Viktor Kamil Jeřábek

český spisovatel a učitel

Viktor Kamil Jeřábek (4. února 1859, Litomyšl[1]16. dubna 1946, Litomyšl) byl český učitel, spisovatel, první předseda Moravského kola spisovatelů (1912–1921) a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[2]

Viktor Kamil Jeřábek
Rodné jménoVictor Antonin Jeřabek
Narození4. února 1859
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. dubna 1946 (ve věku 87 let)
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Litomyšli
Povoláníučitel, spisovatel, básník a prozaik
DětiČestmír Jeřábek
RodičeJan Vojtěch Jeřábek, Rozálie Jeřábková-Kuklová
PříbuzníDušan Jeřábek vnuk
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Matriční zápis o narození a křtu Kamila Jeřábka (matrika N 1858-1863 Litomyšl (SOA Zámrsk))

Životopis

editovat

Jeho rodiče byli Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) a Rozálie Jeřábková-Kuklová (1824), svatbu měli 9. 2. 1858. Měl pět sourozenců: Jindřišku (1861), Boženu (1863), Jana (1864–1864), Karla (1865–1866) a Marii Hálovou (1868). S manželkou Marií Jeřábkovou-Císařovou (1867), měli čtyři syny: Čestmíra (1893–1981), Ctibora (1894–1971), Milíče (1896–1979) a Jiřího (1903–1922).

Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Viktor vystudoval reálku v Litomyšli (1875 maturitní zkouška), poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře.

Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle, kde učil čtyři roky. Potom působil, už jako učitel, v Oslavanech, v Silůvkách (od 1881), v Pršticích (od 1887). Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel.[4]

Byl přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. Mezi jeho vzory byli Gogol, Turgeněv, Nováková a Mrštíkové. Používal pseudonym Vittorio Bonasia. V Brně bydlel na adrese Antonína Dvořáka 3.

... zaujímá významné místo ve vývoji realistické venkovské povídky. Nadán pronikavým pozorovatelským darem umí zachytit člověka v jeho prostředí, s jeho názory, předsudky i mluvou, umí se ponořit do jeho větších životních hloubek.

Jaroslav Kunc

  • Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: Romuald Promberger
  • Ze světa prostých lidí: povídky a obrázky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1898
  • Obrazy života: povídky a obrázky – Třebíč: Jan František Kubeš, 1891
  • Nové povídky a obrázky – Brno: Joža Barvič, 1894
  • Z minulých dob: povídky – Velké Meziříčí: s. n., 1897
  • Anna Bystřická: román učitelky – Praha: Edvard Beaufort, 1898
  • Doma: řada obrazů – illustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1899
  • Bodří maloměšťáci: tři povídky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [5]
  • Drobnosti z cest: causerie – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1902
  • Idylla staničky Třešňůvské – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1904
  • Ku břehům Baltu: cestovní causerie – Praha: E. Beaufort, 1905 [6]
  • Na příč Italií – Praha: E. Beaufort, 1907
  • Dobytí Podolan: moravský román – Moravská Ostrava: Revue moravsko-slezská, 1908
  • Počestná obec Valčice: obrazy z moravské dědiny – Olomouc: R. Promberger, 1908
  • Dílo saně a jiná prosa – Olomouc: R. Promberger, 1909
  • Humoresky – Brno: Vavřín Brumovský, 1909
  • Jak život šel ... – Brno: V. Brumovský, 1909
  • Proklaté peníze – Brno, V. Brumovský, 1909
  • Z oblastí jezerních: cestopisné obrázkyZábřeh: 1909
  • Špetka koření – Brno: V. Brumovský, 1910
  • Štěstí domova: starodávná reminiscence – Praha: Josef Richard Vilímek, 1910
  • Ó, mladosti radostná: pro mládež – Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, 1911
  • Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: R. Promberger, 1913
  • Trýzeň duše a jiné povídky – Praha: Emil Šolc, 1917 — malířsky vyzdobila Zdenka Vorlová-Vlčková. Praha: Šolc a Šimáček, 1929
  • O sirotka – Brno: Moravsko-slezská revue, 1919
  • Dědina za války a jiná prósa – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1920
  • Naši maloměšťáci – Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1920
  • Honzíček dobrodinec: příhody kluka nezbedy – Praha: J. R. Vilímek, 1922
  • Krista a jiné povídkyHolešov: Bedřich Tuček, 1922
  • Perun a červ a jiná drobná prósa – Praha: Mladé Proudy, 1922 [7]
  • Život: paměti Viktora Kam. Jeřábka – upravil Josef Čapek. Vyškov: František Obzina, 1924
  • Kruliš, dobrodruh: maloměstská povídka – Moravská Ostrava: s. n., 1925
  • Magnáti Růžové ulice – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1926
  • Ostrov trosečníků: vybledlé obrázky – Praha: František Borový, 1926 [8]
  • Gloria Manzoni: román – Praha: F. Borový, 1927
  • Zátoka: vesnické románky – Praha: F. Borový, 1927
  • Ve vichřici: osudy siroty – ilustroval František Vrobel. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1928
  • Děvečka Páně; Ve víru – Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1929
  • Hospoda zbožných příkladů: drobná próza – Brno: Brněnské knižní nakladatelství, 1929
  • Otcovství: román – Brno: Družstvo MKS, 1932 [9]
  • Rechtor Kvěch a jiná próza – Praha: F. Borový, 1933 [10]
  • Bouře a jiné dědinské kroniky – Praha: F. Borový, 1935
  • Stanička pod lesy; Pepina – Praha: F. Borový, 1935
  • A světlo věčné...: román – Brno: Novina, 1938
  • Mezi Litomyšlí a Brnem: zápisky literátovy – Litomyšl: MKS, 1941 [11]

Ocenění

editovat

V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.[12]

Reference

editovat
  1. Křticí matrika města Litomyšle: Jeřabek Victor Antonin 1859-02-04. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
  3. MZM – Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  4. JEŘÁBEK, Dušan. Brněnská romance. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1997. 199 s. S. 58–66. 
  5. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Bodří maloměšťáci [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  6. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ku břehům Baltu [online]. Praha: E. Beaufort, 1905 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  7. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Perun a červ a jiná drobná prósa [online]. Praha: Mladé Proudy, 1922 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  8. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ostrov trosečníků [online]. Praha: Fr. Borový, 1926 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  9. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Otcovství [online]. Praha: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1932 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  10. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Rektor Kvěch a jiná próza [online]. Praha: F. Borový, 1933 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  11. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Mezi Litomyšlí a Brnem [online]. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1941 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  12. vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Viktor Kamil Jeřábek: literární črta k jeho šedesátým narozeninám – Vojtěch Martínek. Brno: Moravskoslezská revue, 1919
  • FRABŠA, František Salesius; Čeští spisovatelé dnešní doby. Lidová tribuna. Praha. vyd. Praha: s. n., 1923. 160 s. S. 54–55
  • V. K. Jeřábek člověk a díloG. Preissová; V. K. Jeřábek; V. Martínek; uspořádal a vypravil Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1926
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatel Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 175
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 315–318
  • Viktor Kamil Jeřábek: (1859–1946): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Flanderková. Praha: Památník národního písemnictví, 1997
  • Vybraná díla Viktora Kamila Jeřábka [rukopis] – Andrea Audyová. 2012

Externí odkazy

editovat

Související články

editovat