
Hana Kubiková (11°)
Daniela Vaindlová (13°) [47]
8 2007-2010 Olga Sukhareva   Marié Bažantová   Mariola Babulová (11°) [48]
9 2011-2014 Irina Perevertkina   Maria Lisitcina   Jana Valinová (4°)
Marie Bažantová (5°) [49]
10 2014-2017 Irina Perevertkina   Tatiana Moyeenko   Jana Valinová (9°) [50]
11 2017-2020 Irina Perevertkina   Vilma Dambrauskaite  
Tatiana Moyeenko  
12 2020-2023 Irina Perevertkina   Tetiana Yurchuk  
Victoria Schweer  
Luz Tinjacá Ramírez  
Dawn Williamson  

Faktory výkonnosti

editovat

Aktuální výkonnost (úspěšnost) dnešního korespondenčního hráče je dána 5 základními (převážně pohyblivými) faktory: 1. výkon HW a kvalita SW počítače, 2. hráčův um využít maximálně HW a SW počítače, 3. hráčovy obecné šachové znalosti a strategické schopnosti, 4. hráčovy časové možnosti, 5. počet celkově rozehraných partií.

Historie

editovat

Nejstarší zmínky o korespondenčním šachu pocházejí z 12. a 13. století, mají však pololegendární charakter. Přestože nejstarší dochovaná korespondenční partie pochází z počátku roku 1804 a první známky určité organizovanosti vykazují už známá korespondenční přátelská „utkání měst“, která byla sehrána v průběhu 1. poloviny 19. století, až o století později v listopadu roku 1927, se v Německu zformovala organizace ICSB (Internationaler Correspondenz-Schachbund), která ještě v témže roce stihla uspořádat 1. oficiální korespondenční turnaj s mezinárodní účastí (František Batík – tehdy jeden z nejlepších evropských „koršachistů“ – skončil na 2. místě) a 2. 12. 1928 se pak přetransformovala do IFSB (Internationaler Fernschachbund). Tento Mezinárodní korespondenční svaz byl prvním organizátorem oficiálních mezinárodních koršachových soutěží. době 2. světové války byla činnost IFSB z důvodu významného narušení mezinárodního poštovního styku přerušena a v prosinci 1945 byla založena nová organizace ICCA (International Correspondence Chess Association). Československo bylo jednou z prvních zemí, která do tohoto Mezinárodního sdružení korespondenčního šachu podala přihlášku. V roce 1951 pak došlo k přeměně ICCA na ICCF (International Correspondence Chess Federation) a tato organizace zastřešuje a formuje celosvětové koršachové hnutí až do dnešních dnů. K 1. 10. 2012 ICCF sdružovalo celkem 59 členských federací, rozdělených do 4 zón: 1. Evropa (36), 2. Latinská Amerika (8), 3. Severní Amerika a Pacifik (7), 4. Afrika a Asie (8). ICCF je jedinou organizací s celosvětovou působností, která je oprávněná pořádat oficiální mezinárodní soutěže jednotlivců a družstev v korespondenčním šachu (turnaje cyklu mistrovství světa a mistrovství Evropy, olympiády družstev, pohárové soutěže, memoriály, přátelská utkání, zvací turnaje, turnaje žen, veteránů a juniorů, turnaje ve Fischerově šachu aj.), a to bez ohledu na způsob dálkové komunikace mezi hráči. V současnosti se drtivá část oficiálních soutěží ICCF hraje prostřednictvím webserveru ICCF. Ve velice ojedinělých případech se používá i původní způsob hraní – klasická pošta. E-mailové soutěže byly v rámci oficiálních soutěží ICCF zcela zrušeny a elektronickou poštou se občas hrají jen některé domácí turnaje jednotlivých členských federací, pokud je koršachová legislativa dané členské federace připouští. Na ratingové listině ICCF platné ke dni 1. 10. 2012 figurovalo celkem 39 060 hráčů, z toho 9 053 aktivních.

Seznam prezidentú ICCF

editovat
Jméno Občanstvi Období
Jean Louis Ormond Švýcarsko  Švýcarsko 1951-1954
Anders Elgesem Norsko  Norsko 1955-1959
Hans Werner von Massow Německo  Německo 1960-1987
Hendrik Mostert Nizozemsko  Nizozemsko 1988-1996
Allan Borwell Skotsko  Skotsko 1997-2002
Josef Mrkvička Česko  Česko 2003-2004
Max Zavanelli Spojené státy americké  Spojené státy americké 2005
Mohamed Samraoui Alžírsko  Alžírsko 2006-2008
Eric Ruch Francie  Francie 2009-....

Vývoj techniky

editovat

K největšímu zlomu došlo příchodem moderních technologií, tj. na přelomu 80. a 90. let 20. století. Zrychlila a zjednodušila se komunikace mezi hráči, ale i hra samotná se změnila, protože začaly vznikat první šachové počítače. Nejprve se na trhu objevily slabší šachové speciály a první stolní počítače řady „286“, „386“ a „486“, které byly schopné eliminovat prakticky jen zjevnější poziční či strategické chyby, ale od roku 1995 se mezi hráči začaly postupně objevovat první počítače se všemi dnešními atributy. Jejich základní desky byly většinou osazeny procesory Pentium či Pentium Pro a dokázaly pracovat pod 32bitovým operačním systémem Windows 95, pod nímž již bylo možné spouštět i několik analytických motorů (enginů) současně. S příchodem nového tisíciletí nastala tzv. počítačová éra korespondenčního šachu, některými korespondenčními hráči zatracovaná, jinými zase vítaná.

V Česku

editovat

Nejstarší dochované korespondenční partie pocházejí z počátku 70. let 19. století. K významnějšímu rozmachu korespondenčního šachu pak došlo o cca 10 let později, kdy se uskutečnilo několik meziměstských zápasů. Těmito utkáními se nechal inspirovat významný průkopník a propagátora této disciplíny Karel Traxler a uspořádal 1. korespondenční turnaj v českých zemích, který odstartoval 15. 12. 1886. Sám Traxler v něm obsadil 1. místo. Vyšší stupeň organizovanosti a pravidelnosti však začaly vykazovat až permanentní turnaje, které v letech 19371945 řídil prostřednictvím časopisu Československý šach (za okupace Šach) Josef Louma, tehdejší sekretář ÚJČS. Skutečný počátek oficiálně organizovaného korespondenčního šachu v Československu je ale spojen až s datem 17. 1. 1949, kdy již pod křídly nově založeného Sdružení čsl. Korespondenčních šachistů při ÚJČS odstartoval tehdejší hlavní pořadatel Richard Brix 1. skupinový turnaj. V dalších desetiletích došlo v Československu k prudkému rozvoji korespondenčního šachu, začaly vznikat nové soutěže a členská základna se postupem času mnohonásobně rozrostla.

Po rozdělení ČSFR k 1. 1. 1993 se jedním ze dvou právních nástupců Svazu korespondenčního šachu ČSFR stalo Sdružení korespondenčního šachu v České republice. Na Ministerstvu vnitra ČR bylo zaregistrováno dne 27. 4. 1993 a na podzim téhož roku bylo kongresem ICCF v Gdaňsku přijato za člena ICCF. Toto občanské sdružení je v současnosti jediným subjektem v České republice, který oficiálně sdružuje naše korespondenční šachisty, hájí jejich zájmy a organizuje pro ně soutěže (turnaje cyklu Mistrovství ČR, pohárové soutěže, veteránské soutěže, soutěže 3 a 4členných družstev, memoriály s domácí i mezinárodní účastí, mezistátní přátelská utkání aj.). SKŠ v ČR mělo k 1. 10. 2012 celkem 1 074 členů, a to včetně neaktivních. Jeho vrcholným orgánem je Valná hromada, která se koná zpravidla v každém 4. roce. V období mezi Valnými hromadami SKŠ v ČR zajišťuje veškerou činnost Řídicí komise SKŠ v ČR, kterou volí Valná hromada SKŠ v ČR. Současná Řídicí komise SKŠ v ČR je 5členná a schází se nejméně 2krát ročně. Dalšími orgány SKŠ v ČR dle Stanov SKŠ v ČR jsou: kontrolní a revizní komise, disciplinární komise, arbitr.

Dne 1. 7. 2010 byly definitivně zrušeny e-mailové soutěže, došlo k plošnému přechodu na Elo ICCF a v důsledku toho k zániku Klasifikačního řádu a s ním i systému osobních ratingů a výkonnostních tříd SKŠ v ČR. Ke stejnému datu vešel v platnost zcela nový dokument SKŠ v ČR s názvem Ratingová a turnajová pravidla, kterým byl mj. zaveden domácí čestný titul Mistr korespondenčního šachu (do 1. 10. 2012 byl udělen na základě dosažených úspěchů celkem 6 hráčům). SKŠ v ČR je řádným členem Šachového svazu České republiky.

Reference

editovat
  1. 1.Olympijské ICCF
  2. 2.Olympijské ICCF
  3. 3.Olympijské ICCF
  4. 4.Olympijské ICCF
  5. 5.Olympijské ICCF
  6. 6.Olympijské ICCF
  7. 7.Olympijské ICCF
  8. 8.Olympijské ICCF
  9. 9.Olimpijské ICCF[nedostupný zdroj]
  10. 10.Olimpijské ICCF
  11. 11.Olimpijské ICCF
  12. 12.Olimpijské ICCF
  13. 13.Olimpijské ICCF
  14. 14.Olimpijské ICCF
  15. 15.Olimpijské ICCF
  16. 16.Olimpijské ICCF
  17. 17.Olimpijské ICCF
  18. 18.Olimpijské ICCF
  19. 19.Olimpijské ICCF
  20. 20.Olimpijské ICCF
  21. 21.Olimpijské ICCF
  22. 1.Olympijské hry pro ženy
  23. 2.Olympijské hry pro ženy
  24. 3.Olimpijské hry pro ženy
  25. 4.Olimpijské hry pro ženy
  26. 5.Olimpijské hry pro ženy
  27. 6.Olimpijské hry pro ženy
  28. 7.Olimpijské hry pro ženy
  29. 8.Olimpijské hry pro ženy
  30. 9.Olimpijské hry pro ženy
  31. 10.Olimpijské hry pro ženy
  32. 2.Svétové ICCF. www.tables.iccf.com [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-16. 
  33. 5.Světové ICCF. www.tables.iccf.com [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. 
  34. 6.Světové ICCF[nedostupný zdroj]
  35. 7.Svétové ICCF. www.tables.iccf.com [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-23. 
  36. 8.Světové ICCF. www.tables.iccf.com [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. 
  37. 16.Světové ICCF
  38. 17.Světové ICCF
  39. 18.Světové ICCF
  40. 19.Světové ICCF
  41. 20.Světové ICCF
  42. 22.Světové ICCF
  43. 23.Světové ICCF
  44. 28.Světové ICCF
  45. 5.Mistrovství světa žen
  46. 6.Mistrovství světa žen
  47. 7.Mistrovství světa žen
  48. 8.Mistrovství světa žen
  49. 9.Mistrovství světa žen
  50. 10.Mistrovství světa žen

Externí odkazy

editovat