Jaromír Borecký
Jaromír Borecký (6. srpna 1869 České Budějovice[2] – 8. května 1951 Praha) byl český spisovatel, básník, překladatel, redaktor, hudební kritik a knihovník.
PhDr. Jaromír Borecký | |
---|---|
Rodné jméno | Jaromír Anton Borecký |
Narození | 6. srpna 1869 České Budějovice, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. května 1951 (ve věku 81 let) Praha, Československo |
Povolání | redaktor, knihovník, překladatel |
Národnost | česká |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | knihovní věda, poezie, překlad, literární kritika, hudební kritika, literární historie a libreto |
Děti | syn Miloš Borecký (1903–1954), orientalista[1] |
Příbuzní | vnuk Vladimír Borecký[1] |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v rodině Johanna Boreckého (1827–1912) a Anny rozené Isákové (1835–1927). Měl dva sourozence Václava (1858–1918) a Zdenku (1867–1954). Se svou ženou primabalerínou Františkou Schöpfovou (1862–1946) měl dvě děti: Jaromíru Rödlovou (1901–1969) a Miloše (1903–1954).[3]
Gymnázium studoval v Písku, ale maturoval v Praze. Po gymnáziu vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1899).[4] Věnoval se také studiu hudby a hudební teorie. Od r. 1891 byl úředníkem Veřejné a univerzitní knihovny[5] (dnes Národní knihovna), v l. 1920–1930 jejím ředitelem. Podílel se mmj. na založení Překladatelského spolku, Syndikátu českých spisovatelů, působil v řadě spolků a výborů.[6]
Jeho literární činnost byla ovlivněna stálým zájmem o vážnou hudbu, přátelstvím s Jaroslavem Vrchlickým, orientální literaturou a francouzskými dekadenty. Boreckého lyrika se vyznačuje výraznou náladovostí a hudebností, jeho próza zachycuje život českých lidí v cizím prostředí.[6] Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, perštiny, polštiny, portugalštiny, sanskrtu a španělštiny. Věnoval se rozsáhlé práci redakční a kritické, publikoval např. v České Thalii, Národních listech, Národní politice. Redigoval Sborník společnosti Jaroslava Vrchlického, revui Topičův sborník a po Antonínu Klášterském Literární týdeník Zvon, sérii Sborník světové poezie aj.[7]
Roku 1939 byl jmenován čestným občanem města Písku.[6]
Dílo
editovatBásně
editovat- Rosa mystika – Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892
- Básníkův kancionál: láska – Praha: Máj, 1905
- Zpěvy života – Praha: Máj, 1911
- Pršely růže ... – Praha: František Topič, 1920
- 8 nejkrásnějších – [Žermanice – Petr Bezruč; Je láska – Jaromír Borecký]. Ostrava-Vítkovice: Knihovna literárního kruhu, 1949
Drama
editovat- Krakonoš: opera o třech jednáních – hudba J. R. Rozkošný. Praha: F. A. Urbánek, 1890
Próza
editovat- Na cizím: románové studie. Praha: Unie, 1920
Spisy
editovat- Abul Kásim Firdúsí – dizertační práce. Praha: Univerzita Karlova, 1899
- Několik myšlének o Flaubertově "Pokušení sv. Antonína" – Praha: s. n., po 1900
- Česká poezie XIX. století. Slovenská literatura[5] – in: Devatenácté století slovem i obrazem (viz níže)
- Jaroslav Vrchlický: pokus o studium jeho díla – Praha: Máj, 1906
- Bedřich Smetana: tvůrce české hudby národní – J. S. Machar, O. Hostinský, Zdeněk Nejedlý, J. Borecký, F. V. Krejčí. Praha: Karel Ločák, 1909
- Jaroslav Kvapil – Praha: Máj, 1918
- Stručný přehled dějin české hudby – Praha: Mojmír Urbánek, 1928
- Stručný přehled dějin evropské hudby – Praha: M. Urbánek, 1929
- Alois Jirásek – Praha: Česká akademie věd a umění (ČAVU), 1933
Překlady
editovat- Tereza Raquinová: román – Emil Zola. Praha: J. Pospíšil, 1892
- Krásná Niverňanka: historie staré lodi a jejího mužstva – Alfons Daudet. Praha: J. Pospíšil, 1893
- Masky: drama o jednom dějství – Roberto Bracco; z italštiny Praha: Jan Otto, 1894
- Bratři Zemganno – Edmond de Goncourt. Praha: František Šimáček, 1894
- Méghadút, čili, Oblak poslem lásky: elegie – Kálidása; přeložili Josef Zubatý a Jaromír Borecký. Praha: Alois Wiesner, 1903
- Katechismus dějin hudby – Hugo Riemann; přeložil a opatřil dodatkem o české hudbě. Praha: Mojmír Urbánek,1903
- Sokratova žena: komedie – Théodore de Banville. Praha: Jan Otto, 1905
- Kniha králů – Firdúsí; z perštiny. Praha: Česká akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910
- Sonety: znělky milostné, znělky krymské – Adam Mickiewicz. Praha: Alois Hynek, 1911
- Triumf smrti – Gabriele d'Annunzio. Praha: J. R. Vilímek, 1912?
- Život – Guy de Maupassant; ilustrace Auguste Leroux. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Povídky ze staré Francie – Jean Moréas. Praha: F. Topič, 1914
- Obraz Doriana Graye – Oscar Wilde; přeložili Antonín Tille a Jaromír Borecký. Praha: Máj, po 1917
- Varšavanka – Stanisław Wyspiański. Praha: Jan Otto, 1918
- Pokušení sv. Antonína – Gustave Flaubert. Praha: F. Škeřík, 1921
- Pagoda lásky a jiné povídky – Myriam Harry. Praha: Máj, 1921
- Třicítiletá – Honore de Balzac. Praha: J. R. Vilímek, 1925
- Život – Guy de Maupassant. Praha: J. R. Vilímek, 1933
- Návrat do ráje – Teixeira de Pascoaes; z portugalštiny přeložili Jaromír Borecký a Rudolf J. Slabý. Praha: ČAVU, 1936
- Šílený Bůh: drama ve 4 dějstvích – José Echegaray. Praha: Máj, 1937
- Gítagóvinda: píseň o lásce Kršnově – Džajadéva; přeložili Josef Zubatý a Jaromír Borecký; k vydání připravil a komentáře sestavil Jiří Hubáček; úvodní studie Jiří Hubáček a Jakub Čejka. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021
Jiné
editovat- Renáta Mauperinova: román – J. a E. Goncourtové; přeložil Adolf Holk; nasal úvod. Praha: J. Otto, 1900
- Máj 1903: Ročník I. – František Herites; [J. Borecký, Metoděj Jahn, R. J. Kronbauer, Vilém Mrštík, Felix Téver, Emil Tréval]. Praha: Máj, 1903
- Vzpomínky členů Máje: Bohumil Adámek. J. Borecký. Díl 2 – R. J. Kronbauer; [Jan Havlasa, Josef Havlík, F. S. Holeček, M. Jahn, V. K. Jeřábek, Jan Klecanda, J. D. Konrád, Karel Leger, Alois Mrštík, Jan Osten, František Sekanina, Josef Šmaha, Emil Tréval]. Praha: Máj, 1904
- Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Díl I., 2 svazky – redaktor: Jan Klecanda; spolupracovníci: Bohumil Bauše, J. Borecký, František Xaver Harlas, Alois Irmler, Karel Jonáš, F. V. Krejčí, Jan Ladecký, František Mašek, Jaroslav Preis, J. Šedivý, Břetislav Šetlík, Ondřej Schrutz, Karel Štěpánek, J. J. Toužimský, Jaroslav Vrchlický. Praha: Unie, 1904
- Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Díl II., svazek druhý – redaktor: Jan Klecanda; spolupracovníci: Bohumil Bauše, J. Borecký, František Xaver Harlas, Alois Irmler, Karel Jonáš, F. V. Krejčí, Jan Ladecký, František Mašek, Jaroslav Preis, J. Šedivý, Břetislav Šetlík, Ondřej Schrutz, Karel Štěpánek, J. J. Toužimský, Jaroslav Vrchlický. Praha: Unie, po 1904
- Žena – uspořádali František Herites, J. Borecký; přispěli členové Máje Adolf Heyduk ... [et al.] Praha: Máj, 1906
- Máj 1908: Ročník VI. – František Herites; ilustrace Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Josef Mánes; [J. Borecký, Adol Heyduk, Antonín Klášterský, Karel Klostermann, Jaroslav Vrchlický]. Praha: Máj, 1908
- Talisman – Nedždet; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 1; z turečtiny přeložil Quido Jarník, napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Topičův sborník literární a umělecký. Roč. I., 1913–1914 – redakce: J. Borecký, Adolf Wenig. Praha: František Topič, 1913
- Vzpomínáme vás ...: bohatýrům Balkánu čeští spisovatelé a umělci – redigovali: výtvarnou část: Mikoláš Aleš a Otokar Štáfl; slovesnou část: Em. z Lešehradu, Pavel List, F. S. Procházka, K. Rožek a Q. M. Vyskočil; hudební část: Jaromír Borecký a J. Hoffmeister. Praha: Máj, 1913
- Topičův sborník literární a umělecký. Roč. II–X. – redaktoři J. Borecký, Adolf Wenig, Rudolf Vejrych. Praha: F. Topič, 1914–1923
- Sborníky Společnosti Jaroslava Vrchlického. – redakce: J. Borecký, P. M. Haškovec, A. Klášterský. Praha: Společnost, 1915–1937
- Když slunce zapadlo --: písně a nálady – Teréza Dubrovská; v úpravě M. Kalába; o básnířce J. Borecký. Praha: F. Topič, 1918
- Závěť Dra Fr. Lad. Riegra – upravil a původními dřevoryty vyzdobil F. Kobliha; [J. Borecký, Karel Mattuš, R. J. Kronbauer]. Praha: Máj, 1918
- Sedlák svým pánem: veselohra o čtyřech jednáních – Lope de Vega; ze španělského pro česká jeviště zpracoval Jaroslav Vrchlický; s úvodem J. Boreckého. Praha: Zora, 1919
- Chvatěruby: návštěvníkům v milou upomínku: uspořádal sborník; obálku navrhl V. H. Brunner. Praha: F. X. Matějovský, 1922
- Výbor básní – Anton Aškerc; přeložil Jaroslav Vrchlický; napsal úvod. Praha: J. Otto, 1923
- Almanach k čtyřicátému výročí založení závodu F. Topič v Praze, 1883–1923: seznam knih, obrazů a plastik – J. Borecký... et al. Praha: F. Topič, 1923
- O knihovně a museu Jaroslava Vrchlického – redakce J. Borecký a Václav Brtník. Praha: Společnost, 1923
- Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných: schváleno výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 14. února 1924 – sestavil. Praha: 1925
- Klub Pickwickův: humoristický román – Charles Dickens; přeložil Jiří Ščerbinský; úvod F. X. Prusík; úprava veršů J. Borecký. Praha: J. Otto, 1925
- Ze starých časů – Josefa Vejrychová; napsal předmluvu. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1931
- Soubor literárních prací a studií vztahujících se k dílu a osobě Jaroslava Vrchlického. [R.] 1938–1941 – vydaných Společností Jaroslava Vrchlického; redakce J. Borecký, Václav Brtník a Bohuslav Knoesl. Praha: Unie, 1942
- Svatopluku Čechovi: památník Jednoty Svatopluka Čecha k uctění 100. narozenin básníkových – uspořádali J. Borecký, Albert Pražák, Antonín Procházka, Ferdinand Strejček; v grafické úpravě Cyrila Boudy. Praha: Topičova edice, 1946
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Vladimír Borecký ve Slovníku české literatury po roce 1945
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni – ver. 22.12.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 12–13.
- ↑ a b c Borecký Jaromír. web.archive.org [online]. 2016-03-05 [cit. 2022-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů: Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 53–54.
Literatura
editovat- Knihovna Národního musea a Klementinum: úklady Jaromíra Boreckého – Bohumír Lifka. Praha: Rozmach, 1927
- Jaromír Borecký 1869–1951: literární pozůstalost (fragment): soupis – zpracoval Jan Wagner. Praha: Národní muzeum, 1963
- Jaromír Borecký 1896–1951: český orientalista, básník, překladatel a hudební a literární kritik – České Budějovice: Krajská knihovna, 1969
- Borecký Jaromír 1869–1951: edice inventářů č. 252 – Milena Vinařová. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1972
- Jaromír Borecký 1869–1951: literární pozůstalost – zpracovala Milena Vinařová. Praha: LAPNP, 1972
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 117.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 6. sešit: Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 54–55.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Borecký na Wikimedia Commons
- Autor Jaromír Borecký ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Borecký
- Digitalizovaná díla Jaromíra Boreckého v České digitální knihovně
- Jaromír Borecký v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Jaromír Borecký ve Slovníku českých knihovníků (SCK)
- Databáze knih: Jaromír Borecký
- Dobromila Lebrová: Jaromír Borecký, básník, překladatel, hudební kritik a knihovník
- Čtení z Písku, Jaromír Borecký – slavní obyvatelé města Písku