Hassanal Bolkiah

brunejský sultán

Sultán hadži Hassanal Bolkiah Mu'izzaddin Waddaulah (* 15. července 1946 Bandar Seri Begawan, Brunej) je Yang di-Pertuan Negara (hlava státu) a sultán Bruneje.

Hassanal Bolkiah
Sultán a Yang di-Pertuan Negara Bruneje
Doba vlády5. října 1967 – dosud (57 let)
Úplné jménoHassanal Bolkiah Muizzadin Waddaulah ibni Al-Marhum Haji Omar Ali Saifuddien Saadul Khairi Waddien
Narození15. července 1946 (78 let)
Brunej Bandar Seri Begawan, Brunej
PředchůdceOmar Ali Saifuddien III.
ManželkaPengiran Anak Saleha (1965–dosud)
Hajah Mariam (1982–2003)
Azrinaz Mazhar (2005–2010)
PotomciPrincezna Rashidah Bolkiah
Princezna Muta-Wakillah Bolkiah
Korunní princ Al-Muhtadee Billah
Princezna Majeedah Bolkiah
Princezna Hafeezah Bolkiah
Princ Abdul Malik
Princ Abdul Azim
Princezna Azemah Ni'matul Bolkiah
Princezna Fadzillah Lubabul Bolkiah
Princ 'Abdul Mateen
Princ Abdul Wakeel
Princezna Ameerah Wardatul Bolkiah
OtecOmar Ali Saifuddien III.
MatkaPengiran Anak Damit
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se 15. července 1946 v Istana Darussalam (nyní nazývaném Bandar Seri Begawan) v Bruneji jako Pengiran Muda (korunní princ) Hassanal Bolkiah. Vysokoškolské vzdělání získal na Victoria Institution v Kuala Lumpur, poté co byl na Královské vojenské akademie ve Sandhurstu ve Spojeném království.

Po abdikaci svého otce se stal sultánem dne 5. října 1967. Jeho korunovace se konala 1. srpna 1968, čímž stal se Yang di-Pertuan (hlavou státu) Bruneje. Stejně jako jeho otec byl korunován královnou Alžbětou II., jelikož byla Brunej až do roku 1984 protektorátem Spojeného království.

Dne 14. listopadu 1971 odjel do Londýna, aby projednal záležitosti týkající se změn ústavy z roku 1959. Nová smlouva byla podepsána 23. listopadu 1971 s britským zástupcem Anthony Roylem.

Dne 7. ledna 1979 byla mezi Brunejí a Spojeným královstvím podepsána další smlouva. Tato dohoda umožnila Bruneji převzít mezinárodní odpovědnost jako nezávislý stát. Spojené království souhlasilo, že pomůže Bruneji v diplomatických záležitostech. V květnu 1983 britská vláda oznámila, že Brunej bude od 1. ledna 1984 nezávislým státem. Dne 31. prosince 1983 se uskutečnilo masové shromáždění v hlavních mešitách ve všech čtyřech okresech země. O půlnoci 1. ledna 1984 přečetl sultán Hassanal Bolkiah proklamaci nezávislosti. Následně převzal titul „Jeho Veličenstvo“ (po předchozím „Jeho královská Výsost“).

V září 1984 se obrátil na Valné shromáždění OSN se žádostí o přijetí Bruneje do Organizace spojených národů. V roce 1991 představila Brunej konzervativní ideologii nazvanou Melayu Islam Beraja (Malajská islámská monarchie, MIB), která představuje monarchii jako obránce víry. Následně sultán upřednostnil demokratizaci vlády v Bruneji a vyhlásil se za předsedu vlády a prezidenta. V roce 2004 byla znovu zavedena Legislativní rada, která byla rozpuštěna v roce 1962.

V roce 2014 Hassanal Bolkiah obhajoval přijetí islámských šaría trestů, včetně toho, že cizoložství je potrestáno smrtí ukamenováním pouze tehdy, když je prokázáno svědectvím čtyř důvěrných, nestranných a pravdivých svědků. Hassanal Bolkiah také zakázal veřejné slavnosti Vánoc v roce 2015, včetně nošení klobouků nebo oblečení, které připomínají Santa Clause. Zákaz se týká pouze místních muslimů.

Sultán Hassanal Bolkiah je současný Yang di-Pertuan Negara (hlava státu) Bruneje. Podle ústavy Bruneje z roku 1959 je sultán hlavou státu s plnou výkonnou pravomocí, včetně nouzových pravomocí od roku 1962. Je také předsedou vlády a kromě toho ministrem obrany a ministrem financí. Jako ministr obrany je také nejvyšším velitelem Královských Brunejských ozbrojených sil. Je čestným generálem britských a indonéských ozbrojených sil a čestným admirálem loďstva v Britském královském námořnictvu. Stanovil se za generálního inspektora policie (IGP) královského policejního sboru Bruneje.

Za jeho vlády bylo založeno mnoho univerzit a vysokých škol, jejichž se stal kancléřem. Brunejská Darussalamská univerzita byla první univerzitou v zemi; následně v roce 2007 byla založena Islámská univerzita sultána Sharifa Ali (UNISSA). Byly vybudovány také technické a profesní instituce, jako je Brunejská technologická univerzita (UTB), Technická vysoká škola sultána Saifula Rijala a odborné školy.

Kvůli hostování summitů ASEAN byl Hassanal Bolkiah v letech 2001 až 2013 také předsedou Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

Zajímavosti

editovat

Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla jeho sestřenice Pengiran Anak Saleha, také známá jako princezna Saleha, která se později stala Raja Isteri (královnou). Jeho bývalá druhá manželka, Aisha Mariam (bývalá Pengiran Isteri), byla letuškou národního dopravce Royal Brunei Airlines. V roce 2003 se s ní rozvedl a byly jí odebrány všechny královské tituly. V srpnu 2005 si vzal bývalou malajskou televizní moderátorku Azrinaz Mazhar Hakim, která je o 33 let mladší než sultán. Rozvedli se v roce 2010 a stejně jako Aishe Mariam jí byly odebrány všechny tituly, vyznamenání a pravidelný měsíční příspěvek. Se svými třemi manželkami má Hassanal Bolkiah pět synů a sedm dcer.

Byl zařazen mezi nejbohatší lidi světa. Společnost Forbes odhadla v roce 2008 jeho celkové čisté jmění na 20 miliard amerických dolarů. Jeho hlavní rezidence Istana Nurul Iman má 1800 pokojů a je považována za největší soukromou rezidenci světa. Po králi Karlovi III. je sultán druhý nejdůležitější současný monarcha na světě.

Je vášnivý sběratel aut. Jeho palác má podzemní garáž, kde královská rodina udržuje sbírku s více než 100 vozy. V minulosti vlastnil jednu z největších soukromých automobilových sbírek na světě s asi 2500 auty.

Dne 5. října 2017 oslavil své zlaté jubileum, 50. rok ve funkci sultána Bruneje.

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. a b Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  2. Archivovaná kopie. www.istiadat.gov.my [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-23. 
  3. ประกาศสำนักนายกรัฐมนตรี เรื่อง พระราชทานเครื่องราชอิสริยาภรณ์ จำนวน ๗ ราย Dostupné online Archivováno 31. 12. 2014 na Wayback Machine. (thajsky)

Externí odkazy

editovat