Ismail Kadare
Ismail Halit Kadare (28. ledna 1936 Gjirokastër – 1. července 2024)[1] byl albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žil střídavě v Albánii a Francii.
| Ismail Kadare | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. ledna 1936 Gjirokastër |
| Úmrtí | 1. července 2024 (ve věku 88 let) Tirana |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Povolání | básník, romanopisec a překladatel |
| Národnost | Albánci |
| Alma mater | Tiranská univerzita Literární institut Maxima Gorkého |
| Témata | literární činnost, poezie a próza |
| Významná díla | Generál mrtvé armády Kështjella Kronika v kameni Krvavý duben Ura me tri harqe … více na Wikidatech |
| Ocenění | Světová cena Cina Del Ducy (1992) čestný doktor Stendhalovy univerzity (1992) komandér Řádu umění a literatury (1996) čestný doktor Univerzity Jeana Monneta v Saint-Étienne (1997) Herderova cena (1998) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Helena Kadareová (1963–2024) |
| Děti | Besiana Kadareová |
| Vlivy | Italo Calvino |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzdělání
editovatAbsolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.
Poezie
editovatLiterární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.
Próza
editovatKadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).
Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.
Spor o albánskou identitu
editovatKniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.
Ocenění
editovatV roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ismail Kadare dies! Along with it a civilization. TiranaPost [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Novú literárnu cenu získal Albánec Kadare. SME [online]. 2005-06-03 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ismail Kadare na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ismail Kadare
- Ismail Kadare v Databázi knih
- Ismail Kadare: Pozvání do spisovatelovy pracovny, A2, 27/2006
