Južno-Kurilsk

Južno-Kurilsk ; Южно-Курильск
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°2′ s. š., 145°51′30″ v. d.
Nadmořská výška	30 m n. m.
Časové pásmo	UTC+10
Stát	Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Oblast	Sachalinská
	; Sachalinská oblast na mapě Ruska
	Južno-Kurilsk
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	7 033 (2023 ▲)
Etnické složení	Rusové 80,3 %; Ukrajinci 8,2 %
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Status	sídlo městského typu
Starosta	Pavel Vitalijevič Gomilevskij
Vznik	1946
Oficiální web	www.yuzhno-kurilsk.ru
Telefonní předvolba	(+7) 42455
PSČ	694500
Označení vozidel	65
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Južno-Kurilsk (rusky: Южно-Курильск; japonsky ユジノクリリスク Judžino Kuririsuku, příp. Rujóbecu) je sídlo městského typu v Rusku a správní středisko Južnokurilského distriktu. Díky své poloze, bohaté fauně a floře, je vyhledávaným turistickým centrem – branou ke Kurilským ostrovům. Se svými 7 tisíci obyvateli mu patří prvenství ve velikosti mezi osadami na ostrovech.

22 km od města po silnici (vzdušnou čarou asi 10 km jižně), ve výšce 887 m n. m., se nalézá letiště Mendělejevo, rozložené na vrcholu stejnojmenného vulkánu (895 m n. m.)^[2] a také přístav.

Obyvatelstvo

1959 - 3 478 obyvatel
1989 - 6 344 obyvatel
1998 - 3 600 obyvatel
1999 - 6 344 obyvatel
2002 - 5 973 obyvatel
2006 - 6 081 obyvatel
2010 - 5 833 obyvatel
2015 - 7 196 obyvatel
2019 - 7 863 obyvatel
2020 - 7 825 obyvatel
2021 - 6 991 obyvatel
2023 - 7 033 obyvatel

V Južno-Kurilsku žije převážně Rusové 80,3 % a dále Ukrajinci 8,2 %, Tataři 1,2 %, Bělorusové 1,1 % a ostatní menšiny. Sílí zde diaspory kavkazských národů.

Poloha

Leží na ostrově Kunašir při Južnokurilském mysu, u ústí řeky Serebrjanka do Južnokurilského zálivu. Ze severu je omýváno Golovninským zálivem. Protože se nachází na přibližně 50 metrů vysokých skalních útesech, je chráněno před občasnými vlny Tsunami.

Podnebí

Protože se nachází na nejjižnějším ostrově Kuril, panuje zde příznivější podnebí než na severnějších Kurilských ostrovech. Podle Köppenova systému je klasifikováno jako vlhké kontinentální podnebí (Dfb). Kvůli studenému proudu Ojašio jsou zde velmi časté mlhy, především v létě, avšak Kunašir je chráněn Širetockým a Nemurským poloostrovem na japonském ostrově Hokkaidó, takže je slunečnější než severnější Kurily.

Historie

Město vzniklo z rybářské osady Furukamappu (japonsky 古釜布), založené po Krymské válce Japonci. Na konci druhé světové války se Japonci na Kunaširu vzdali bez boje vyloďujícím se sovětským jednotkám.^[3] Ruská historie osady začíná 10. října 1945, kdy se sídlo oddělilo od stejně nazývané rybářské rafinerie.

Výstavba sovětské osady v roce 1946 začala za pomoci 113. střelecké brigády umístěné na ostrově Kunašir a také díky japonským válečným zajatcům, kteří byli drženi v samostatném táboře kousek od osady. 5. června 1946 bylo rozhodnuto o přejmenování japonské osady na Južno-Kurilsk. Na základě rozhodnutí sovětské vlády byla v létě 1947 přesídlena celá japonská populace z Kurilských ostrovů do Japonska na Hokkaidó. Do té doby dorazilo do Južno-Kurilska mnoho přistěhovalců a sezónních pracovníků z různých oblastí Sovětského svazu.

V roce 1952 byla osada zasažena vlnou tsunami a citelně poškozena.^[4] Od roku 1953 se začalo s obnovou osady a mnoho městských zařízení bylo přestavěno ve vyšších polohách, přibližně o 30 metrů výše než původní osada.

V roce 1994 došlo k velkému zemětřesení na volném moři východně od ostrova Hokkaidó a Južno-Kurilsk byl citelně zasažen, došlo k obrovským škodám na budovách a nové budovy byly stavěny na novém místě, dále od moře. Téměř třetina obyvatel se z města odstěhovala na pevninu, protože se obávala budoucích zemětřesení.^[5]

Po období nejistoty a úpadku v 90. letech, který byl z velké části podporován rozhovory o převodu jižních Kurilských ostrovů pod Japonsko, se Južno-Kurilsk od roku 2010 začíná výrazně oživovat. Federální program rozvoje Kurilských ostrovů^[6] zahrnoval významné investice do letišť a silnic na ostrově. 1. listopadu 2010 ruský prezident Dmitrij Medveděv poprvé přijel do Južno-Kurilska. Návštěva byla věnována sociálně-ekonomickému rozvoji Južno-Kurilska. Medveděv navštívil závod na zpracování ryb, rozestavěný přístavní komplex v městské zátoce a mateřskou školu.

V současné době je na ostrově využíváno geotermální energie pro výrobu elektřiny. Významnou lokalitou je Gorjači Pljaž, kde se nachází geotermální elektrárna o výkonu 1,7 MW.^[7]

Galerie

Kostel v Južno-Kurilsku (2007)
Část osady
Regionální muzeum (2017)
Zasněžený Južno-Kurilsk (2007)
Památník ruským objevitelům Kuril (2012)
Južno-Kurilské centrální náměstí (2012)
Južno-Kurilsk (2007)

Odkazy

Reference

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ technický popis letiště Archivováno 4. 4. 2007 na Wayback Machine. (rusky)
↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Rusko-japonské vztahy: sedmdesát let sporů o čtyři ostrovy [online]. 15.12.2016 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
↑ The part of Yuzhno-Kurilsk that was affected by tsunami attack [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
↑ BROOKE, James. Yuzhno-Kurilsk Journal; Between Russia and Japan, a Pacific Tug of War (Published 2002). The New York Times. 2002-10-02. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
↑ Federální cílový program Sociálního a ekonomického rozvoje Kurilských ostrovů na období 2007-2015 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-03.
↑ ENVIRONMENTAL IMPACT OF GEOTHERMAL DEVELOPMENT IN THE GORYACHY PLYAZH AREA, KUNASHIR ISLAND, RUSSIA. www.gagnavefsja.is [online]. [cit. 2007-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

Související články

Kurilské ostrovy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Južno-Kurilsk na Wikimedia Commons
(rusky) satelitní snímek města
(anglicky) maják v Južno-Kurilsku

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[2] technický popis letiště Archivováno 4. 4. 2007 na Wayback Machine. (rusky)

[3] HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Rusko-japonské vztahy: sedmdesát let sporů o čtyři ostrovy [online]. 15.12.2016 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.

[4] The part of Yuzhno-Kurilsk that was affected by tsunami attack [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.

[5] BROOKE, James. Yuzhno-Kurilsk Journal; Between Russia and Japan, a Pacific Tug of War (Published 2002). The New York Times. 2002-10-02. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

[6] Federální cílový program Sociálního a ekonomického rozvoje Kurilských ostrovů na období 2007-2015 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-03.

[7] ENVIRONMENTAL IMPACT OF GEOTHERMAL DEVELOPMENT IN THE GORYACHY PLYAZH AREA, KUNASHIR ISLAND, RUSSIA. www.gagnavefsja.is [online]. [cit. 2007-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Južno-Kurilsk Южно-Курильск

znak vlajka
Poloha
Souřadnice	44°2′ s. š., 145°51′30″ v. d.
Nadmořská výška	30 m n. m.
Časové pásmo	UTC+10^[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Oblast	Sachalinská
Sachalinská oblast na mapě Ruska
Južno-Kurilsk
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	7 033 (2023 ▲)
Etnické složení	Rusové 80,3 % Ukrajinci 8,2 %
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Status	sídlo městského typu
Starosta	Pavel Vitalijevič Gomilevskij
Vznik	1946
Oficiální web	www.yuzhno-kurilsk.ru
Telefonní předvolba	(+7) 42455
PSČ	694500
Označení vozidel	65
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.