Kaiserštejnský palác

Kaiserštejnský palác (též dům U Petzoldů) je barokní budova na Malostranském náměstí čp. 37. Vznikl roku 1714 přestavbou dvou renesančních domů. V roce 1964 byl vyhlášen chráněnou památkou. V současné době slouží jako prostor pro pořádání společenských akcí.

Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí
Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí
Základní informace
Sloh	Baroko
Architekt	Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1714
Přestavba	1896 (přístavba balkónu), 1977
Materiál	zdivo
Stavebník	František Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu
Další majitelé	Radečtí z Radče, Kaisersteinové
Poloha
Adresa	Malostranské náměstí 37/23 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Praha 1, Malá Strana, Česko Česko
Ulice	Malostranské náměstí a Josefská
Souřadnice	50°5′16,37″ s. š., 14°24′17,03″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38990/1-533 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba

Do dnešní podoby byl palác dostavěn v roce 1714 po přestavbě dvou renesančních domů. Skládá se ze dvou budov spojených úzkými bočními křídly, které vytvářejí menší nádvoří. V přízemí zadní budovy jsou dodnes dochovány renesanční klenby a pozdně renesanční trámové stropy zdobené malbami. Vchod do této budovy je z ulice Josefská 3.

Návrh je dílem Giovanniho Battisty Alliprandiho. (Dalším jeho dílem na Malostranském náměstí je Šternberský palác, čp. 7). Stavbu provedla dílna Kryštofa Dientzenhofera.

V průčelí hlavní budovy obrácené do Malostranského náměstí bývalo loubí, které bylo zazděno při přestavbě v roce 1896. Při této přestavbě byl rovněž přistavěn balkon.

Budova nemá obvyklý štít. Atika je však vyzdobena sochami Čtyř ročních období a dekorativními vázami. Sochařská výzdoba je dílem italského sochaře Ottavia Mosta.

Historie paláce

Prvním majitelem byl vojenský velitel Prahy František Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu. V dalších letech palác vystřídal několik majitelů. Byla mezi nimi i rodina Radeckých z Radče. Maršálu Radeckému, považovanému za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století, byl v roce 1859 odhalen pomník na Malostranském náměstí, které v té době také neslo jeho jméno.

Palác od Radeckých získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se tak dalších sto let říkalo „U Petzoldů“. Petzoldova manželka, operní pěvkyně Marie Petzoldová-Sittová, se stala první představitelkou Smetanovy Prodané nevěsty.

Ve 40. letech 19. století získala budovu Česká spořitelna. Pro účely České spořitelny byl podle návrhu architekta Kašpara Předáka v roce 1845 upraven slavnostní sál v prvním patře ve slohu pozdního klasicismu.

V roce 1977 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce pod vedením architektů ing. Zdeňka Pokorného a ing. arch. Jaroslava Bělského. Rekonstrukce vrátila palác do původní barokní podoby. Byl obnoven hlavní velký sál, loubí v přízemí a vchod posunut na původní místo.

Po dlouhou dobu byl sídlem Československé obchodní a průmyslové komory, později Hospodářské komory České republiky. Po vyřešení restitučních sporů zde dnes sídlí mimo jiné Komerční banka. V letech 1908–1911 zde žila další česká operní hvězda – Ema Destinnová. V roce 1978 byla na domě odhalena pamětní deska s bronzovou bustou zpěvačky od sochaře Jana Simoty.

Současné využití

Kaiserštejnský palác v současné době slouží jako prostor pro pořádání konferencí, svateb, výstav, koncertů a dalších společenských akcí. Do devíti sálů se vejde až 400 návštěvníků.

Galerie

• 
  Balkon Kaiserštejnského paláce s rodovým erbem
• 
  Atika Kaiseršteinského paláce
• 
  Kaiserštejnský erb na paláci
• 
  Interiér Kaiserštejnského paláce

Odkazy

Literatura

• František Žáček a František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, František Stehlík, 1929
• Alois Kubíček: Pražské paláce, Václav Poláček, Praha 1946
• Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon Praha 1977
• Hrubeš Josef, Hrubešová Eva: Pražské domy vyprávějí; Roztoky u Prahy: Orion, 1995, ISBN 80-900287-8-0
• Pavel Vlček (edit.): Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0771-7
• Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaiserštejnský palác na Wikimedia Commons
• http://www.kaiserstejnskypalac.cz/
• http://www.hrady.cz/index.php?OID=6160
• http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kaiserstejnsky_palac

Autoritní data	NKC: ko2018986839 VIAF: 64152501151710681036

Portály: Architektura a stavebnictví | Praha