Václav Beneš
Václav Beneš (26. září 1865 Kožlany[1] – 27. dubna 1919 Vršovice[2]) byl český pedagog, publicista, osvětový pracovník a politický činitel. Byl nejstarším bratrem Edvarda a Vojty Benešových.
Václav Beneš | |
---|---|
Václav Beneš jako kandidát do Říšské rady za sociální demokracii 1911, Rudé květy | |
Narození | 26. září 1865 Kožlany Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. dubna 1919 (ve věku 53 let) Vršovice Československo |
Místo pohřbení | Vršovický hřbitov |
Povolání | pedagog, publicista, politik, redaktor, učitel a osvětový pracovník |
Témata | pedagogika, politika, publicistika, osvěta a těsnopis |
Politická příslušnost | Česká strana pokroková (1900–1907) Sociální demokracie (od 1907) |
Děti | Bohuš Beneš Jiří Beneš |
Příbuzní | Vojta Beneš a Edvard Beneš (sourozenci) Václav Edvard Beneš a Emilie Benesová Brzezinski (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatVáclav Beneš se narodil v Kožlanech[3] na severním Plzeňsku jako první syn rolníka Matěje Beneše (1843–1910), původem z Tříman, a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové (1840–1909). Oženil se s Annou Procházkovou (1870–??), jejich synové byli novinář Jiří Beneš (1898–1966) a diplomat Bohuš Beneš (1901–1977). Byl dlouholetým učitelem na měšťanské škole ve Vršovicích u Prahy. Absolvoval přes dva tisíce naučných přednášek v českých regionech.
Od konce 19. století vyvíjel osvětovou činnost v řadách českého dělnictva a stal se mluvčím učitelstva napojeného na Českou stranu pokrokovou. Od roku 1897 působil jako jednatel Zemského ústředního spolku učitelských jednot, poté byl spoluzakladatelem a redaktorem týdeníku Český učitel, též vydával Učitelské noviny. V letech 1900 až 1907 byl představitelem levicové socialistické platformy v Realistické straně a spoluorganizátorem Ligy za všeobecné rovné právo hlasovací. V roce 1907 přešel do České strany sociálně demokratické (ČSSD), za niž kandidoval ve volbách do Říšské rady 1911.[4] Byl též spolupracovníkem Akademie a deníku Právo lidu. Jako propagátor těsnopisu napsal několik učebnic stenografie a vydával těsnopisecký časopis Multum. Byl spoluvydavatelem dvou knih svého bratra Edvarda Beneše. Ještě před první světovou válkou byl mozkovou mrtvicí vyřazen z politického života.[5] Zotavil se však natolik, že se naučil psát levou rukou. V roce 1917 byli on i jeho manželka čtyři měsíce vězněni. Jejich nejstarší syn Miroslav padl v roce 1918 na italské frontě.[6]
Publikace
editovatVýběr
editovat- s Karlem Bláhou: Stručný přehled českého těsnopisu v pořádku abecedním. Spis. učitel, Praha-Vršovice 1902.
- Těsnopis pro samouky. Úvod do české stenografie dle soustavy Gabelsbergerovy. Nákl. vl., Praha 1904.
- s Karlem Bláhou: První učebnice českého těsnopisu podle slovanské soustavy Dürichovy. s. n., Praha-Vršovice 1909.
- Kacíř Hus. Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), Praha 1919. (Dostupné online)
- s Karlem Bláhou: Základy českého těsnopisu podle soustavy Gabelsbergerovy. Školní knihosklad, Praha 1918, 1919 a 1921.
- (spoluvydavatel): Edvard Beneš: Stručný nástin vývoje moderního socialismu I–II. 1910–1911.
- (spoluvydavatel): Edvard Beneš: Stranictví. Sociologická studie. 1912.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika narozených, Kožlany 14, 1862–1879, snímek 47, Záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Okresní správy politické na Vinohradech, sign. OSPVIN Z1, s. 40
- ↑ ROD BENEŠŮ :: Městské muzeum Kožlany. www.muzeumkozlany.cz [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti soc. dem. k volbám do Říšské rady. Rudé květy. 1. 6. 1911, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Beneš Václav [online]. 2013. vyd. Encyklopedie ČSSD [cit. 2018-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-12.
- ↑ Václav Beneš (nekrolog). Národní listy. 29. 4. 1919, s. 3. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Beneš na Wikimedia Commons
- Autor Václav Beneš (1865–1919) ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Beneš