Karákóram

Karákóram; قراقرم; 喀喇昆仑山脉; Qarāqoram
	Pohled na K2
Nejvyšší bod	8 611 m n. m. (Čhokori)
Délka	500 km
Rozloha	90 000 km²
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední; jednotky	Hindúkuš, Pamír, Kchun-lun-šan, Transhimálaj, Himálaj
Podřazené; jednotky	Velký Karákóram, Malý Karákóram, Severní Karákóram
Světadíl	Asie
Stát	Pákistán; Čína; Indie
Povodí	Indus, Jarkend
Souřadnice	36° s. š., 77° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karákóram^[1] (urdsky سلسلہ کوہ قراقرم, transliterováno Selsele-ye Kūh-e Qarāqoram, čínsky 喀喇昆仑山脉, pinyin Kālǎkūnlún Shānmò, český přepis Kcha-la-kchun-lun šan-mo) je druhé nejvyšší pohoří na světě – dosahuje výšky 8611 m (K2). Rozkládá se v pákistánském Kašmíru, Indii a Číně na ploše asi 90 000 km². Táhne se 500 km dlouhým obloukem severně od horního toku Indu rovnoběžně s Himálajem a představuje spojení Himálaje s Pamírem a Kchun-lun-šanem. Je součástí alpsko-himálajského systému.

Orografické členění

Karákóram se dělí na tři části, Velký Karákóram, Malý Karákóram a Severní Karákóram, z nichž Velký Karákóram je nejvyšší. Patří do něj horské skupiny Sasér, Rimó, Sijačén, Baltóró, Panmah, Hispár a Batúra. Ve skupině Baltóró se na pákistánsko-čínské hranici nachází čtveřice osmitisícovek K2, Broad Peak, Gašerbrum I a Gašerbrum II a deset sedmitisícových štítů. Ve skupině Panmah jsou některé vrcholy dosud člověkem nezdolané.

Malý Karákóram, jehož nejvyšší vrchol je Mašerbrum s 7821 m n. m. Člení se na horské skupiny Saltóró, Mašerbrum, Haramóš a Rakapóší.

Severní Karákóram je nejnižší, dosahuje maximálně šestitisícových výšek a zahrnuje horské skupiny Khundžeráb a Lupghar.

Podnebí

Nižší polohy a karákóramská údolí patří k nejsušším místům na světě. Letní monzuny přinášející vláhu do Himálaje sem prakticky nezasahují, a tak se množství srážek pohybuje v desítkách milimetrů za rok. Teploty v nadmořských výškách 2000 metrů dosahují v létě i 40 °C. Toto suché a teplé podnebí zde vytvořilo ojedinělou vysokohorskou poušť. Nad hranicí 5000 metrů mizí srážkový stín a podnebí se stává vlhčím s až 4000 mm srážek ročně, čímž je umožněno mohutné zalednění. Karákóram je nejvíce zaledněným pohořím na světě. Sněžná čára je na jižních svazích ve výšce 5000 metrů, na severních 6200 metrů.

Osídlení

Nejvyšší vrcholy Karákóramu na satelitním snímku

Rozlehlé pohoří bylo vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti vždy rozdrobeno mezi jednotlivá údolní království a malé státy. Pět hlavních regionů – Hunza, Gilgit, Baltistán, Ladak a Ujgur byly uzavřené, kvůli nedostupnosti, jen tu a tam sem pronikli cizí dobyvatelé.

Království Hunza přetínala kdysi jedna z větví Hedvábné stezky, dnes tudy prochází Karákóramská dálnice. Hunzové vyznávají ismailitskou větev islámu.

Mezi regiony obydlenými muslimy je osobitý Ladak, ve kterém žijí převážně Dardové a Tibeťané a ve zdejších klášterech jsou místní centra buddhismu.

Reference

↑ Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 40, 111.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karákóram na Wikimedia Commons

[IČE-1] Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 40, 111.

[1]