Machov

městys v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
Tento článek je o českém městysi. O českém tanečníkovi a režisérovi pojednává článek Saša Machov.

Městys Machov (německy Machau) leží na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Machov
Machov - panorama z Polska
Machov - panorama z Polska
Znak městyse MachovVlajka městyse Machov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPolice nad Metují
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 057 (2024)[1]
Rozloha19,39 km²[2]
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ549 31, 549 63
Počet domů485 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseMachov 119
549 63 Machov
ou.machov@worldonline.cz
StarostaIng. Jiří Krtička
Oficiální web: www.machov-obec.cz
Machov
Machov
Další údaje
Kód obce574210
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.

V době pobělohorské a během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů z náchodského panství celé rodiny, a to nejen pod ochranou červeného šátku vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Machova v Náchodském panství prokazatelně odešlo pět exulantů. Oni a jejich potomci spoluzakládali obce Husinec, Poděbrady a Zelów.[4][5]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Přírodní poměry

editovat

Jižně od městyse se nachází přírodní rezervace Farní stráň.

Místní části

editovat

Pamětihodnosti

editovat
  • Renesanční kostel svatého Václava od stavitele Martina Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.[7]
  • Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.[8]
  • Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 cm a výška 24 m. Je to nejstarší strom celého regionu.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2. 
  5. https://www.turistika.cz/mista/navsteva-potomku-ceskych-evangelickych-exulantu-v-nachode-roku-1906/detail
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–217. 
  8. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217–218. 

Literatura

editovat
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–218. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat