Kombovití

Kombovití
	Komba v přirozeném prostředí
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda);
Třída	savci (Mammalia);
Nadřád	placentálové (Placentalia);
Řád	primáti (Primates);
Podřád	Strepsirhini;
Infrařád	Lorisiformes;
Čeleď	kombovití (Galagonidae), (Galagidae); Gray, 1825
Rody
	Euoticus; Galago; Galagoides; Otolemur; Sciurocheirus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kombovití (Galagonidae) je čeleď z podřádu poloopic (Strepsirrhini) obývajících Afriku. Čeleď čítá 5 rodů.

Rozšíření

Obývají africké savany, trnitá křoviska, akáciové porosty i galeriové lesy od pobřeží Indického oceánu a Rudého moře přes střední Afriku až po Senegal a Angolu na západě. Obývají sever Jižní Afriky, jsou domovem i na ostrově Zanzibar.

Popis

Čeleď kombovitých zahrnuje druhy se zadními končetinami mnohem delšími než přední, takže jim umožňují dlouhé skoky. Jsou poměrně malé, nejmenší váží jen asi 10 dkg a největší z nich dosahují velikosti kočky. Mají dlouhý ocas, většinou delší než tělo, který jim pomáhá při skocích dlouhých až 4 m jako kormidlo. Ušní boltce mají velké, pohyblivé, holé a při spánku je sklápějí k hlavě. Velké oči prozrazují, že kombovití přísluší k nočním zvířatům. Dostanou-li se na zem, skáčou po klokaním způsobu jen po zadních končetinách, přední nepoužívají, chodidla mají dlouhá a kosti prstů v širokem rozsahu pohyblivé. Lebeční dutinu mají malou, nízkou, obličejová část je protáhlá. Čelisti mají silné, jejich zubní vzorec je 2, 1, 3, 3.

Životní projevy

Komby žijí skrytým nočním životem ve větvích stromů a keřů. Ozývají se navzájem silným plačtivým hlasem. Živí se tropickým ovocem, semeny, hmyzem, drobnými bezobratlými i obratlovci a vejci ptáků. Nemalý podíl na jídelníčku má míza akácií.

Žijí v malých skupinách samic s mláďaty, dospělí samci jsou samotáři. Den přespávají v hnízdech postavených z větví a vystlaných listím nebo ve stromových dutinách. Svá území si značkují močí, kterou roztírají po okolí předními tlapkami. Doba březostí je u komb asi 3 měsíce, narodí se často dvojčata i trojčata. Zpočátku jsou ukryta v hnízdě z větví nebo v dutině, později matka mláďata nosí sebou zavěšena v kožichu. Kojí je asi 2 měsíce, mláďata již brzy přijímají pevnou stravu, pohlavně dospívají asi v jednom roce. Samice je březí dvakrát ročně.

Ve volné přírodě se dožívají 10, v zajetí asi 16 let. Jsou přes svůj skrytý způsob života loveni domorodci pro kožešinu. Mimo kombu rondskou která je považována za kriticky ohrožený druh (CR) a kombu ulugurskou označenou za téměř ohroženou (NT), jsou ostatní komby klasifikovány v červeném seznamu IUCN jako druhy málo dotčené (LC).

Klasifikace

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, postupně se vyvíjí zařazování skupin zvířat do rodů, druhů nebo podruhů. Obdobná situace je i při zatřiďování do vyšších taxonů.

Komba je české jméno pro všech pět rodů:

rod komba (Euoticus) Gray, 1863
- komba krátkouchá (Euoticus elegantulus) Le Conte, 1857
- komba rezavá (Euoticus pallidus) Gray, 1863
rod komba (Galago) É. Geoffroy, 1796
- komba žlutonohá (Galago gallarum) Thomas, 1901
- komba hnědá (Galago matschiei) Lorenz, 1917
- komba jižní (Galago moholi) A. Smith, 1836
- komba ušatá (Galago senegalensis) É. Geoffroy, 1796
Rod (Galagoides) A. Smith, 1833
- komba dianská (Galagoides cocos) Heller, 1912
- komba malá (Galagoides demidovii) Fischer, 1808
- komba Grantova (Galagoides granti) Thomas et Wroughton, 1907
- komba malawská (Galagoides nyasae) Elliot, 1907
- komba ulugurská (Galagoides orinus) Lawrence et Washburn, 1936
- komba rondská (Galagoides rondoensis) Honess et Bearder, 1997
- komba Thomasova (Galagoides thomasi) Elliot, 1907
- komba zanzibarská (Galagoides zanzibaricus) Matschie, 1893
Rod (Otolemur) Coquerel, 1859
- komba velká (Otolemur crassicaudatus) É. Geoffroy, 1812
- komba Garnettova (Otolemur garnettii) Ogilby, 1838
- komba stříbrošedá (Otolemur monteiri) Bartlett & Gray, 1863
rod (Sciurocheirus) Gray, 1872
- komba tmavá (Sciurocheirus alleni) Waterhouse, 1838
- komba gabonská (Sciurocheirus gabonensis) Gray, 1863

Odkazy

Reference

Literatura

DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1979.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kombovití na Wikimedia Commons
http://www.monkeyrescue.org
leccos.com Archivováno 12. 10. 2011 na Wayback Machine.
home.tiscali.cz^{[nedostupný zdroj]}
www.bucknell.edu
animaldiversity.ummz.umich.edu