Katalytická oxidace

katalytický proces

Katalytické oxidace jsou chemické procesy, při kterých se pomocí katalyzátorů zavádí kyslík do organických a anorganických sloučenin. Tyto procesy mohou být využívány k likvidaci znečišťujících látek, výrobě dále využitelných sloučenin, nebo k získávání energie.[1]

Oxidace organických sloučenin

editovat

Karboxylové kyseliny, ketony, epoxidy a alkoholy se často získávají oxidacemi alkanů a alkynů kyslíkem. Částečná oxidace je obtížná, protože nejvýhodnější reakcí uhlovodíků s kyslíkem je hoření.

Oxidace anorganických sloučenin

editovat

Kyselina sírová se vyrábí z oxidu sírového, který vzniká oxidací oxidu siřičitého. Fosforečnany pro potravinářské účely vznikají oxidací bílého fosforu. Oxid uhelnatý ve výfukových zplodinách se pomocí katalyzátorů přeměňuje na oxid uhličitý.

Příklady

editovat

Průmyslový význam mají katalytické oxidace anorganických i organických sloučenin.

substrát proces katalyzátor produkt využití
oxid siřičitý oxid vanadičný
(heterogenní)
kyselina sírová výroba hnojiv
amoniak Ostwaldův proces platina
(heterogenní)
kyselina dusičná základní chemikálie, TNT
sulfan Clausův proces oxid vanadičný
(heterogenní)
síra zpracování vedlejších produktů rafinace ropy
methan,
amoniak
Andrussowův proces platina
(heterogenní)
kyanovodík základní chemikálie, extrakce zlata
ethen epoxidace směsi oxidů stříbra
(heterogenní)
ethylenoxid základní chemikálie, tenzidy
cyklohexan K-A proces soli Co a Mn
(homogenní)
cyklohexanol
cyklohexanon
prekurzory nylonu
ethen Wackerův proces soli Pd a Cu
(homogenní)
acetaldehyd základní chemikálie
p-xylen výroba kyseliny tereftalové soli Mn a Co
(homogenní)
kyselina tereftalová výroba plastů
propen allylová oxidace oxidy Mo
(heterogenní)
kyselina akrylová výroba plastů
propen,
amoniak
amoxidace oxidy Bi a Mo
(heterogenní)
akrylonitril výroba plastů
methanol formox proces oxidy Fe a Mo
(heterogenní)
formaldehyd základní chemikálie, alkydové pryskyřice
butan maleinanhydridový proces fosforečnany vanadu
(heterogenní)
maleinanhydrid plasty, alkydové pryskyřice

Katalyzátory

editovat

Oxidace mohou být katalyzovány jak heterogenními (katalyzátor je v jiné fázi než reaktanty), tak i homogenními katalyzátory (takové jsou ve stejné fázi jako reaktanty). U heterogenních procesů procházejí plynné reaktanty přes pevné katalyzátory, jako jsou například platina nebo redoxně aktivní oxidy železa, vanadu a molybdenu. Katalyzátory se mnohdy upravují přidáváním dalších látek, které zlepšují rychlost nebo selektivitu.

Významnými homogenními, rozpuštěnými v reakčních směsích s reaktanty, katalyzátory oxidací organických sloučenin jsou karboxyláty kobaltu, železa a manganu. K dosažení dobré rozpustnosti v organických rozpouštědlech bývají tyto katalyzátory často odvozovány od naftenových kyselin a kyseliny 2-ethylhexanové, které jsou silně lipofilní. Katalyzátory tohoto druhu spouštějí radikálové řetězové reakce, autooxidace, které vytváří organické radikály, jež se spojují s kyslíkem za vzniku hydrogenperoxidových meziproduktů.

Selektivitu oxidací obvykle určují energie vazeb, například benzylové vazby C-H jsou nahrazovány kyslíkem rychleji než aromatické vazby C-H.[2]

Využití a výskyt

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Asymetrická katalytická oxidace.

Řada katalyzátorů selektivních oxidací byla použita na přípravu sloučenin sloužících k výrobě léčiv nebo využívaných ve výzkumu. Za objevy Sharplessovy epoxidace a Sharplessovy asymetrické dihydroxylace byla udělena Nobelova cena.

Palivové články

editovat

palivových článcích probíhají oxidace organických sloučenin nebo vodíku za přítomnosti katalyzátorů. Katalytické ohřívače vytvářejí teplo spalováním paliva, kde jako oxidační činidlo slouží vzdušný kyslík.

Biologické katalyzátory

editovat

Katalytické oxidace jsou rozšířené v biochemii, protože aerobní organismy získávají energii oxidacemi organických sloučenin.[3] Mimo zdroje energie mají biologické oxidace význam i pro tvorbu biologicky aktivních sloučenin a při detoxikacích toxických látek. Často jde o hydroxylace řízené enzymy obsahujícími železo, jako je cytochrom P450.

Obtíže

editovat

Jedním z obtížných úkolů je katalytická oxidace methanu na methanol. Methanol se oxiduje snadněji než methan.[4]

Ne všechny oxidace lze snadno provést pomocí kyslíku nebo vzduchu. Přeměna propenu na propylenoxid se provádí peroxidem vodíku.

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catalytic oxidation na anglické Wikipedii.

  1. Gerhard Franz, Roger A. Sheldon Oxidation in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2000 DOI:10.1002/14356007.a18_261
  2. Mario G. Clerici, Marco Ricci and Giorgio Strukul "Formation of C–O Bonds by Oxidation" in Metal-catalysis in Industrial Organic Processes Gian Paolo Chiusoli, Peter M Maitlis, Eds. 2006, RSC. ISBN 978-0-85404-862-5
  3. Schmidt-Rohr, K. (2020). "Oxygen Is the High-Energy Molecule Powering Complex Multicellular Life: Fundamental Corrections to Traditional Bioenergetics” ACS Omega 5: 2221-2233. http://dx.doi.org/10.1021/acsomega.9b03352
  4. Fabrizio Cavani; Joaquim Henrique Teles. Sustainability in Catalytic Oxidation: An Alternative Approach or a Structural Evolution?. ChemSusChem. 2009, s. 508–534. DOI 10.1002/cssc.200900020. PMID 19536755.