Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský

velkovévoda meklenbursko-zvěřínský

Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský (15. září 1800, Ludwigslust7. března 1842, Schwerin) byl v letech 1837 až 1842 meklenbursko-zvěřínským velkovévodou.

Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
meklenbursko-zvěřínský velkovévoda
Portrét
Doba vlády1. února 18377. března 1842
Narození15. září 1800
Ludwigslust
Úmrtí7. března 1842 (ve věku 41 let)
Schwerin
ManželkaAlexandra Pruská
PotomciBedřich František II.
Luisa
Vilém
Helena
Marie
Pavlína
nemanželské
Kateřina
Pavel Fridrich
Alexandr
Helena Kateřina
DynastieDynastie Meklenburských
OtecFridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
MatkaJelena Pavlovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Fridrich se narodil v Ludwigslustu jako syn meklenbursko-zvěřínského dědičného velkovévody Fridricha Ludvíka a jeho první manželky, ruské velkokněžny Jeleny Pavlovny. Byl jediným přeživším vnukem ruského cara Pavla I., který se narodil za jeho života. Pavel Fridrich se vzdělával v Ženevě, Jeně a Rostocku. Dědicem meklenbursko-zvěřínského trůnu se stal v roce 1819 po smrti svého otce, dědičného velkovévody.

1. února 1837 zemřel jeho dědeček Fridrich František I. a Pavel Fridrich se stal velkovévodou. Za jeho vlády došlo ke zlepšení infrastruktury a soudního systému velkovévodství, stejně jako k přemístění sídla vlády z Ludwigslustu do Schwerinu. Pavel Fridrich se nicméně do značné míry zajímal pouze o vojenské záležitosti a většinu času trávil výcvikem svých vojsk. Když Pavel Fridrich dosáhl svého středního věku, přijal samotářský životní styl a upřednostňoval pouze společnost své milenky. Velkovévoda Pavel Fridrich zemřel 7. března 1842 ve věku 41 let na nachlazení, když spěchal k požáru ve svém hlavním městě.

Manželství a potomci

editovat

25. května 1822 se jednadvacetiletý Pavel Fridrich v Berlíně oženil s o tři roky mladší princeznou Alexandrou, dcerou pruského krále Fridricha Viléma III.. Měli spolu dva syny a čtyři dcery:

Pavel Fridrich měl potomky také se svou milenkou, hraběnkou Kateřinou Hauke, dcerou Jana Mořice Haukeho a sestrou princezny Julie z Battenbergu:

  • Kateřina (1830–1834)
  • Pavel Fridrich (1832–1903)
  • Alexandr (1833)
  • Helena Kateřina (1835–1915)

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Reuss-Schleiz
 
 
Luisa Reuss-Schleiz
 
 
 
 
 
 
Juliana Dorotea Luisa z Löwenstein-Wertheim-Virneburgu
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Anna Petrovna
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Jelena Pavlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Frederick, Grand Duke of Mecklenburg-Schwerin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Fridrich František I.
  Meklenbursko-zvěřínský velkovévoda
Pavel Fridrich
18371842
  Nástupce:
Fridrich František II.