Nádory mozku
Nádory mozku nebo také intrakraniální nádory jsou takové nádory, které postihují mozek a mozkové obaly (mozkové pleny). Může se jednat jak o nádory primární, tedy o nádory vzniklé přímo z příslušných tkání, tak i o nádory sekundární, tedy metastázy jiných nádorů ať už z mozku nebo z těla. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, liší se od jiných nádorů svým chováním a mnohdy i symptomatologií.
Charakteristika
editovatPro nádory mozku je příznačné, že rostou v uzavřeném prostoru lebky, takže i typicky benigní nádor může postiženého usmrtit nárůstem nitrolebního tlaku (nitrolební hypertenzí). O primárních nádorech mozku se proto někdy hovoří jako o nádorech topicky maligních. Kvůli tomu, že je mozek relativně oddělen od zbytku těla selektivní bariérou (hematoencefalická bariéra), jsou výrazně omezeny i terapeutické možnosti. Primární nádory (50-60%) jsou tvořeny z onemocnění gliomů (glioblastom, astrocytom, oligendendrogliom, ependymom), podpůrné tkáně (meningeom, schwannom) a z primitivních buněk meduloblastom. Sekundární (20-40%) z mozkových tumorů.
Primární mozkové tumory nemetastazují s výjimkou likvorové dráhy. Některé gliomy (astrocytom) sice patří do relativně benigních, ale mohou se zvrhnout do maligních. V dospělém věku jsou mozkové nádory poměrně vzácné, zato v dětském věku představují nádory mozku druhé nejčastější nádorové onemocnění. Terapie a prognóza se u jednotlivých typů nádorů výrazně liší. Zatímco např. glioblastoma multiforme patří mezi vysoce maligní nádory s pětiletým přežitím menším než 10%, u operabilních a úspěšně odoperovaných gliomů dětského věku je dosaženo úplného vyléčení až u 90% nemocných.
Obecné příznaky
editovatNa celkových příznacích se podílí především nitrolební hypertenze, takže se projevuje tupou bolestí hlavy (častěji u benigních tumorů), většinou s nenápadným začátkem a pomalou progresí. Zpravidla je bolest horší ráno při probuzení, kdy je spojena s nauzeou a zvracením. Občas se objevuje závrať a nejistota v prostoru. Psychické příznaky se manifestují útlumem, snížením zájmu, aspontenitou, poruchami paměti. Nádory supratentoriálních hemisfér mají tendenci ke generalizovaným nebo parciálním epileptickým záchvatům. V pozdních stadiích se na očním pozadí objevuje městnavá papila.
Ložiskové příznaky
editovatLožiskové příznaky vyplývají z lokalizace nádoru a mají význam pro diagnózu. U dětí např. dochází k abnormální fixaci hlavy. Mozkový tumor je typizován lokalizovanou lézí, které odpovídá postižení určité krajiny, výjimkou jsou vícečetné metastázy.
Příčiny a diagnostika
editovatPříčiny většiny mozkových nádorů jsou neznámé. Mezi rizikové faktory patří dědičná neurofibromatóza, vystavení ionizujícími záření, působení vinylchloridu, Virus Epstein-Barrové. Vliv mobilních telefonů nebyl úplně potvrzen.[1][2] Nejčastější diagnostický postup je CT, které prokáže expanzivní tumor i kolaterální edém a kalcifikaci. Dále se užívá MR a angiografie. Nativní RTG lebky je v časných stadiích bez nálezu, lumbální punkce je kondraindikována. Samotná hypertenze se dá zjistit na tureckém sedle. Samotný typ tumoru je takto těžko zjistitelný, využívá se proto histologického vyšetření.
Klasifikace dle WHO
editovatNádory mozku se obvykle dělí podle histogeneze, tedy podle tkáně, jejíž rysy alespoň částečně přebírá i tkáň nádorová a ze které pravděpodobně nádor vyrostl. Ke klasifikaci mozkových nádorů se používá klasifikace dle WHO z roku 1993:
Reference
editovat- ↑ "General Information About Adult Brain Tumors". NCI. 2014-04-14. Vydáno 8.6. 2014.
- ↑ http://www.cancer.gov/types/brain/hp/adult-brain-treatment-pdq#section/all