Kopřiva

rod rostlin

Kopřiva (Urtica) je rod rostlin z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilovitými, vzácně celokrajnými, okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, což vede k bolesti a svědění.[1] Nejznámějším druhem tohoto rodu je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Jak číst taxoboxKopřiva
alternativní popis obrázku chybí
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďkopřivovité (Urticaceae)
Rodkopřiva (Urtica)
L., 1753
Druhy v ČR

další (viz text)

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o rodu rostlin Urtica. Další významy jsou uvedeny na stránce Kopřiva (rozcestník).

Druhy kopřiv

editovat

Rod obsahuje mnoho druhů. Velké množství druhových jmen počítaných k němu ve starší literatuře se však nyní považuje za synonyma kopřivy dvoudomé. Některá z těchto jmen přežívají jako jména poddruhů.

V České republice se vyskytují tři druhy rodu kopřiva: kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích, jinde vzácná) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou). Z nepůvodních druhů se u nás mohou vyskytnout zplanělé středomořské kopřivy kopřiva Dodartova a kopřiva kulkonosná.

Léčivé účinky

editovat

Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Dále se Kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežitech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka.

Využívány jsou hlavně listy, nicméně uplatnění nachází i nať či oddenek, ve kterých jsou obsaženy flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, a velké množství minerálních látek. Ideální období jejich sběru představuje jaro do konce května.[2]

Využití kopřivy v agroprůmyslovém komplexu

editovat

Rod kopřiva nachází v průmyslu několikeré využití. Jako např. několikaletá kultura ke zpracování v krmivářství, v produkci biomasy, v textilním průmyslu, v potravinářství, v kuchyni, ve farmacii a kosmetice. Informace pro laickou i odbornou veřejnost propojuje a zveřejňuje na svých kanálech v několika jazycích neformální hub, který byl založen v České republice [3][4].

Reference

editovat
  1. Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
  2. HERBACEA. Kopřiva dvoudomá a léčebné účinky. Bylinkovo.cz. 2016-06-02. Dostupné online [cit. 2016-11-04]. 
  3. Nettlenet. nettlenet.webnode.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  4. NNI. psiinstitute.org [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat