Jahjá Sinvár
Jahjá Ibráhím Hasan as-Sinvár[1] (arabsky يحيى إبراهيم حسن السنوار; 29. října 1962 Chán Júnis – 16. října 2024 Rafah)[2] byl palestinský terorista a politik, v letech 2017–2024 faktický vládce Pásma Gazy.[3][4][5] Byl jedním ze spoluzakladatelů vojenského křídla Hamásu.[6] Do roku 2024 byl druhou nejmocnější postavou v Hamásu.[7] Po smrti Ismáíla Haníji byl v srpnu 2024 zvolen předsedou politbyra Hamásu[8] a tím šéfem politického křídla hnutí.[9]
Jahjá Sinvár | |
---|---|
Jahjá Sinvár (2011) | |
Předseda politbyra Hamásu | |
Ve funkci: 6. srpna 2024 – 16. října 2024 | |
Předchůdce | Ismáíl Haníja |
de facto vládce Pásma Gazy | |
Ve funkci: 13. února 2017 – 16. října 2024 | |
Předchůdce | Ismáíl Haníja |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hamás |
Narození | 29. října 1962 Chán Júnis, Palestinská území |
Úmrtí | 16. října 2024 (ve věku 61 let) Tel al-Sultan refugee camp |
Příčina úmrtí | zabit v boji |
Příbuzní | Mohammed Sinwar a Zakariya Ibrahim Sinwar (sourozenci) |
Sídlo | Pásmo Gazy |
Alma mater | Islámská univerzita v Gaze |
Profese | politik a terorista |
Náboženství | islám |
Commons | Yahya al-Sinwar |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V září 2015 byl federální vládou USA označen za Specially Designated Terrorist (doslova „speciálně označený terorista“).[6]
V květnu 2024 oznámil vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan svůj záměr požádat o vydání zatykače na Sinvára. Jako důvod uvedl páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[10]
Raný život
editovatNarodil se jako Jahjá Ibrahím Hasan Sinvár v roce 1962 v uprchlickém táboře v Chán Júnis, který byl pod egyptskou vládou a kde strávil svá první léta. Jeho rodina pochází z Aškelonu, do Pásma Gazy uprchli nebo byli vyhoštěni během První arabsko-izraelské války v roce 1948. Po absolvování střední školy v Chán Júnis pokračoval na Islámské univerzitě v Gaze, kde získal bakalářský titul v oboru arabistika.[11][12]
Kariéra
editovatPoprvé byl zatčen v roce 1982 za podvratnou činnost a několik měsíců strávil ve věznici Fara, kde se seznámil s dalšími palestinskými aktivisty, včetně Saláha Šehadé, a věnoval se palestinské věci.[11] V roce 1985 byl znovu zatčen[4] a po propuštění spolu s Rawhím Muštahou založil bezpečnostní organizaci, která se mimo jiné zabývala odhalováním izraelských špionů v palestinském hnutí a která se v roce 1987 stala „policií“ Hamásu.[11]
V roce 1988 zosnoval únos a zabití dvou izraelských vojáků a vraždu čtyř Palestinců, které podezříval ze spolupráce s Izraelem, za což byl zatčen, odsouzen za vraždu a v roce 1989 odsouzen ke čtyřem doživotním trestům.[4][6] Několikrát se pokusil o útěk, ale vždy byl dopaden.[12][13] Během výkonu trestu mu byl v roce 2008 izraelskými lékaři odstraněn rakovinný nádor na mozku, čímž mu zachránili život. Odpykal si 22 let z trestu a byl nejstarším palestinským vězněm propuštěným mezi 1 026 dalšími v roce 2011 při výměně vězňů za vojáka Izraelských obranných sil Gil'ada Šalita, kterého Hamás držel pět let jako rukojmí.[3][14]
V únoru 2017 byl tajně zvolen vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy a vystřídal Ismáíla Haníju. V březnu zřídil správní výbor pro Pásmo Gazy kontrolovaný Hamásem, což znamenalo, že se postavil proti jakémukoli sdílení moci s Palestinskou autonomií v Rámaláhu. Odmítal jakékoli usmíření s Izraelem.[3] Vyzval bojovníky, aby zajali další izraelské vojáky.[6] V září 2017 začalo v Egyptě nové kolo jednání s Palestinskou autonomií a Sinvár souhlasil se zrušením správního výboru Hamásu pro Pásmo Gazy.[15]
Dne 16. května 2018 v nečekaném prohlášení pro televizi Al-Džazíra prohlásil, že Hamás bude pokračovat „mírovém, lidovém odporu“, což otevírá možnost, že Hamás, který je v mnoha zemích považován za teroristickou organizaci, může hrát roli při jednáních s Izraelem.[16] O týden dříve prohlásil: „Raději zemřeme jako mučedníci, než abychom zemřeli z útlaku a ponížení“, a dodal: „Jsme připraveni zemřít a desetitisíce lidí zemřou s námi“.[17]
V březnu 2021 byl v tajných volbách zvolen na druhé čtyřleté období do čela pobočky Hamásu v Pásmu Gazy. Byl nejvýše postaveným představitelem Hamásu v Pásmu Gazy a faktickým vládcem Pásma Gazy a po Haníjovi druhým nejmocnějším členem Hamásu.[18]
Dne 15. května 2021 byl hlášen izraelský nálet na jeho dům, bezprostřední informace o mrtvých či zraněných nebyly k dispozici. K náletu došlo v oblasti Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.[19] V následujícím týdnu se však nejméně čtyřikrát objevil na veřejnosti.
Zdravotní stav
editovatV roce 2008 byl Sinvárovi zjištěn zhoubný nádor na mozku. Izraelští lékaři mu náročnou operací zachránili život. „Řekla jsem mu, že stát Izrael vyhrál bitvu o jeho život, zachránil ho. A on na to: No a? To je vaše starost. Nejsem vám vděčný,“ uvedla bývalá ředitelka věznice ha-Šaron Betty Lahatová.[20]
Dne 16. října 2024 byl zabit ve městě Rafah v Pásmu Gazy při akci izraelských ozbrojených sil. Tělo bylo identifikováno za pomocí rentgenu zubů a porovnání vzorků DNA, které od něj Izraelci získali během jeho pobytu ve vězení.[2] Jeho úmrtí bylo potvrzeno 17. října izraelským ministrem zahraničí Jisra'elem Kacem.[21]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Yahya Sinwar na anglické Wikipedii a יחיא סנוואר na hebrejské Wikipedii.
- ↑ The new leader of Hamas in Gaza is Yahya Al-Sinwar [online]. Middle East Monitor, 2017-02-13 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b BOB, Yonah Jeremy; LAZNIK, Jacob; ARIEH, Maya Gur. Hamas leader Yahya Sinwar killed in Rafah, Gaza Strip. JPost.com [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Roč. 2024. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Election of new Hamas Gaza Strip leader increases fears of confrontation. The Guardian [online]. 2017-02-13 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hamas names hard-liner as its new political leader in Gaza. The Washington Post [online]. 2017-02-13 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Palestinský Hamás v Pásmu Gazy povede radikál Sinvár. Kompromisy s Izraelem neuznává. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-14 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Terrorist Designations of Yahya Sinwar, Rawhi Mushtaha, and Muhammed Deif [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu.
- ↑ The Palestinians try to reconcile. The Economist [online]. 2017-10-05 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Hamas names Yahya Sinwar as new leader after Ismail Haniyeh’s killing [online]. Al-Džazíra, 2024-08-06 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Hamás si vybral nového vůdce. Zabitého Haníju nahradí hlavní strůjce útoků 7. října Jahjá Sinvár. iROZHLAS [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ KOTTASOVÁ, Ivana. Exclusive interview: ICC prosecutor seeks arrest warrants against Sinwar and Netanyahu for war crimes over October 7 and Gaza. CNN [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c نبذة عن حياة الأسير يحيى السنوار مؤسس الجهاز الأمني لحركة المقاومة الإسلامية حماس [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu. (arabsky)
- ↑ a b Yehya Ibrahim Sinwar [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu.
- ↑ قائد حماس بالسجون يحيى السنوار... خطط للهرب اكثر من مرة وعوقب بالعزل [online]. 2011-10-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (arabsky)
- ↑ Hamas leader tests positive for coronavirus [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Hamas agrees to steps towards Palestinian unity [online]. Al-Džazíra, 2017-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ The leader of Hamas in Gaza is the most influential man in Palestine. The Economist [online]. 2018-05-26 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ As Gaza Teeters on Precipice, a Hamas Leader Speaks Out. The New York Times [online]. 2018-05-10 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Yahya Sinwar [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Home of Hamas leader in Gaza said hit by Israeli strike. The Times of Israel [online]. 2021-05-16 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Přes dvacet let strávil Jahjá Sinvár ve vězení a nyní stál za útokem na Izrael. Je terčem číslo jedna. ČT24 [online]. 2023-10-18. Dostupné online.
- ↑ BAUER, Vojtěch; VOCŮ, Taťána. Potvrzeno. Číslo jedna Hamásu Sinvár je po smrti - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jahjá Sinvár na Wikimedia Commons