Wikipedie

Křečovice

obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Křečovice (okres Benešov))
Tento článek je o obci na Benešovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Křečovice (rozcestník).

Křečovice (německy Kretschowitz) jsou obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji, asi 17 km jihozápadně od Benešova. Žije zde 828[1] obyvatel.

Křečovice
Znak obce KřečoviceVlajka obce Křečovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°43′17″ s. š., 14°28′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel828 (2024)[1]
Rozloha31,87 km²[2]
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ257 56
Počet domů384 (2021)[3]
Počet částí obce14
Počet k. ú.6
Počet ZSJ14
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřečovice 9
257 56 Neveklov
ou.krecovice@sendme.cz
StarostaRobert Nečas
Oficiální web: www.obec-krecovice.cz
Křečovice
Křečovice
Další údaje
Kód obce529991
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Za druhé světové války se obec stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[4]

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Na Drahách a Podvlkonice. K obci patří také Bakos, Blechův Mlýn, Košťálka, Kramperův Mlýn, Lhotka, Mlačina, Na Březině, Na Kasarně, Percule, Podchlumí, Suchá Louka, U Bezoušků a Žlíbek.

Sousedními obcemi sídla jsou Maršovice, Prosenická Lhota, Radíč, Osečany, Chotilsko, Neveklov, Stranný a Vrchotovy Janovice.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[7]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Společnost

editovat

Rok 1932

editovat

V obci Křečovice (přísl. Skrýšov, Zhorný,, 398 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 2 hostince, 2 kováři, 2 mlýny, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Křečovice, švadlena, 2 trafiky, truhlář.

V obci Hořetice (přísl. Brdečný, Hodětice, Hůrka, 259 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Křečovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kovář, lihovar, obuvník, Spořitelní a záložní spolek pro Hodětice, 2 trafiky, velkostatek Alois Šírlo.

Ve vsi Krchleby (přísl. Lhotka, 202 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křečovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] hostince, kolář, kovář, mlýn, 2 řezníci, trafika.

V obci Nahoruby (přísl. Poličany, 310 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křečovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 hostince, jirchárna, kovář, 2 mlýny, porodní asistentka, 5 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Nahoruby, 2 trafiky.

V obci Vlkonice (přísl. Strážovice, Podvlkonice, 392 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křečovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, 3 kováři, 3 mlýny, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Josef Suk (starší), český skladatel, houslista[16]

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Obcí vede silnice II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko – Týn nad Vltavou – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice. Do obce dále vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu v obci Křečovice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD Benešov. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Křečovice a Křečovice,Dráha. Dalšími zastávkami spadající pod obec jsou Křečovice,Hodětice, Křečovice,Hořetice, Křečovice,Krchleby, Křečovice,Lhotka,U Švarců, Křečovice,Nahoruby, Křečovice,Nahoruby,Mlačina, Křečovice,Nahoruby,Rozc., Křečovice,Nová Živohošť, Křečovice,Rozc.Košťálka, Křečovice,Strážkovice, Křečovice,Větrov a Křečovice,Vlkonice. V místních částech Brdečný, Hůrka, Poličany, Skrýšov a Zhorný se autobusové zastávky nenacházejí. Obec obsluhují autobusové linky 486, 754 a 756. Hořetice slouží jako výchozí nebo konečnou pro linku 518. Kromě toho Hořetice, spolu s místními částmi Hodětice a Strážovice, obsluhuje také linka 759. Linka 486 spojuje Sedlčany, Kňovičky, Kňovice, Nalžovice, Křepenice, Radíč, Osečany a Křečovice. Linka 518 propojuje Sedlčany s Kosovou Horou, Štětkovicemi, Prosenickou Lhotou a Hořeticemi. Linka 754 spojuje Příbram se Sedlčany, Křečovice a Benešovem. Linka 756 zajišťuje spojení mezi Novou Živohoští, Křečovicemi a Neveklovem, přičemž obsluhuje i další vesnice na trase. Linka 759 spojuje Benešov s Bystřicí, Maršovicemi a Neveklovem, přičemž obsluhuje i další vesnice na trase.

Turistika

editovat

Obcí vede turistická trasa   Neveklov – Strážovice – Křečovice – rozhledna Drahoušek – Sedlčany.

Zajímavosti

editovat

Křečovice jsou rodištěm významného českého hudebního skladatele Josefa Suka, který je pochován na místním hřbitově.

Natáčelo se zde několik filmů, např. Farářův konec[17], Není sirotek jako sirotek[18][19] nebo Vesničko má středisková[17].

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  5. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 648. (česky a německy)
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 358. (česky a německy)
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 640. (česky a německy)
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 879. (česky a německy)
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1853. (česky a německy)
  15. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-18]. Identifikátor záznamu 148597 : pomník Josefa Suka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  16. ↑ S.R.O, Atlas Česka. Památník Josefa Suka - Křečovice - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2007-12-10 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Vesnička má středisková. Jak se v ní žije 30 let od natáčení filmu, iDNES.cz, cit. 19. 4. 2017
  18. ↑ https://www.filmovamista.cz/2763-Neni-sirotek-jako-sirotek?zaber=55894 filmovamista.cz
  19. ↑ Není sirotek jako sirotek [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křečovice&oldid=24160756“