Kira Kirillovna Ruská

člen dynastie Holstein-Gottorp-Romanov

Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 19098. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za pruského prince Ludvíka Ferdinanda.

Kira Kirillovna Ruská
Narození9. května 1909
Paříž
Úmrtí8. září 1967 (ve věku 58 let)
Hrad Hohenzollern
Příčina úmrtídiabetes mellitus
Místo pohřbeníHrad Hohenzollern
ChoťLudvík Ferdinand Pruský (od 1938)[1]
DětiFridrich Vilém Pruský
Michal Pruský
Marie Cecilie Pruská
Kira Pruská
Ludvík Ferdinand Pruský
Kristián Zikmund Pruský
… více na Wikidatech
RodičeKirill Vladimirovič Ruský a Viktorie Melita Sasko-Koburská
RodHolstein‑Gottorp‑Romanov
PříbuzníMarie Kirillovna Romanovová, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci)
Prince Philip of Prussia[2], Prince Friedrich Wilhelm of Prussia[2], Viktorie Luisa Pruská[2] a Prince Joachim of Prussia[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská s manželem Ludvíkem Ferdinandem Pruským

Ruská revoluce

editovat

Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem, hesenským velkovévodou Arnoštem Ludvíkem, bratrem carevny Alexandry Fjodorovny. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.

V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.[3] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, rumunské královně Marii v květnu 1918. "Tady je docela zima, i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.[4]

Pozdější život

editovat

Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna" poté, co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá[5] Kira byla veselá a upřímná,[6] také však vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.[7] Měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.[8] Nakonec se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu a usadili se ve vesničce poblíž Brém v Německu.[6] Z tohoto manželství se narodili čtyři synové a tři dcery.

Potomstvo

editovat

Kira Kirillovna měla děti:

  • Bedřich Vilém (10. února 1939 – 29. září 2015)
  • Michael (22. března 1940 – 3. dubna 2014)
  • Marie Cécile (* 28. května 1942)
  • Kira (27. června 1943 – 10. ledna 2004)
  • Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 – 11. července 1977)
  • Kristián-Zikmund (* 14. března 1946)
  • Xenie (9. prosince 1949 – 18. ledna 1992).[9]

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Vladimír Alexandrovič Romanov
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
Kirill Vladimirovič Ruský
 
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Heinrich LXIII. Reuss z Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
Kira Kirillovna Ruská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Viktorie Melita Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

Literatura

editovat

Reference

editovat
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, p. 322
  4. Sullivan, p. 333
  5. Sullivan, str. 378
  6. a b Sullivan, str. 408
  7. John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, str. 141
  8. Van der Kiste, str. 141
  9. Paul Theroff. "Prussia" [online]. 2007 [cit. 2024-01-07]. (An Online Gotha). Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-31. 

Externí odkazy

editovat