Figarova svatba

opera Wolfganga Amadea Mozarta

Figarova svatba (v originále Le nozze di Figaro) je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1786. Premiéra proběhla 1. května ve Vídni. Autorem libreta je Lorenzo da Ponte. Opera vznikla na základě divadelní hry Figarova svatba, kterou napsal Beaumarchais roku 1778.

Figarova svatba
Le nozze di Figaro
Scéna z Figarovy svatby - anonymní malba z 19. století
Scéna z Figarovy svatby - anonymní malba z 19. století
Základní informace
Žánropera buffa
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaLorenzo da Ponte
Počet dějství4
Originální jazykitalština
Literární předlohaPierre-Augustin Caron de Beaumarchais: La Folle Journée, ou le Mariage de Figaro
Datum vzniku1785-86
Premiéra1. května 1786, Vídeň, Burgtheater
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postavy

editovat

Figarova svatba je komická opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v 18. století na venkovském šlechtickém sídle ve Španělsku.

První dějství

editovat

Figaro a Zuzana plánují svatbu. Během vyměřování pokoje, ve kterém mají bydlet, se Zuzana svěřuje Figarovi, že ji obtěžuje hrabě Almaviva, což Figara rozčílí. Figara se naopak snaží pro sebe získat Marcellina, které Figaro kdysi nerozvážně slíbil manželství za půjčení peněz.

V druhé části si k Zuzaně přichází pro radu páže Cherubino, zamilovaný do hraběnky Almaviva. Toho se chystá hrabě poslat do války, protože se o jeho lásce vůči své manželce nějak dozvěděl. Cherubino se musí ukrýt, neboť přichází hrabě a snaží se smluvit si se Zuzanou schůzku. Hrabě ukrytého Cherubina objeví a rozkáže mu okamžitě opustit zámek. Do toho všeho přichází Figaro a oznamuje hraběti svou plánovanou svatbu se Zuzanou.

Druhé dějství

editovat

Figaro se snaží vrátit hraběte do náruče hraběnky, aby nechal Zuzanu na pokoji a umožnil jejich svatbu. Používá k tomu dost komplikovaný postup – Zuzana si má smluvit schůzku s hrabětem na večer v zahradě, kam má místo ní přijít Cherubino převlečený do ženských šatů, zároveň se o této schůzce má dozvědět i hraběnka.

Situace se komplikuje, když hrabě málem přistihne Cherubina v pokojích hraběnky, kde se mladík převléká do ženských šatů. Do toho navíc vchází Marcellina a stížností u hraběte se snaží dosáhnout slibované svatby s Figarem.

Třetí dějství

editovat

Hraběnka se chystá potrestat manžela a přemluví Zuzanu, aby si dala s hrabětem schůzku. Problém s Marcellinou je nečekaně vyřešen, když vyjde najevo, že Figaro je ve skutečnosti její syn.

Figaro se dozvídá o plánované schůzce hraběte se Zuzanou a žárlí, protože netuší, že za vším stojí Zuzanina domluva s hraběnkou.

Čtvrté dějství

editovat

Večer v parku za přítomnosti Zuzany a hraběnky (v navzájem vyměněných šatech), hraběte, Figara, Cherubina a několika svědků dochází k sérii předstíraných i vážně míněných vyznání lásky – obvykle nesprávným osobám považovaným za pravé osoby.

Vše se nakonec vysvětlí, hrabě přistižený hraběnkou při pokusu o nevěru je donucen dát svolení k Figarově svatbě se Zuzanou – zkrátka šťastný konec se vším všudy.

Nahrávky

editovat

Reference

editovat
  1. LE NOZZE DI FIGARO {368} [online]. Metropolitan Opera House [cit. 2017-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. W. A. Mozart: Figarova svatba (Česká televize)

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat