Wikipedie

Kožlany

město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji
(přesměrováno z Kožlany (okres Plzeň-sever))
Tento článek pojednává o městě na Kralovicku. Možná hledáte: Kozlany.

Kožlany jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Pod Kožlany spadají čtyři vesnice: Hedčany, Dřevec, Buček a Hodyně. Ve městě včetně jeho částí žije přibližně 1 500[1] obyvatel, z toho asi 1 200 obyvatel bydlí přímo v Kožlanech.

Kožlany
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak města KožlanyVlajka města Kožlany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°59′38″ s. š., 13°32′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 546 (2024)[1]
Rozloha29,10 km²[2]
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ331 44
Počet domů560 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduPražská 135
331 44 Kožlany
info@kozlany.cz
StarostaVáclav Kratochvíl
Oficiální web: www.kozlany.cz
Kožlany
Kožlany
Další údaje
Kód obce559067
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název města je odvozen ze jména Kozel ve významu ves lidí Kozlových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Coslan (1238), Cozlan (1251, 1278–1296), Cozlanum (1313), Kozlan (1332, 1352 až okolo roku 1405), kozlan (1419, „v mčku Kozlanech“ (1574), Kozlan (1588), Kozlany (1588) a Kožlany (1603, 1654).[4] Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.

Historie

editovat

Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Kolem roku 1230 Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter. Václav I. již v roce 1238 získal ves zpět výměnou za ves Žihli. Karel IV. povýšil Kožlany na městečko s právem trhu majestátem dne 12. srpna 1351. Současně s tím je přičlenil ke královskému hradu Křivoklátu. Jošt z Gusidle dostává později Kožlany darem od krále Jiřího z Poděbrad. Za císaře Rudolfa II. patří město ke královském hradu Zbirohu. V průběhu třicetileté války, a taktéž při požárech v letech 1768, 1773 a 1789, Kožlany velice utrpěly.

Dne 28. května 1884 se v obci narodil budoucí prezident Československé republiky Edvard Beneš.

Přírodní poměry

editovat

Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem.

Obecní správa

editovat

Části města

editovat

Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Černíkovice.

Znak

editovat

Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.

Doprava

editovat

Městem vede silnice II/229 a kolem západního cípu železniční trať Rakovník–Mladotice, na které se nachází zastávka Kožlany.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kožlanech.
  • původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
  • socha svatého Josefa a socha Madony u předsíně kostela
  • socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
  • radnice čp. 135
  • bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 slouží jako městská knihovna
  • dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
  • dům čp. 101 (rodný dům Edvarda Beneše)
  • areál židovského hřbitova
  • stará škola (městské muzeum a infocentrum)

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat

Obyvatelé

editovat
  • Josef Holý (1853–1931), varhaník, hudební skladatel[6]
  • Bohumil Konečný (1918–1990), akademický malíř a ilustrátor
  • Václav Levý (1820–1870), sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kožlany, s. 354. 
  5. ↑ ROD BENEŠŮ :: Městské muzeum Kožlany. www.muzeumkozlany.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Josef Holý. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kožlany&oldid=24035556“