Konipas horský
Konipas horský (Motacilla cinerea) je malý pěvec z čeledi konipasovitých (Motacillidae).
Konipas horský | |
---|---|
Samec ve svatebním šatě | |
Samice ve svatebním šatě
| |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | konipasovití (Motacillidae) |
Rod | konipas (Motacilla) |
Binomické jméno | |
Motacilla cinerea Tunstall, 1771 | |
Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Taxonomie
editovat- M. c. cinerea - konipas horský evropský žije v Evropě po Kavkaz a Írán obývá na východě též Maghreb.
- M. c. patriciae – Azory.
- M. c. cinerea schmitzi – Madeira.
- M. c. canariensis – Kanárské ostrovy.
- M. c. melanope – Asie od pohoří Ural po východní Afghánistán a řeku Amur.
- M. c. robusta - konipas horský asijský obývá Dálný východ od Kamčatky přes Ochotské moře až po Mandžusko a Japonsko.
Popis
editovat- Délka těla: 18–19 cm
- Rozpětí křídel: 25–27 cm
- Hmotnost: 15–21 g
Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mladí ptáci jsou hnědošedí, zespodu až nahnědle žlutí.
Hlas
editovatOzývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým, ale tvrdšími. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.
Rozšíření
editovatJe rozšířen ve velké části Eurasie, na atlantských ostrovech a v severní Africe.
Výskyt
editovatKonipas horský se v Česku celoročně vyskytuje v horním a středním toku potoků a rychle tekoucích řek. Severoevropské, východoevropské a západoevropské populace migrují do Afriky, jižní Asie a Papuy Nové Guiney.
Výskyt v Česku
editovatV Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.[2]
Potrava
editovatŽiví se především hmyzem a jinými bezobratlými, které vyhledává na březích vod.
Hnízdění
editovatHnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4–6 bílých, hustě krémově skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12–14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–13 dnech života. Konipas horský mnohdy pečuje o mláďata kukaček.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Grey Wagtail na anglické Wikipedii a Pliszka górska na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Šťastný et al. (2006).
Literatura
editovat- ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001–2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu konipas horský na Wikimedia Commons
- Galerie konipas horský na Wikimedia Commons
- Taxon Motacilla cinerea ve Wikidruzích
- Slovníkové heslo konipas horský ve Wikislovníku
- BioLib.cz – Motacilla cinerea (konipas horský) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Obrázky konipase horského
- Více o konipasovi horském