Wikipedie

Hronov

město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
(přesměrováno z Hronov (okres Náchod))

Hronov (německy Hronow) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji, ležící nedaleko hranice s Polskem. Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. Má status obce s pověřeným obecním úřadem. Hronov je známý jako rodiště spisovatele Aloise Jiráska.

Hronov
Náměstí Československé Armády
Náměstí Československé Armády
Znak města Hronov
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHronov
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°28′47″ s. š., 16°10′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 096 (2024)[1]
Rozloha22,04 km²[2]
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ549 31, 549 34
Počet domů1 752 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Čs. armády 5
549 31 Hronov 1
mestohronov@mestohronov.cz
StarostaPetr Koleta (ANO)
Oficiální web: www.mestohronov.cz
Hronov
Hronov
Další údaje
Kód obce574082
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letecký pohled na Hronov

Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Stárkov, Náchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba); Hronov dále sousedí s městysem Velké Poříčí (jenž byl po několik desetiletí po druhé světové válce jeho součástí), městysem Machov a obcemi Horní Radechová, Velké Petrovice, Bezděkov nad Metují, Žďárky a Vysoká Srbská.

Přírodní poměry

editovat

Město se nachází v Hronovské kotlině na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny. Leží při jižní hranici CHKO Broumovsko a protéká jím řeka Metuje, jejíž údolí zde dělí Maternickou část (prudkými svahy Jírovy hory směrem k řece) Jestřebích hor (svahy vrcholící kótou Vrše 518 m n. m. a U buku 532 m n. m.) na západní a východní část. Do řeky Metuje se na území Hronova vlévají Zbečnický potok a potok Dřevíč. Směrem k Náchodu se na pravém břehu údolí řeky Metuje prudce zvedají svahy Červenokostelecké pahorkatiny (nad Hronovem do 500 m n. m.)

Historie

editovat

Poprvé se Hronov připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.  

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v roce 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713–1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku. 

V letech 1831–1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794–1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery. 

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1 682 v roce 1880 na 4 600 v roce 1910. 

V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960.

Části města

editovat

Hronov se skládá z šesti katastrálních území a šesti částí obce:

Od 23. září 1949 do 31. srpna 1990 k městu patřilo i Velké Poříčí.[4]

Kultura

editovat
  • Na počest hronovského rodáka Aloise Jiráska se zde od roku 1931 vždy v srpnu pořádá nejstarší evropský festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

Sport

editovat

Od roku 1928 se zde pořádá běžecký závod Hronov – Náchod.[5]

Sportovní kluby v Hronově:

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých, původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtitele, Petra a Máří Magdaleny
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům (Hostovského 910)
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[9] (Antonín Knahl založil hronovské ochotnické divadlo)
  • Hronovka a Regnerka – minerální prameny nacházející se v hronovském parku nedaleko Jiráskova rodného domu
  • Čapkův mlýn (na přelomu 19. a 20. století patřil Karlovi a Heleně Novotným, prarodičům Heleny, Josefa a Karla Čapkových)[10]

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat
  • Antonín Knahl (1801–1883), hodinář, divadelník a obrozenec, zakladatel ochotnického spolku v Hronově, jednoho z prvních souborů amatérského divadla v Čechách
  • Jan Křtitel Knahl (1825–1901), hudební skladatel a sbormistr
  • Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
  • Vilém Bitnar (1874–1948), literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
  • Paula Gans (1883–1941), malířka zátiší, portrétů a aktů
  • Helena Čapková (1886–1961), spisovatelka
  • Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
  • Jindřich Freiwald (1890–1945), architekt, autor hronovského divadla
  • Josef Beneš (1901–1970), filozof
  • Egon Hostovský (1908–1973), spisovatel
  • Vladimír Šolín (1911–2002), překladatel, hudební kritik a publicista
  • Emanuel Kaněra (1921–1979), kreslíř, dramatik, filmový režisér a scenárista
  • Jaroslav Meier (1923–2001), slovenský a český varhaník a hudební skladatel
  • Josef Lamka (1931–2009), výtvarník, scenárista, režisér a animátor
  • Antonie Denygrová (1934–2019), operní pěvkyně
  • Jan Filip (* 1949), hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři
  • Jaroslav Malý (* 1951), německý hokejista

Osobnosti spjaté s Hronovem

editovat
  • Josef Regner (1794–1852), vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
  • Josef Václav Sládek (1845–1912), v letech 1890–1900 pobýval v Malé Čermné, zasloužil se mj. o výstavbu maločermenské školy; narodil se ve Zbirohu
  • Antonín Čapek (1855–1929), lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
  • Filip Oberländer (1875–1911), cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník
  • Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor; ilustroval starý Hronov (kronika U nás)
  • Božena Jelínková-Jirásková (1880-1951), malířka, dcera Aloise Jiráska; zemřela v Hronově
  • Karel Čapek (1890–1938), spisovatel; v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách
  • Friedl Dicker-Brandeisová (1898-1944), rakousko-česká výtvarnice a pedagožka; v letech 1938–1942 žila v Hronově
  • Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917–1996), pěvkyně; v letech 1962–1975 žila v Hronově-Žabokrkách
  • Otto Sagner (1920–2011), německý knihkupec a nakladatel; v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově – Žabokrkách)
  • Jan Špáta (1932–2006), kameraman a režisér dokumentárních filmů; v Hronově strávil dětství
  • Jaroslava Potměšilová (* 1936), hudební pedagožka a varhanice, spjata s Hronovem
  • Ivo Švorčík (1937–2004), akademický malíř; vyrůstal a žil v Hronově
  • Jan Žďárek (* 1938), entomolog; vyrůstal v Hronově;
  • Edmund Schmidt (* 1943), fotbalista; žil a začínal v Hronově
  • Jan Birke (* 1969), politik, starosta města Náchoda; dětství prožil v Hronově
  • Miloš Meier (* 1984), bubeník; dětství strávil v Hronově
  • Jaroslav Zelený (* 1992) fotbalista; s fotbalem začínal v AFK Hronov
  • Radim Šalda (*1999), hokejista; vyrůstal v Hronově, začínal v HC Wikov Hronov

Zajímavosti

editovat
  • Na Hronovsku bylo roku 1901 nejsilnější zaznamenané zemětřesení[11] na území České republiky o síle 4,7 - 5 Richterovy škály.[12] Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která může vytvořit až zemětřesení o intenzitě 7 stupňů (dle Mercalliho stupnice).[13]
  • U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.
  • Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku).[14] Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.
  • V místní části Hronova Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově
  •  
    Sloup P. Marie na náměstí
  •  
    Zvonice u kostela Všech Svatých
  •  
    Jiráskovo divadlo od Jindřicha Freiwalda
  •  
    Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu
  •  
    Rodný domek Jana Křtitele Knahla
  •  
    Socha Aloise Jiráska v hronovském parku
  •  
    Památník Heleny a Josefa Čapkových
  •  
    Prameny Regnerka a Hronovka
  •  
    Železniční stanice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 610.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. ↑ http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  6. ↑ Úvodní stránka. afk-hronov-1904.webnode.cz [online]. 2023-02-08 [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.hchronov.cz/
  8. ↑ VK Hronov [online]. [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  10. ↑ Mlýn dědy bratří Čapků se otevřel veřejnosti. Historická budova v Hronově je po kompletní obnově. Hradec Králové [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOŠŤÁK, Blahoslav. Živé zlomy: Pohyb v zemské kůře. Vesmír. 7. 5. 2009 2009, roč. 88, čís. 322. 2009/5. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  12. ↑ FISCHER, Tomáš, Jan Zedník. Zemětřesení v Česku a proč je sledujeme. Vesmír. 22. 7. 2010 2010, roč. 89, čís. 2010/7. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  13. ↑ MARKOVÁ, Eva. Seismická aktivita na Trutnovsku a Náchodsku v letech 1000 - 1900. In: Marcel Bělík. Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Bulletin referátů z konference, konané 13. - 15. května 2014. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-86303-41-3. S. 48–50.
  14. ↑ http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hronov&oldid=24324392“