Kavanilesie
Kavanilesie[1] (Cavanillesia) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy, často velmi mohutné a se ztlustlým kmenem. Listy jsou jednoduché, střídavé, s dlanitou žilnatinou, květy pětičetné s mnoha tyčinkami. Plodem je rozměrná křídlatá tobolka. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe. V některých oblastech tvoří kavanilesie dominanty lesních porostů a náležejí mezi nejvýznačnější stromy Latinské Ameriky. Lehké a měkké dřevo je používáno zejména na kánoe a rafty a slouží jako náhrada balsy.
Kavanilesie | |
---|---|
Cavanillesia platanifolia v Kolumbii, výška 45 metrů. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
Podčeleď | Bombacoideae |
Rod | kavanilesie (Cavanillesia) Ruiz & Pav., 1794 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatKavanilesie jsou opadavé stromy, dorůstající výšky až 45 metrů. Často svojí výškou přesahují zapojené korunní patro pralesa. Kmen je beztrnný, s opěrnými pilíři, ve střední části často ztlustlý. Dřeň kmene je měkká, připomínající balsu. Hlavní větve jsou tlusté, je jich málo a bývají soustředěné v horní části kmene. Listy jsou jednoduché, střídavé, s opadavými palisty. Na bázi i na vrcholu řapíku je pulvinus. Čepel listů je srdčitá nebo vejčitá, celistvá nebo dlanitě laločnatá, tenká nebo kožovitá, s dlanitou žilnatinou.
Květy jsou pravidelné, pětičetné, asi 2 cm velké, uspořádané v okolíkovitých vrcholících. Stromy kvetou v bezlistém stavu. Kalich je zvonkovitý, kožovitý, na vrcholu pětilaločný. Korunní lístky jsou červené nebo okrové, čárkovité až kopinaté, asi 2x delší než kalich. Tyčinek je mnoho a jsou asi do poloviny srostlé v trubičku. Semeník je svrchní, srostlá ze 3 až 5 plodolistů obsahujících po 2 vajíčkách. Plodem je tobolka s 5 podélnými, okrouhlými křídly a středním sloupkem. Plody bývají asi 10 cm dlouhé a většinou obsahují jediné semeno.[2][3]
-
Pata kmene C. platanifolia
-
Plody v koruně C. platanifolia
Rozšíření
editovatRod kavanilesie zahrnuje 4 druhy a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Areál rodu sahá od Kostariky po Peru, severozápadní Bolívii a jihovýchodní Brazílii.[4][2] V některých oblastech Latinské Ameriky tvoří kavanilesie dominanty lesních porostů, např. C. platanifolia ve vlhkých lesích jihovýchodní Panamy a suchých lesích západního Ekvádoru.[3] Druh C. chicamochae je endemit údolí řeky Chicamocha v kolumbijské provincii Santander a byl popsán až v roce 2003. Na rozdíl od ostatních druhů rodu dorůstá výšky jen 6 metrů a má na bázi silně ztlustlý kmen. Roste jako součást tropických suchých lesů.[5]
Ekologické interakce
editovatSemena kavanilesií jsou sice křídlatá, zpravidla však nedoletí daleko a dopadají v blízkosti mateřského stromu.[6] Obsahují velké množství škrobu (až 27 %), který začne ve vlhkém prostředí velmi rychle bobtnat a natahovat vodu. Jedná se pravděpodobně o přizpůsobení prostředí suchých tropických lesů, kdy je třeba aby semeno po příchodu dešťů rychle vyklíčilo a semenáč dostatečně zakořenil, než nastane opět suché období.[7]
Taxonomie
editovatRod Cavanillesia je v rámci čeledi slézovité řazen do podčeledi Bombacoideae. Před nástupem systému APG byl společně s řadou dalších rodů řazen do samostatné čeledi Bombacaceae. Dříve uváděný druh C. tuberculata byl ztotožněn s druhem C. platanifolia, druh C. arborea s C. umbellata.
Význam
editovatKavanilesie náleží spolu s vlnovcem pětimužným a některými dalšími mohutnými druhy mezi nejvýznačnější stromy tropické Ameriky.[3] Mají měkké a lehké dřevo, které se využívá zejména na rafty a kánoe a slouží jako náhrada balsy.[8] Kořeny C. platanifolia slouží v pralesích Latinské Ameriky jako zdroj čisté a pitné tekutiny.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky)
- ↑ a b c GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALONSO, Fernández; LUIS, José. Bombacaceae neotropicae novae vel minus cognitae VI. Novedades en los géneros Cavanillesia, Eriotheca, Matisia y Pachira. Revista de la Academia Colombiana de Ciencias Exactas, Físicas y Naturales. 2003, čís. 27(102).
- ↑ CROAT, Thomas B. Flora of Barro Colorado island, Panama. [s.l.]: Stanford University Press, 1978. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TURNER, I.M. The Ecology of Trees in the Tropical Rainforest. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 0-521-80183-4. (anglicky)
- ↑ GRANDTNER, M.M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky)
- ↑ US. DEPT. OF THE ARMY. The complete guide to edible wild plants. New York: Skyhorse Publishing, 2009. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kavanilesie na Wikimedia Commons
- Taxon Cavanillesia ve Wikidruzích