Jan Jeník z Bratřic
Rytíř Jan Jeník z Bratřic (6. ledna 1756 Radvanov[1] u Mladé Vožice – 26. srpna 1845 Praha[2]) byl rakouský důstojník, nadšený josefinista a český vlastenec, sběratel nejrůznějších zajímavostí k české minulosti, včetně lidových písní a říkadel. Na rozdíl od ostatních obrozenců sbíral kromě památek mluvy venkovské i mluvu městskou a jako jeden z prvních v české literatuře zachycuje lidová říkadla bez cenzury, tj. ponechává jim erotický a/nebo proticírkevní podtext či přímo obsah. Je zobrazen v Jiráskově románu F. L. Věk.
Jan Jeník z Bratřic | |
---|---|
Jen Jeník z Bratřic na portrétu od Antonína Brechtolda | |
Narození | 6. ledna 1756 Radvanov České království |
Úmrtí | 26. srpna 1845 (ve věku 89 let) Praha Rakouské císařství |
Povolání | historik, spisovatel, sběratel a autor memoárů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel ze staré rytířské rodiny, studoval v Praze gymnázium a práva, od roku 1783 sloužil v armádě zprvu jako kadet. Bojoval u Bělehradu, v Německu i ve Francii, několikrát byl raněn, roku 1795 povýšen na setníka (kapitána), od roku 1800 žil jako soukromník a obecně známá postava v Praze.[3]
Zbytek života věnoval sbírání zajímavostí všeho druhu. Zanechal po sobě více než 27 svazků rukopisných záznamů a německy psaný vlastní životopis (Tagebuch merkwürdiger Vorfälle meiner Dienstzeit).[4]
Z této nesmírně rozsáhlé pozůstalosti vyšlo několik výborů, zejména Písně krátké lidu českého obecného (1929). Jde o pravděpodobně jednu z prvních sbírek českých lidových písní, která vznikla začátkem 19. století. Jde zejména o písně venkovského a městského lidu. Některé skladby jsou vynikající úrovně, jiné poněkud slabší, většina je rozverného rázu.
Dcera jeho bratrance Marie Lankisch von Hörnitz byla první ženou zemského advokáta Jana Měchury a matkou Leopolda Eugena Měchury a Terezie Měchurové (manželky Františka Palackého). Jeník z Bratřic byl pravidelným návštěvníkem salonu v pražském paláci Jana Měchury.[5]
Rytíř Jan Jeník je pohřben v kostele sv. Havla v Chotýšanech.[6]
Knihy
editovat- 1929 Písně krátké lidu českého obecného
- 1959 Rozmarné písničky Jana Jeníka z Bratřic, zpracoval Jaroslav Markl, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.
- 1999 Písně krátké Jana Jeníka rytíře z Bratřic, I. díl, zpracoval Jiří Traxler, vydal Etnologický ústav AV ČR, ISBN 80-85010-39-9
- 2011 Písně krátké Jana Jeníka rytíře z Bratřic, II. díl, zpracoval Jiří Traxler, vydal Etnologický ústav AV ČR, ISBN 978-80-87112-41-0
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých JIL Z8, s. 171. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Jan Jeník z Bratřic.
- ↑ Ottův slovník nové doby, heslo Jan Jeník z Bratřic.
- ↑ Archivovaná kopie. lidemesta.cz [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Kostel sv. Havla v Chotýšanech [online]. sazava.info [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
Literatura
editovat- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- J. Jeník z Bratřic, Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé. Praha : Maťa 1998
- J. Jeník z Bratřic, Z mých pamětí. Praha : ELK 1947
- J. Polišenský, Jan Jeník z Bratřic: studie s ukázkami z díla. Praha : Melantrich 1989
- J. Jeník z Bratřic, Když jsem šel okolo vrat.... Praha : Artes Liberales, 2009. 228 s. ISBN 978-80-254-4235-7
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Jeník z Bratřic na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Jeník z Bratřic
- Autor Jan Jeník z Bratřic ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Jeník z Bratřic v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Jan Jeník z Bratřic v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- NĚMEČEK, Jiří. Vojenská kariéra a život rytíře Jana Jeníka z Bratřic. Liberec, 2014 [cit. 2021-03-17]. 89 s. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí práce Pavel Smrž. Dostupné online. Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.