Hry jihovýchodní Asie

Hry jihovýchodní Asie (anglicky SEA Games) jsou oblastní mezinárodní sportovní soutěže, pořádané pod patronátem MOV. Soutěží se účastní 11 zemí jihovýchodní Asie. Jsou jedněmi z pěti subregionálních her pořádaných Asijskou olympijskou radou.

Logo

Dějiny

editovat

Předchůdcem her byly Hry poloostrovu jihovýchodní Asie (SEAP Games), které vznikly 22. května 1958, když se delegáti ze zemí na poloostrově jihovýchodní Asie, kteří se zúčastnili Asijských her v japonském Tokiu, sešli a dohodli na založení sportovní organizace SEAP. Hry byly koncipovány Luangem Sukhumem Nayapraditem, tehdejším viceprezidentem Thajského olympijského výboru. Navrhovaným zdůvodněním bylo, že regionální sportovní akce pomůže podpořit spolupráci, porozumění a vztahy mezi zeměmi v regionu jihovýchodní Asie.

Zakládajícími členy bylo šest zemí, Barma, Kambodža, Laos, Malajsko, Thajsko a Jižní Vietnam. Tyto země souhlasily s pořádáním her jednou za dva roky v červnu 1959 a poté byl vytvořen Výbor federace her. První hry SEAP se konaly v Bangkoku od 12. do 17. prosince 1959 a zúčastnilo se jich více než 527 sportovců a funkcionářů ze 6 zemí (Barma, Laos, Malajsko, Singapur, Jižní Vietnam a Thajsko). Závodilo se ve 12 sportech.

Na 8. hrách v roce 1975 bylo zváženo přijetí Bruneje, Indonésie a Filipín a tyto země byly formálně přijaty v roce 1977. Ve stejném roce federace SEAP změnila svůj název na Federaci her jihovýchodní Asie (SEAGF) a hry jsou od té doby známé jako Hry jihovýchodní Asie. Přestože se Východní Timor nachází blíže k Tichomoří než k asijskému kontinentu a není členem ASEAN, byl přijat na 22. SEA Games v roce 2003.

Přehled

editovat
Hry Město Stát Zahajovatel Termín Sporty Soutěže Země Účastníci Nejúspěšnější země
1959 Bangkok Thajsko  Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 12.17. prosince 1959 &0000000000000012.00000012 &0000000000000067.00000067 &0000000000000006.0000006 &0000000000000518.000000518 Thajsko  Thajsko
1961 Rangún Barma  Barma prezident Win Maung 11.16. prosince 1961 &0000000000000013.00000013 &0000000000000086.00000086 &0000000000000007.0000007 &0000000000000623.000000623 Barma  Barma
1963 Hry zrušeny z důvodů nestabilní politické situace v pořádající Kambodži
1965 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Ismail Nasiruddin z Terengganu 14. - 21. prosince 1965 &0000000000000014.00000014 &0000000000000134.000000134 &0000000000000007.0000007 &0000000000000963.000000963 Thajsko  Thajsko
1967 Bangkok Thajsko  Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 9.16. prosince 1967 &0000000000000016.00000016 &0000000000000144.000000144 &0000000000000006.0000006 &0000000000000984.000000984 Thajsko  Thajsko
1969 Rangún Barma  Barma premiér Ne Win 6.13. prosince 1969 &0000000000000015.00000015 &0000000000000145.000000145 &0000000000000006.0000006 &0000000000000920.000000920 Barma  Barma
1971 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Abdul Halim z Kedahu 6.13. prosince 1971 &0000000000000015.00000015 &0000000000000156.000000156 &0000000000000007.0000007 &0000000000000957.000000957 Thajsko  Thajsko
1973 Singapur Singapur  Singapur prezident Benjamin Sheares 1.8. září 1973 &0000000000000016.00000016 &0000000000000161.000000161 &0000000000000007.0000007 &0000000000001632.0000001 632 Thajsko  Thajsko
1975 Bangkok Thajsko  Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 9.16. prosince 1975 &0000000000000018.00000018 &0000000000000172.000000172 &0000000000000004.0000004 &0000000000001142.0000001 142 Thajsko  Thajsko
1977 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Yahya Petra z Kelantanu 19.26. listopadu 1977 &0000000000000018.00000018 &0000000000000188.000000188 &0000000000000007.0000007 Indonésie  Indonésie
1979 Jakarta Indonésie  Indonésie prezident Suharto 21.30. září 1979 &0000000000000018.00000018 &0000000000000226.000000226 &0000000000000007.0000007 Indonésie  Indonésie
1981 Manila Filipíny  Filipíny prezident Ferdinand Marcos 6.15. prosince 1981 &0000000000000018.00000018 &0000000000000245.000000245 &0000000000000007.0000007 &0000000000001800.0000001 800[1] Indonésie  Indonésie
1983 Singapur Singapur  Singapur prezident Devan Nair 28. května6. června 1983 &0000000000000018.00000018 &0000000000000233.000000233 &0000000000000008.0000008 Indonésie  Indonésie
1985 Bangkok Thajsko  Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 8.17. prosince 1985 &0000000000000018.00000018 &0000000000000251.000000251 &0000000000000008.0000008 Thajsko  Thajsko
1987 Jakarta Indonésie  Indonésie prezident Suharto 9.20. září 1987 &0000000000000026.00000026 &0000000000000372.000000372 &0000000000000008.0000008 Indonésie  Indonésie
1989 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Azlan Shah z Peraku 20.31. srpna 1989 &0000000000000024.00000024 &0000000000000302.000000302 &0000000000000009.0000009 &0000000000002800.0000002 800[1] Indonésie  Indonésie
1991 Manila Filipíny  Filipíny prezidentka Corazon Aquinová 24. listopadu3. prosince 1991 &0000000000000028.00000028 &0000000000000327.000000327 &0000000000000009.0000009 Indonésie  Indonésie
1993 Singapur Singapur  Singapur prezident Wee Kim Wee 12.20. června 1993 &0000000000000029.00000029 &0000000000000318.000000318 &0000000000000009.0000009 &0000000000003200.0000003 200[1] Indonésie  Indonésie
1995 Čiang Mai Thajsko  Thajsko korunní princ Mahá Vatčirálongkón 9.17. prosince 1995 &0000000000000028.00000028 &0000000000000335.000000335 &0000000000000010.00000010 &0000000000003262.0000003 262 Thajsko  Thajsko
1997 Jakarta Indonésie  Indonésie prezident Suharto 11.19. října 1997 &0000000000000036.00000036 &0000000000000490.000000490 &0000000000000010.00000010 &0000000000005179.0000005 179 Indonésie  Indonésie
1999 Bandar Seri Begawan Brunej  Brunej sultán Hassanal Bolkiah 7.15. srpna 1999 &0000000000000021.00000021 &0000000000000233.000000233 &0000000000000010.00000010 &0000000000002365.0000002 365 Thajsko  Thajsko
2001 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Salahuddin ze Selangoru 8.17. září 2001 &0000000000000032.00000032 &0000000000000391.000000391 &0000000000000010.00000010 &0000000000004165.0000004 165 Malajsie  Malajsie
2003 Hanoj, Ho Či Minovo Město Vietnam  Vietnam premiér Phan Văn Khải 5.13. prosince 2003 &0000000000000032.00000032 &0000000000000442.000000442 &0000000000000011.00000011 &0000000000005000.0000005 000[1] Vietnam  Vietnam
2005 Manila Filipíny  Filipíny prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová 27. listopadu5. prosince 2005 &0000000000000040.00000040 &0000000000000443.000000443 &0000000000000011.00000011 &0000000000005336.0000005 336 Filipíny  Filipíny
2007 Nakhon Ratčasima Thajsko  Thajsko korunní princ Mahá Vatčirálongkón 6.15. prosince 2007 &0000000000000043.00000043 &0000000000000475.000000475 &0000000000000011.00000011 &0000000000005282.0000005 282 Thajsko  Thajsko
2009 Vientiane Laos  Laos prezident Čumaly Sayason 9.18. prosince 2009 &0000000000000029.00000029 &0000000000000372.000000372 &0000000000000011.00000011 &0000000000003100.0000003 100 Thajsko  Thajsko
2011 Jakarta, Palembang Indonésie  Indonésie prezident Susilo Bambang Yudhoyono 11.22. listopadu 2011 &0000000000000044.00000044 &0000000000000545.000000545 &0000000000000011.00000011 &0000000000005965.0000005 965 Indonésie  Indonésie
2013 Neipyijto Myanmar (Barma)  Myanmar (Barma) viceprezident Nyan Tun 11.22. prosince 2013 &0000000000000037.00000037 &0000000000000460.000000460 &0000000000000011.00000011 &0000000000004730.0000004 730 Thajsko  Thajsko
2015 Singapur Singapur  Singapur prezident Tony Tan 5.16. čarvna 2015 &0000000000000036.00000036 &0000000000000402.000000402 &0000000000000011.00000011 &0000000000004370.0000004 370 Thajsko  Thajsko
2017 Kuala Lumpur Malajsie  Malajsie sultán Muhammad V z Kelantanu 19.30. srpna 2017 &0000000000000038.00000038 &0000000000000404.000000404 &0000000000000011.00000011 &0000000000004709.0000004 709 Malajsie  Malajsie
2019 Mabalacat, Manila, Pasay, Olongapo a další[2] Filipíny  Filipíny prezident Rodrigo Duterte 30. listopadu11. prosince 2019 &0000000000000056.00000056 &0000000000000530.000000530 &0000000000000011.00000011 &0000000000005630.0000005 630 Filipíny  Filipíny
2021 Hanoj[3] Vietnam  Vietnam prezident Nguyễn Xuân Phúc 12.23. května 2022 &0000000000000040.00000040 &0000000000000523.000000523 &0000000000000011.00000011 &0000000000005467.0000005 467 Vietnam  Vietnam
2023 Phnompenh Kambodža  Kambodža premiér Hun Sen 5.17. května 2023 &0000000000000037.00000037 &0000000000000584.000000584 &0000000000000011.00000011 &0000000000006210.0000006 210 Vietnam  Vietnam

Medailové pořadí národů

editovat
Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Thajsko  Thajsko &0000000000002453.0000002 453 &0000000000002127.0000002 127 &0000000000002204.0000002 204 &0000000000006784.0000006 784
2. Indonésie  Indonésie &0000000000001980.0000001 980 &0000000000001876.0000001 876 &0000000000001970.0000001 970 &0000000000005826.0000005 826
3. Malajsie  Malajsie[4] &0000000000001376.0000001 376 &0000000000001363.0000001 363 &0000000000001872.0000001 872 &0000000000004611.0000004 611
4. Vietnam  Vietnam[5] &0000000000001269.0000001 269 &0000000000001097.0000001 097 &0000000000001221.0000001 221 &0000000000003587.0000003 587
5. Filipíny  Filipíny &0000000000001180.0000001 180 &0000000000001346.0000001 346 &0000000000001702.0000001 702 &0000000000004228.0000004 228
6. Singapur  Singapur &0000000000001045.0000001 045 &0000000000001090.0000001 090 &0000000000001500.0000001 500 &0000000000003635.0000003 635
7. Myanmar (Barma)  Myanmar (Barma)[6] &0000000000000594.000000594 &0000000000000784.000000784 &0000000000001095.0000001 095 &0000000000002473.0000002 473
8. Kambodža  Kambodža[7] &0000000000000159.000000159 &0000000000000202.000000202 &0000000000000425.000000425 &0000000000000786.000000786
9. Laos  Laos &0000000000000077.00000077 &0000000000000122.000000122 &0000000000000412.000000412 &0000000000000611.000000611
10. Brunej  Brunej &0000000000000017.00000017 &0000000000000057.00000057 &0000000000000170.000000170 &0000000000000244.000000244
11. Východní Timor  Východní Timor &0000000000000003.0000003 &0000000000000009.0000009 &0000000000000039.00000039 &0000000000000051.00000051

Reference

editovat
  1. a b c d Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.
  2. Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.
  3. Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.
  4. Do roku 1961 jako Malajsko.
  5. Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.
  6. Do roku 1987 jako Barma.
  7. V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SEA_Games na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat