Jan Konstantin

český operní pěvec, barytonista a pedagog

Jan Konstantin, vlastním jménem Jan Schindler (30. září 1894 Jeseník nad Odrou[1]28. června 1965 Hojsova Stráž čp. 102) byl český operní pěvec, barytonista a pedagog.

Jan Konstantin
operní pěvec Jan Konstantin
operní pěvec Jan Konstantin
Základní informace
Rodné jménoJan Schindler
Narození30. září 1894
Jeseník nad Odrou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. června 1965 (ve věku 70 let)
Hojsova Stráž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníoperní pěvec, hudební pedagog a učitel
Hlasový oborbaryton
OceněníZasloužilý umělec (1954)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Jeseníku nad Odrou v muzikantské rodině obchodního cestujícího Konstantina Schindlera a jeho ženy Nory roz. Habelová.[1] Prostředí této rodiny mělo velký vliv na volbu jeho budoucí životní cesty. Základní hudební dovednosti si ještě osvojil doma a již tehdy bylo jasné, že se zrodil pěvecký talent. Po absolvování reálky a abiturientského kurzu plzeňské obchodní akademie se začal během první světové války soukromě zdokonalovat ve zpěvu u bývalého pěvce Národního divadla Bohumila Ptáka.

Následně měl získat angažmá v Městském divadle v Plzni, ale v letech 1915–1918 musel narukovat do světové války. V létě roku 1919 se z války vrátil a spolupracoval s Josefem Skupou v kabaretních pořadech Loutkového divadla Feriálních osad[2] v Plzni a v srpnu téhož roku poprvé hostoval na plzeňské operní scéně. Následně Plzeň opustil a v letech 1919–1920 se stal členem operním souboru Státního divadla v Moravské Ostravě. V letech 1920–1921 byl členem souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde hostoval i v pozdějších letech.

V dubnu roku 1921 absolvoval již pod svým pseudonymem Jan Konstantin, několik zkušebních představení v pražském Národním divadle a téhož roku byl angažován. V Praze se pěvecky soukromě zdokonaloval u učitele zpěvu Carla Emericha[3]. V roce 1924 se zúčastnil zájezdu části souboru opery a baletu Národního divadla do Vídně, kde vystoupil v tamější Volksoper. V roce 1933 si zahrál i s dalšími kolegy z Národního divadla ve filmu, kde představoval sedláka Krušinu v Innemannově zfilmované opeře B. Smetany Prodaná nevěsta[4]. V roce 1936 vystupoval v demokratickém Španělsku a v roce 1937 organizoval umělecké večery ve prospěch boje proti španělskému fašismu.

Roku 1954 získal titul Zasloužilého umělce. V roce 1955 se vrátil před filmovou kameru podruhé, avšak naposledy, když hrál a zpíval v operních vložkách Krškova životopisného snímku Z mého života[5]. V roce 1956 navštívil Sovětský svaz. V letech 1943–1960 učil zpěv na Konzervatoři Praha a souběžně i na Hudební fakultě AMU. Mezi jeho žáky byli např. Jiří Schiller[6], Jan Hlavsa[7] a mnozí další. Kromě opery Národního divadla se Jan Konstantin věnoval také koncertní a zájezdové činnosti. V Národním divadle a setrval až do svého odchodu do důchodu 31.7.1960, však hostoval zde až do konce svého života.

Jan Konstantin zemřel 28. června 1965 v Hojsově Stráži čp. 102 ve věku 70 let. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)

editovat

Filmografie

editovat
  • 1933 – Prodaná nevěsta[4], role: sedlák Krušina
  • 1943 – Orfeus a Eurydika[8], zpívá starého žebráka
    • Čarodějův učeň[9], zpívá
  • 1955 – Z mého života[5], zpívá a hraje

Galerie

editovat

Literatura

editovat
  • 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  • 1997 – Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelství MMM, Praha
  • 1999 – Český biografický slovník XX. století (III. díl Q–Ž), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
    • Český biografický slovník XX. století (II. díl K–P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat