Jan Mydlář

staroměstský kat

Jan Mydlář (1572,[pozn. 1] Chrudim14. března 1664, Praha[2]) byl staroměstský kat, nejznámější kat českých dějin, zakladatel katovské dynastie Mydlářů a syn chrudimského městského písaře Mydláře.[pozn. 2]

Jan Mydlář
Narození1572
Chrudim
Úmrtí14. března 1664 (ve věku 91–92 let)
Praha
Povoláníkat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Mydlář popravuje 27 českých pánů
J. Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů, vydání F. Topič, 1924

Nejznámějším zdrojem pro životopis Jana Mydláře je román českého spisovatele Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze. Svátek se při psaní svých knih sice opíral o historická studia, v jeho pracích ale fikce převažuje. I osudy Jana Mydláře je proto nutno přijímat s rezervou.[3] Podle Svátkovy knihy vystudoval Jan Mydlář pražské Karlovo vysoké učení a stal se tak magistrem medicíny.[pozn. 3] Jen nešťastnou shodou událostí (neopětovaná láska) se stal katovským holomkem u tehdejšího chrudimského kata Jiřího (Svátek) či Záviše Matěhy (což je podle Karla Štorkána pravděpodobnější)[5] Stal se tak člověkem bezectným a opovrhovaným.[6] Jeho další cesta z chrudimské katovny vedla však přímo do katovny staroměstské, tedy do obydlí nejvyššího popravčího Koruny české Václava Jaroše, mistra ostrého meče Starého Města pražského. Zde se Jan, coby katův pacholek, učil všem katovským dovednostem a mnohé z nich pak dále zdokonaloval už jako staroměstský kat. Oženil se s Alžbětou Špetlovou, dcerou slánského kata Jáchyma Špetleho, které koupil na Starém Městě i dům. Sám byl jako staroměstský kat i hlavním protagonistou staroměstských poprav českých stavů 21. 6. 1621. Žil v době císařů Rudolfa II. (1552–1612), jeho bratra Matyáše (1557–1619), Fridricha Falckého (1596–1632), Ferdinanda II. (1578–1637), Ferdinanda III. (1608–1657) a Leopolda I. (1640–1705). Aktivním staroměstským katem byl až do roku 1632, kdy poprvé „minul“ a přenechal tak své řemeslo synovi Janu Václavovi a sám odešel na zasloužený odpočinek.

Zemřel 14. března 1664 v Praze ve věku 91 nebo 92 let. Pohřben byl na hřbitově u kostela sv. Štepána na Novém Městě.[7]

Katovská dynastie rodu Mydlářů pak pokračovala jeho synem Janem Václavem a jeho vnuky Janem, jenž skončil sám na popravišti, a Danielem, který byl katem v Kostelci nad Černými lesy. Další osudy katovské rodiny Mydlářů jsou už nejasné a spekulativní.

Další zpracování

editovat
  • Film Pražský kat natočil režisér Rudolf Měšťák v roce 1927. V hlavní roli Jana Mydláře se objevil slavný zápasník Gustav Frištenský[8]
  • Otázkám zločinu a trestu v 17. století se často věnoval historik Jindřich Francek (* 1943); život Jana Mydláře je součástí publikace Mistři ostrého meče (Pardubice, Východočeské muzeum, 1995).
  • Karel Štorkán (1923–2007) napsal romány Kat Jan Mydlář; ve službách císařů (výtvarný doprovod Aleš Striegl, Praha, Sedistra, 1997) a Kati ve službách císařů; kronika katů Mydlářů (ilustrace Václav Rytina, Praha, Šulc a spol., 2003).
  • Vystupuje ve filmu Kozí příběh – pověsti staré Prahy.
  • V roce 2011 uvedlo pražské divadlo Broadway muzikál Kat Mydlář, s hudbou Michala Davida. V titulní roli se střídali Dan Hůlka, Marian Vojtko a Bohuš Matuš.[9]
  • Ve filmové verzi téhož muzikálu z roku 2011 hrál Jana Mydláře Dan Hůlka[10]

Poznámky

editovat
  1. 1572 je nejčastěji prezentovaným letopočtem Mydlářova narození, ale tento letopočet nepříliš koresponduje s následujícím během událostí jeho života. Podle spisovatele Svátka se narodil v roce 156263, ale pak by mu bylo v době smrti více než sto let, což je málo pravděpodobné. Historici také podporují narození v roce 1582.[1]
  2. Často je uváděn jako jeho otec městský konšel Matěj Mydlář, který byl ovšem jeho strýcem.
  3. Podle pořadu Bílá místa České televize ale v té době na Univerzitě Karlově lékařská fakulta vůbec nebyla, čili ji tam Mydlář nemohl vystudovat.[4]

Reference

editovat
  1. Kat Jan Mydlář [online]. Ottové z Losu, rev. 2009-05-16 21:32:42 CET [cit. 2009-12-03]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv Štěpána na Novém Městě Pražském
  3. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Josef Svátek, s. 432–434. 
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10207071307-bila-mista/211563230090005-kat-jan-mydlar, čas 2:33
  5. ŠTORKÁN, Karel. Kat Mydlář – ve službách císařů. Praha: Sedistra, 1997. 341 s. ISBN 80-85998-08-4. 
  6. http://21stoleti.cz/blog/2007/03/19/vsemi-opovrhovana-profese-katovske-remeslo/
  7. Fakta - Popravčí v Praze - Katové a jejich pacholci - Hrdelní právo. www.hrdelnipravo.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  8. Filmová databáze FDb.cz: Pražský kat - obsazení
  9. Muzikál Kat Mydlář - obsazení
  10. Filmová databáze FDb.cz: Kat Mydlář

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat