Josef Svátek

český romanopisec a spisovatel historických románů
Mons. Josefu Svátkovi, zemřelém roku 1948, pojednává článek Josef Svátek (kněz).

Josef Svátek (24. února 1835 v Praze[2]9. prosince 1897 tamtéž[3]) byl český novinář, kulturní historik a spisovatel, zejména historických románů.

Josef Svátek
Josef Svátek (Národní album, 1899)
Josef Svátek (Národní album, 1899)
Narození24. února 1835
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. prosince 1897 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povoláníspisovatel, novinář a historik
Národnostčeská
StátRakousko-Uhersko
Žánrhistorický román
Významná dílaPaměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
PříbuzníAdolf Svátek, bratr
Josef Jan Svátek. synovec
Marie Rollerová praneteř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svátek sice vystudoval reálné gymnázium v Ječné a následně roku 1858 České vysoké učení technické v Praze, ale pak se věnoval žurnalistice a historii. Byl vrstevníkem májovců a v mládí se přátelil s Adolfem Heydukem. Působil v redakci Pražských novin a Pražského deníku, psal také pro Prager Zeitung. Ve svých dílech zpracovával výsledky svého bádání v málo známých, nebo těžko přístupných archivech. Jeho prózy, týkající se zejména mocenské sítě jezuitů v Evropě a v Čechách, stavovského povstání a pobělohorských represí i revoluce v roce 1848, sympatizují s nekatolíky, vynikají množstvím historických a kulturních detailů a bohatým i fantastickým dějem.

Ve srovnání s nejvýznamnějšími českými autory historických próz, Václavem Benešem Třebízským, Aloisem Jiráskem a Zikmundem Wintrem, náleží Josefu Svátkovi v tomto žánru druhořadé místo[4].

Byl ovšem schopen též autorství odborných historických prací, některých dodnes využívaných, kdy navázal i na dílo zaneprázdněného profesora Antonína Rezka (viz výčet dole).

Josef Svátek zemřel 9. prosince roku 1897 v Praze na Malé Straně ve svém bytě v domě U Geigerů, na Jánském vršku čp. 325/9.[3].

Rodinný život

editovat

Byl ženat s Antonií, rozenou Pechawetzovou pocházející z Prahy, se kterou se oženil 6. září 1860[5] a měl osm dětí, narozených v letech 1859–1870. Manželka Antonie Svátková, roz. Pechawetzová, zemřela 21. prosince 1871[6]. Podruhé se Josef Svátek oženil s Antonií Pohlovou z Rychnova nad Kněžnou 21. října 1873. Měli jedinou dceru Klementinu, narozenou 23. listopadu 1877, která zemřela 26. listopadu 1877.[7][8]

Jeho mladším bratrem byl novinář, spisovatel a někdejší člen rakouského námořnictva Adolf Svátek.

Historické romány

editovat
 
Pamětní deska na fasádě domu na Jánském vršku, čp. 325/9, v Praze na Malé Straně
 
Portrét Josefa Svátka z roku 1874

Povídky

editovat

Odborné práce

editovat
  • Napoleon III., císař Francouzův (1861)
  • Kulturhistorische Bilder aus Böhmen (1879)
  • Pražské pověsti a legendy (1883)
  • Obrazy z kulturních dějin českých (1891, 2 díly) Dostupné online (oba díly)
  • Povstání lidu selského v Čechách roku 1680 (1899)
  • Dějiny poprav a katů v Čechách (2004), kniha obsahuje dva rozsáhlejší texty publikované na pokračování v Lumíru v letech 18851887 pod názvy K dějinám poprav a katů v Čechách a Souboje v Čechách.
  • SVÁTEK, Josef. Ze staré Prahy. Ilustrace Karel Štapfer. Praha: Vilímek, [1899]. Dostupné online. 

Dějiny Čech a Moravy nové doby

editovat

Josef Svátek napsal několik svazků do pokračování Zapovy Česko-moravské kroniky:

  • SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha třetí, Vladaření císaře a krále Leopolda I. Díl II. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1894. 451 s. Dostupné online [První díl vladaření Leopolda I. napsal Antonín Rezekdostupné zde.]
  • SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha čtvrtá, Panování císaře Josefa I. a Karla VI. V Praze: I.L. Kober, 1896. 438 s. Dostupné online
  • SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha pátá, Panování císařovny Marie Teresie. Část I. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1897. 453 s. Dostupné online
  • SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha šestá, Panování císařovny Marie Teresie. Část II. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1898. 415 s. Dostupné online

Reference

editovat
  1. hrob Josefa Svátka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-19. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
  3. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  4. Prof. PhDr. Otakar Chaloupka, DrSc., Slovník... (str. 380-381)
  5. Matriční záznam o sňatku Václava Svátka s Antonií Pechawetzovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  6. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Antonie Svátkové farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  7. Policejní přihlášky, Praha, Swatek Josef, 1835
  8. Soupis pražských obyvatel, Swatek Josef *1835
  9. SVÁTEK, Josef. Tajnosti pražské [online]. Praha: F. Topič, 1918 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  10. SVÁTEK, Josef. Majestát Rudolfa II [online]. Praha: L. Mazáč, 1940 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  11. SVÁTEK, Josef. Švédové v Praze [online]. Praha: F. Topič, 1926 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  12. SVÁTEK, Josef. Pražský kat [online]. Praha: F. Topič, 1927 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  13. SVÁTEK, Josef. Astrolog [online]. Praha: F. Topič, 1925 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  14. SVÁTEK, Josef. Praha a Řím: román ze století XVI [online]. Praha: L. Mazáč, 1941 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  15. SVÁTEK, Josef. Praha a Řím: román ze století XVI [online]. Praha: L. Mazáč, 1941 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Viz str. 412–413.]
  • STREJČEK, Ferdinand. Josef Svátek. V Praze: F. Topič, [1923]. 16 s.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat