Bystřice (okres Benešov)

město v okrese Benešov ve Středočeském kraji

Bystřice (německy Bistritz nebo Bistritz bei Beneschau) je městookrese Benešov ve Středočeském kraji, přibližně 6 kilometrů jižně od Benešova, 17 kilometrů západně od Vlašimi a 19 kilometrů severovýchodně od Sedlčan. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.

Bystřice
Znak města BystřiceVlajka města Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 686 (2024)[1]
Rozloha63,36 km²[2]
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ257 51
Počet domů1 476 (2021)[3]
Počet částí obce26
Počet k. ú.10
Počet ZSJ25
Kontakt
Adresa městského úřaduDr. E. Beneše 25
257 51 Bystřice u Benešova
podatelna@mestobystrice.cz
StarostaMichal Hodík
Oficiální web: www.mestobystrice.cz
Bystřice
Bystřice
Další údaje
Kód obce529451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gramatika

editovat

Bystřice je podstatné jméno rodu ženského a skloňuje se podle vzoru růže. Správné skloňování je tedy Bystřice, bez Bystřice – nikoliv bez Bystřic.

Členění města

editovat

Město se člení na celkem 26 částí, které leží na deseti katastrálních územích:

Historie

editovat

Bystřice je poprvé připomínána ve 2. polovině 14. století. Osada vznikla z potřeb obchodní cesty. Výhodná poloha v mírné kotlině v údolí říčky lákala k odpočinku a napojení zvířat. Koncem 14. století byl v sousední vísce Léště, dnes Líšně, vystavěn hrad. Původní vlastníky Benešovice vystřídali v 15. století Šternberkové. Bystřice byla králem Jiřím z Poděbrad v roce 1471 povýšena na městys. Velký rozmach celé oblasti nastal v druhé polovině 16. století, začalo se s budováním mnoha domů, mlýnů, rybníků, sadů.

Za druhé světové války se část města západně od železniční trati stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat[4]. Město Bystřice vydalo u příležitosti 70. výročí vystěhování publikaci Poskládané vzpomínky, sestavenou ze vzpomínek pamětníků.

V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor[5] pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami.[6] Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. Oldřich Nový, Ondřej Sekora, Miloš Kopecký, Jára Pospíšil, Ladislav Rychman, Ronald Kraus, sociolog Jiří Musil, ad. Existenci tábora připomíná pomník s pamětní deskou umístěný západně od železniční trati nedaleko viaduktu.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[7]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

editovat

Ve městě Bystřice u Benešova (1600 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

  •  
    Pohled na Bystřici od hřbitova
    Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, továrna na dláta, nebozezy a hoblíková železa, výroba karoserií, lihovar, mlýn, továrna na nábytek, pletárna, továrna na hospodářské stroje, strojírna, velkostatek Söller (pamětníci vyslovují "šoler").
  • Služby (výběr): 3 lékaři, 2 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 hostince, 7 krejčí, mechanik, obchod s obuví Baťa, 5 sadařů, 3 sedláři, Okresní záložna hospodářská v Benešově, Městská spořitelna v Benešově, Živnostensko-obchodnická záložna v Bystřici, 2 zahradníci.

Ve vsi Božkovice (přísl. Radošovice, Tožice, 564 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie v Božkovicích, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

V obci Drachkov (přísl. Zahořany, 550 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, kovář, krejčí, Spořitelní a záložní spolek pro Drachkov, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, velkostatek.

V obci Jinošice (přísl. Líštěnec, Opřetice, Hutě, Vrbětín, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, 2 trafiky.

V obci Jirovice (přísl. Hanzlov, Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Mariánovice, Semovice, 606 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cihelna, 3 hostince, kovář, mlýn, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 velkostatky Správy státních statků.

V obci Líšno (přísl. Horní Podhájí, Mokrá Lhota, 754 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] cihelna, kovář, 2 hostince, 2 koláři, 2 krejčí, lihovar, malíř, mlýn, 2 obuvníci, pila, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 velkostatky.

Ve vsi Nesvačily (přísl. Petrovice, 633 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obuvník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatkář Krása (nájemce dvora Petrovice).

V obci Ouběnice (přísl. Jiřín, Strženec, 547 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 2 koláři, mlýn, 4 hostince, 2 kováři, 3 obuvníci, 2 porodní asistentky, truhlář, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Ouběnicích, 3 trafiky.

Ve vsi Tvoršovice (přísl. Mlýny, 284,  obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, lihovar, 3 mlýny, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Novák (majitel paláce U Nováků ve Vodičkově ulici v Praze).

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici (okres Benešov).
 
Věž kostela v Bystřici
 
Fara v Bystřici u kostela
 
Vstupní brána u kostela

Současnost

editovat

Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, katolická duchovní správa, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem náměstí jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice a ALPLA Petrovice.

Náboženský život

editovat

V Bystřici funguje Římskokatolická farnost Bystřice u Benešova s farním úřadem v Bystřici, do ní patří většina území města s výjimkou Ouběnic a okolí, které patří do farnosti votické. Farnost je spravována administrátorem v Bystřici. Město náleží do vikariátu benešovského a arcidiecéze pražské. Z 4276 obyvatel většina obyvatel deklaruje, že jsou buďto bez vyznání (1280), nebo náboženskou víru neuvádějí (2168).[zdroj?] Jako věřící nehlásící se k žádné církvi se přihlásilo 278 obyvatel a jako věřící, k nějaké církvi se hlásící se deklarovalo 550 občanů, z toho nejvíce k Církvi římskokatolické (430) a k církvi československé (31). Na území města jsou katolické kostely v Bystřici (farní), na Tožici, v Ouběnicích a v Nesvačilech. V Nesvačilech je ještě kostel církve československé husitské, spravovaný z Jílového u Prahy, patřící do vikariátu Praha-Venkov, do diecéze pražské.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Bystřice - Tábor - České Budějovice a II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk.
  • Železnice – Město Bystřice leží na železniční trati 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1871. V letech 2010–2013 proběhla na trati zásadní modernizace včetně přeložení a napřímení některých úseků. Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.[22]

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava – Městem projíždějí autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Votice.
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Bystřice u Benešova jezdí v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, zastavují zde i spěšné vlaky z Tábora do Prahy a zpět. Rychlíky zde projíždějí.

Letecká doprava

Západně od vlastní Bystřice se u silnice III/11459 v katastrálním území Nesvačil nachází letiště Benešov, které skrze svou příspěvkovou organizaci provozuje město Bystřice.

Turistika

editovat
  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0076 Konopiště - Bystřice - Votice a č. 0094 Neveklov - Nesvačily - Bystřice - Postupice.
  • Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy   Konopiště - Bystřice - Líšno - Žebrák - Ouběnice - Votice,   Bystřice - Jinošice - Ouběnice a   Líšno - Mokrá Lhota - Konopiště.
 
U Zájezdku

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  5. Vyhnání ze středních Čech [online]. Česká televize, 2010-11-18 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. 
  6. Seznam. Krvavá léta: Nacistický lágr v Bystřici u Benešova – Trpěl tu herec Miloš Kopecký i režisér Ladislav Rychman [online]. stream.cz [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 106. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 72. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 246. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 512. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 515. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 740-741. (česky a německy)
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 908. (česky a německy)
  19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 973-974. (česky a německy)
  20. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1746. (česky a německy)
  21. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-15]. Identifikátor záznamu 150098840 : železniční stanice - výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  22. CHLUMEC, Karel. Cyklostezka z Votic do Bystřice povede po bývalé železnici. Benešovský deník [online]. 2016-7-13 [cit. 2016-8-6]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat