Jodid rtuťnatý
Jodid rtuťnatý (HgI2) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.
| Jodid rtuťnatý | |
|---|---|
 Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace | |
| Obecné | |
| Systematický název | jodid rtuťnatý |
| Latinský název | Hydrargyri iodidum rubrum |
| Anglický název | Mercury(II) iodide |
| Německý název | Quecksilber(II)-iodid |
| Sumární vzorec | HgI2 |
| Vzhled | červenooranžové krystaly (α) žluté krystaly (β) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7774-29-0 |
| Indexové číslo | 080-002-00-6 |
| ChEBI | 49659 |
| SMILES | I[Hg]I |
| InChI | InChI=1S/Hg.2HI/h;2*1H/q+2;;/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 454,90 g/mol |
| Teplota tání | 259 °C |
| Teplota varu | 353 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 127 °C (α → β) |
| Hustota | 6,36 g/cm3 (α) 6,271 g/cm3 (β, 20 °C) 6,094 g/cm3 (β, 128 °C) |
| Index lomu | nD= 2,748 (α, 20 °C) nD= 2,455 (β, 20 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | koncentrace nasyceného roztoku 0,004 % (17,5 °C) 0,01 % (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 3,17 g/100 g (20 °C) 6,51 g/100 g (66 °C) ethanol 2,20 g/100 g (20 °C) aceton 2,1 g/100 g (0 °C) 3,18 g/100 g (25 °C) roztok KI |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | diethylether benzen tetrachlormethan pyridin |
| Součin rozpustnosti | 4,26×10−14 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,552 5×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná bazálně centrovaná (α) kosočtverečně bazálně centrovaná (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 435,6 pm c= 1 234 pm β-modifikace a= 467,4 pm b= 732 pm c= 1 376 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −105,5 kJ/mol (α) −102,8 kJ/mol (β) |
| Entalpie tání ΔHt | 41,3 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 132 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 184,0 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −102,3 kJ/mol (α) −103,4 kJ/mol (β) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,172 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H330 H310 H300 H373 H410 |
| R-věty | R26/27/28 R33 R50/53 |
| S-věty | S1/2 S13 S28 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.[2]
Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a záření gama a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.[3] Používá se také na přípravu Nesslerova činidla používaného k důkazu přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.
V medicíně se HgI2 dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mercuric iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://jchemed.chem.wisc.edu/JCESoft/CCA/CCA2/MAIN/THERMHG/CD2R1.HTM
- ↑ http://www.freepatentsonline.com/6509203.html
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid rtuťnatý na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.