Wikipedie

Coburg

sídlo ve spolkové zemi Bavorsko v Německu

Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.

Coburg
Radnice v Coburgu
Radnice v Coburgu
Coburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice50°15′30″ s. š., 10°57′28″ v. d.
Nadmořská výška292 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Franky
Coburg
Coburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,3 km²
Počet obyvatel41 842 (2022)[1]
Hustota zalidnění866,5 obyv./km²
Správa
StarostaNorbert Tessmer (SPD)
Oficiální webwww.coburg.de
Telefonní předvolba09561
PSČ96450
Označení vozidelCO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

Sídlo je poprvé písemně zmíněno jako Coburg roku 1056, kdy je ovdovělá polská královna v exilu Richenza Lotrinská darovala kolínskému arcibiskupovi Annonovi II. Tehdy a ještě po následující století se však tímto názvem označoval pouze nový zeměpanský hrad na vrchu nad starší osadou, jež byla nazývána Trufalistat;[2] teprve postupem doby přešlo jméno hradu i na osídlení v podhradí (budoucí město).

Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, symbolizující patrona hlavního městského chrámu i města sv. Mořice (Mauritia).

Roku 1532 tu začaly čarodějnické procesy.

Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo město rezidencí vévodů sasko-kobursko-gothajských; první kníže Jan Kazimír Sasko-Koburský (1564–1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228.[3]

 
Svobodný stát Coburg (1918–1920)

Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka.

Ve zmatečné době po zhroucení monarchie v Německu v listopadu 1918 se jižní část Sasko-kobursko-gothajského vévodství stala Svobodným státem Coburg (Freistaat Coburg), vklíněným mezi Bavorsko a Durynsko. Bylo jen otázkou času, ke kterému ze sousedů se malé území připojí. V referendu, konaném roku 1919, nakonec více jak 85 % obyvatel Koburku hlasovalo pro připojení k Bavorsku, což se 1. července 1920 také stalo.[4]

 
Městský znak v letech 1934–45

Už od počátku 20. let získávali ve městě a okolí velmi silné pozice národní socialisté (nacisté) a Koburk se postupně stal baštou tohoto hnutí. V červnu 1929 pak nacisté získali ve volbách absolutní většinu v městské radě, což zůstalo až do konce druhé světové války. Jako výraz oddanosti nacistickým ideálům byl mj. i změněn mestský znak. Ze spojeneckého kobercového bombardování v závěrečné etapě války vyšlo město poškozeno jen málo: zničena či pobořena byla jen 4 % městské zástavby.

Při poválečném rozdělení Německa zůstalo město součástí Bavorska a tudíž i Německé spolkové republiky, nicméně, leželo jen několik kilometrů od Železné opony, která město obtáčela ze tří stran a izolovala jej od jeho historicky a hospodářsky přirozeného zázemí na severu, v Durynsku (součásti Německé demokratické republiky). Nevýhodná hraniční poloha města mezi Západem a Východem byla překonána až znovusjednocením Německa (1990).

Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy.

Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.

Památky

editovat
  •  
    Pevnost (hrad) Veste Coburg
  •  
    Hlavní portál pevnosti; nad ním Bulharská věž (Bulgarenturm), stojící již k roku 1225
  •  
    Staré město a kostel sv. Mořice
  •  
    Kostelík sv. Mikuláše z roku 1442
  •  
    Kostel sv. Kříže
  •  
    Zámek Ehrenburg (ze severu), původně dostavěn roku 1547, přestavěn po roce 1810
  •  
    Socha vévody Jana Kazimíra na budově gymnázia Casimiriana (1605)
  • Koburská pevnost (Veste Coburg) nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založen roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Durynskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen).[5]
  • Zámek Ehrenburg (Schloss Ehrenburg) – novogoticko-empírová stavba v centru města, druhá rezidence vévodů koburských; přebudoval ji v letech 1810–40 vévoda Arnošt I. (1826–44), projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel. V průběhu 19. století místo častých návštěv a pobytů členů různých evropských panovnických dvorů, nyní tu sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum.
  • Kostel sv. Mořice – goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
  • Kostelík sv. Mikuláše (St.-Nikolaus-Kapelle) – gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
  • Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
  • Radnice – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Městský dům – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Pomník prince Alberta – manžela britské královny Viktorie
  • Dům mincmistra – hrázděná renesanční stavba
  • Gymnasium Casimirianum – renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele vévody Jana Kazimíra ve výklenku nároží
  • Zemské divadlo – klasicistní budova založená roku 1840
  • Palais Edinburg
  • Lichtensteinská věž – novogotický zámeček s věží
  • Židovský most (Judenbrücke) – kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz

Politika

editovat
 
Městské obvody

Již roku 1929 zde volby vyhráli národní socialisté, město se pak honosilo titulem „První německé město NSDAP“ a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.

Starostové a vrchní starostové

editovat
  • 1846–1865: Leopold Oberländer
  • 1865–1896: Rudolf Muther
  • 1897–1924: Gustav Hirschfeld
  • 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní
  • 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP
  • 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP
  • 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP
  • 1938–1945: August Greim, NSDAP
  • 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig
  • 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser
  • 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD
  • 1948–1970: Walter Langer, FDP
  • 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD
  • 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU)
  • 1990–2014: Norbert Kastner, SPD
  • od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD

Slavní rodáci

editovat
  • Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/49 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
  • Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
  • Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
  • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
  • Albert (1819-1861) – britský princ a manžel královny Viktorie

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. ↑ Trufalistat nimmt den Namen Coburg an [online]. Digitales Stadtgedächtnis Coburg, 2009-07-16 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
  4. ↑ Stadtgeschichte [online]. Coburg Marketing [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Coburg&oldid=24381392“